ChudácI rusofobní pisálci, kterým nikdo nevěří

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2018/06/7631-chudaci-rusofobni-pisalci-kterym-nikdo-neveri.htm

„Západní“ informování o mistrovství světa ve fotbale v Rusku je jednolitou stokou pomlouvání Ruska. Objevují se některé pozitivní zmínky o očividně skvělé atmosféře a organizaci. Ale nemůže být uveřejněn jediný článek, který by neobsahoval oficiální protiruskou propagandu.

[...]

Alec Luhn je ruským korespondentem The Telegraph. Shaun Walker je korespondentem britského Guardian, zpracovávající pro tento list střední a východní Evropu. Tento týden byli oba ve Volgogradu, bývalém Stalingradu, aby tam informovali o zápase mezi Anglií a Tunisem.

V pondělí Alec Luhn napsal o skvělém přivítání, kterého se anglickým fanouškům dostalo:

Bylo to skvělé,“ řekl 29-letý Adam Haimes, geolog a stoupenec Plymouth Argyle, popíjející v zóně pro fanoušky, zřízené na západním břehu řeky Volhy. „Neměl jsem naprosto žádné problémy. Přišli k nám různí Rusové a jsou přátelští a chtějí se s námi jen napít. Neočekával jsem to, ale jsou tak báječní.

Tento pozitivní obrázek Ruska nemůže však samozřejmě zůstat jen tak. Luhn tudíž zmiňuje: „vyhrožování násilím“, „pokus o zavraždění ruského špiona Sergeje Skripala“, „vyostřené napětí“, „ruské ultranacionalisty“ a „místní volgogradské chuligány“.

V úterý večer Shaun Walker napsal článek pro Guardian, který měl podobné schéma:

Ti, kteří přišli, byli téměř jednotně pozitivní ohledně dosavadních zkušeností. V baru v centru Volgogradu v brzkých ranních hodinách Craig a Tommy, dva fanoušci Sunderlandu, si s laskavými místními obyvateli vyměňovali naučené ruské fráze a řekli, že ve „fantastickém“ Volgogradu strávili tři dny, družili se s místními a učili se něco z vojenské historie.

„Máme plné zuby lidí, kteří žvaní o problémech. Pokud se chováte slušně, žádné problémy nejsou,“ řekl Tommy.

Kdyby si přečetl Walkerův článek, udělalo by se Tommymu ještě hůře. V něm se opakují všechny ty obvykle propagandistické žvásty: „bezprecedentní napětí“, „silná kritika vůči ruským úřadům“, „otrávení Sergeje Skripala“, „olympiáda 1936 konaná v nacistickém Německu“ a „bezpečnost fanoušků z řad LGBT“.

Poté, co odevzdali své rutinní propagandistické slinty, přidali se Luhn a Walker k anglickým fanouškům v místní hospodě.

Alec Luhn @ASLuhn - 00:02 UTC - 19 Jun 2018

Hospoda Harat, Volgograd, 3 ráno, asi 100 opilých britských fanoušků, pár Tunisanů a pár chlápků z Ruska, kteří právě křičeli něco o „jugend SS“. Co by mohlo být špatně?

Shaun Walker @shaunwalker7 - 00:32 UTC - 19 Jun 2018

3:30 ráno, nad hospodou ve Volgogradu svítá – angličtí, tuniští a ruští fanoušci jsou všichni skárovaní a baví se. Překvapivě žádná ochranka, žádná policie. Slyšel jsem skupinku tří Rusů zpívat píseň „Hitler Jugend SS“, jinak vše velmi poklidné a přátelské.

Tweety Shauna Walkera a Aleca Luhna obsahují obrázky z hostince Harat, irské franšízy, ve Volgogradu. Na své facebookové stránce hostinec uveřejnil video Euronews z oslavy po zápase, při které šťastní angličtí fandové vypili spoustu piva. Na tom není nic pozoruhodného.

Ale Alec Luhn „viděl“ Rusy vykřikovat „jugend SS“ a o půl hodiny později Walker „slyší skupinku tří Rusů zpívat píseň „Hitler Jugend SS“.

Opravdu to slyšeli?

Je jen těžko uvěřitelné, že by jakýkoliv Rus ve Volgogradu/Stalingradu zpíval nějakou nacistickou písničku. Ve Stalingradu se odehrála nejkrvavější bitva druhé světové války, kde za cenu obrovských obětí Rusové zastavili Hitlerovy armády. A mimoto, co je to prosím píseň „Hitler Jugend SS“? Jako Němec jsem nikdy neslyšel písničku, která by zmiňovala obojí, či je dokonce pro obojí typickou. Hitler Jugend byla stranická mládežnická organizace vytvořená po vzoru Amerických skautů. SS (Schutzstaffel = ochranný tým) byl gang nacistických pouličních rváčů, který byl později přeměněn na brutální vojenské jednotky. Zpěvník Hitler Jugend obsahoval většinou tradiční trampské písně, zatímco typické písně SS tvořily vojenské pochody.

Do tohoto okamžiku dostal Walkerův tweet 249 odpovědí. Lidé, kteří reagovali, pochybovali, že se incident odehrál tak, jak byl popsán. Žádají důkazy. Proč tito „novináři“ mohou uveřejnit obrázky hospody, ale žádané obrázky incidentu, o kterém tvrdí, že se stal? Evidentně nemůže jít o další okamžik Shauna Walkera typu „kéž bych si vzal foťák“. Takže kde je ten fotomateriál?

Druhý den ráno Shaun Walker zopakoval svůj tweet s původním tvrzením a nadával na odpovědi, kterých se mu dostalo:

Shaun Walker @shaunwalker7 - 9:28 UTC - 19 Jun 2018

Shaun Walker Retweeted Shaun Walker

Volgograd byl zábavný a přátelský a byl skvělým pořadatelem mistrovství, jak jsem tweetoval/psal poslední dva dny. Níže uvedený pokřik pocházel od tří lidí, ve 3 ráno. A byl tak podivný – obzvláště ve Volgogradu! – myslel jsem, že to stojí za zmínku. Uvedení odpovědi, Bůh.

Šéf moskevské kanceláře Guardianu se k tomu přidal a také opětovně tweetoval Walkerovo tvrzení a šířil jej dál a dál:

Andrew Roth @Andrew__Roth - 14:37 UTC - 19 Jun 2018

Andrew Roth Retweeted Shaun Walker

Absurdní reakce na tento incident, který viděla řada korespondentů. A jejich argumentem je, že to byl úlet v tom, co jinak bylo hezkou nocí na fotbale. Celý kontext zde je, chtějí ho snad ignorovat?

Pokud dva britští pisálkové říkají, že něco slyšeli, kdy to každý popisuje jinak, pak to musí být pravda. „Důkazy? My neinformujeme na základě důkazů. Prostě nám věřte.“

Dnes ráno ruský blogger uveřejnil pár důkazů:

Borisenko @amdn_blog - 7:58 UTC - 20 Jun 2018

Vzpomínáte, jak se včera objevila spousta řečí o anglickém novináři, který napsal o údajných Rusech, kteří zpívali nacistické písně v baru ve Volgogradu? Našli je. Ale nebyli to Rusové, ale… Britové. Skutečně, za to by měli být umláceni. Toto je Volgograd! Stalingrad!

[...]

Na přiloženém videu jsou tři opilí britští chlápci v „irské“ hospodě, kde je menu napsáno v azbuce a vlajky mistrovství světa visí ze stropu. Tito chlápci zpívají veršíky o poslání někoho do Osvětimi, vzdávají nacistický pozdrav a vykřikují „Sieg Heil!“ Hospoda, kde bylo toto video natočeno, je, zdá se, úplně jiná, než Harat, kterou navštívili Walker a Luhn. Ale plivanec odešel do světa.

Faktem je, že Guardian a Telegraph jsou plné proti-ruské propagandy. Není v nich ani jeden článek o Rusku nebo Putinovi, který by neobsahoval podvodná tvrzení a nenaháněl by strach, nebo by neopakoval dlouho popřená tvrzení o tom či onom incidentu, ze kterého bylo obviněno Rusko. Vojensko-průmyslový komplex vydal rozkaz obviňovat a odsuzovat Rusko a „západní“ oficiální média srazila podpatky a poslušně jej plní.

Oba pisálkové citovali anglické fanoušky, kteří si stěžovali na falešný obrázek, který měli před příjezdem do Ruska. Může to mít něco společného s neustálou záplavou rusofobních hovadin, kterých jsou britská média plná? Neměl by se britský korespondent v Rusku nad tím vším na chvíli zamyslet?

Ale tito dva pisálkové  si dali voraz a dali si spoustu piv, aby pak svým 100,000 přívržencům k ránu poslali podvodná proti-ruská tvrzení, aniž by poskytli jakýkoliv důkaz. Pak si stěžují na to, že jsou za to peskováni.

Jsou to průměrní propagandisté, jejichž slovům nikdo nevěří a nedůvěřuje. Člověk musí taková individua opravdu litovat.

Pity The Russophobe Journos Whom No One Believes vyšel na katehon.com 28. června 2018. Překlad v ceně 431 Kč Zvědavec.

Článek byl publikován 30.6.2018


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.