Schůzka SCO: čínský drak a ruský medvěd jako síly mnohopolárnosti

V Číně proběhla schůzka vůdců Šanghajské organizace spolupráce (SCO), v jejímž průběhu hlavy států přijaly Cindaoskou deklaraci. Tento společný dokument podepsali prezidenti Ruska, Číny, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, a také Indie a Pákistánu.

V rámci tohoto fóra proběhly také intelektuální akce, organizované Čínským institutem univerzity Fu-dan, v čele s Jian Wei. Filosofové, ekonomové a politologové probrali perspektivu mnohopolárního světa, a také roli Ruska a Číny v jeho formování. Mezi zahraničními účastníky diskuse byl i ruský filosof Aleksandr Dugin, francouzský ekonom Michel Alietta, singapurský politik Kishore Machbubani a další.

Multilateralismus a multipolárnost

Účastníci prodiskutovali především charakteristiku současného světa. Je evidentní, že dnes jsme svědky přechodu od jednopolárního globalistického řádu k něčemu novému. Nadvláda Západu je ještě realitou a je připravena na poslední boj – ale je evidentní, že její dny jsou sečteny a každým dnem se objevují noví stoupenci nového, mnohopolárního světa.

Nutno rozlišovat pojmy, které se často pletou – multilateralismus a multipolárnost.

Multilateralismus je model, který se plně rozvinul za vládnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, jeho základem je pohlcení ostatních částí planety Západem. Formálně se multilateralismem rozumí aliance několika států, sledujících společný cíl a řešení společných problémů, nicméně v praxi to znamenalo realizaci výlučně globalistických přání. Například Hillary Clinton měla představu G2 – společného vládnutí USA a Číny – ale fakticky řízeného Washingtonem. Nicméně v Číně tento návrh odmítli, což se projevilo na rozvoji země čistě pozitivně.

Multipolárnost je něco zcela jiného. Zde neexistuje univerzálnost v tom smyslu, ve kterém o ni hovoří modernistická a post-modernistická kultura Západu. Ve skutečnosti v lidstvu není nic univerzálního, neexistuje koncept hodnot pro celé lidstvo, který by charakterizoval všechny společenství.

Práva jakých lidí?

O tom, že liberální koncepce „lidských práv“ v praxi nefunguje, svědčí, minimálně, ponětí člověka v různých kulturách – každá má své pojetí, co je to člověk a co je jeho posláním. V liberálním západním světě je na člověka pohlíženo jako na jednotlivce, v islámské kultuře je na prvním místě transcendence, v čínském pojetí člověka – „ren“ – je sociální stránka nadřazena individuální. Existuje křesťanské chápání osobnosti, ve kterém se mísí sociální závazky člověka a jeho duchovní cesta, v buddhistickém světonázoru je úkolem člověka zbavit se iluzí.

Proto samotné pojetí „lidských práv“ nemůže být a priori univerzální – to je čistě západní interpretace, ideologický koncept, projektovaný na nás.

A proto je mnohopolárnost založena na uznání odlišnosti ostatních. Neexistuje jednotné chápání toho, co a jak je správně.

Chápání mnohopolárnosti

Mnohopolárnost je založena na pozitivním chápání ostatních kultur a akceptování mnohocentrických hodnot ostatních národů. Na tomto základě probíhá dialog, a nikoliv monolog, diskuse o těch nejdůležitějších pojmech, a ne jednopolární projekce anglo-saského vnímání světa. Je nutné nakonec skoncovat se západním imperialismem a kolonialismem – a to nejen v ekonomické a politické sféře. Čína je názorným příkladem, jak úspěšná může být ekonomika nenapodobující cizí modely.

Profesor Alietta, stoupenec koncepce regulacionismu, během konference vysvětlil svůj pohled na situaci v Číně. Co se týká ekonomické komponenty, tak regulacionismus (nazývaný také ekonomický intervencionismus) je idea, podle které musí být ekonomické aktivity regulovány, aby byly dosaženy celospolečenské zájmy, prostřednictvím plánování, subvencí, progresivního zdanění. Ale Čína se neomezuje jen na toto: komunistická strana Číny hraje hlavní roli nejen v udržování pořádku, ale i v prosazování čínské varianty demokracie, kde společnost je klíčovým faktorem.

Rusko prošlo po rozpadu SSSR do nástupu Vladimira Putina kritickým obdobím, kdy při napodobování západního způsobu života bylo ztraceno vše – suverenita, nezávislost, průmysl.

Intelektuální dekolonizace

Nicméně mimo ekonomické dekolonizace je nutné zbavit se ovládnutí našeho intelektu.

„V mnohém zůstaneme pod vlivem jednopolárního okamžiku v oblasti mysli, filosofie, teorie, vědy a konceptů. Tím nejdůležitějším v koncepci mnohopolárního světa je skoncování s globální nadvládou Západu, pomocí intelektuální dekolonizace. Musíme se zbavit této iluze univerzálnosti západního jazyka s jeho koncepty,“ zdůraznil během svého vystoupení Aleksandr Dugin.

Musíme se zbavit nejen západní nadvlády v intelektuální sféře, ale také vrátit západní civilizaci do jejího normálního předkoloniálního rámce. Teprve pak bude mít šanci na přežití. V jistém smyslu je dočasný návrat do období velkých říší možný.

Ekonomika jako pokračování politiky

Účastníci diskuse se shodli na názoru, že současný kapitalismus nemá nic společného s obvyklým pojetím demokracie. Jak dokázali již Brodel a Schmitt, válka a stát byly počátkem moderního kapitalismu, a všechny s tím související mýty o svobodě a trhu jsou jen nástrojem kolonizace. Clausewitz kdysi řekl, že „válka je pokračováním politiky jinými prostředky“ – totéž lze říct o ekonomice.

„Kapitalismus není nic jiného, než zbraň, a subjekty, které ji používají, jsou stát, společnost, národy,“ vysvětluje Dugin. „Pokud považujeme systém za zbraň, je nutné pochopit, kdo ji používá.“

Nabytí suverenity

„Čína je krásný příklad toho, jak můžeme použít socialismus, kapitalismus, započetí nebo ukončení vztahů s ostatními částmi světa v zájmu čínského lidu,“ doplnil filosof. „Čínský lid je subjekt historie, čínská kultura také; to je příklad mnohopolárnosti.“

Sousta zemí dnes není suverénní, přičemž nejsou ani dostatečně silné. Potřebují přechod k reálné suverenitě, protože mnohopolární svět je založen na rovnováze reálně suverénních států.

Západ pro tento přechod potřebuje rozpad – na USA a Evropu. Dnes, díky politice Donalda Trumpa, je tento rozpad velmi vážný – skandál v rámci G7 se stal vynikající ilustrací krize globalistického konsensu ve vztahu k USA a Evropě. Trumpova politika je politikou elit, avšak poskytuje Evropě šanci přehodnotit svoji identitu, geopolitickou pozici, zájmy, a také se zamyslet nad vlastními nezávislými vojensko-strategickými silami (iniciativa PESCO by potenciálně mohla v této otázce Evropanům pomoct).

Evropa se může stát novým fenoménem mnohopolárnosti, být nezávislá na USA. V takovém případě budou existovat dva Západy – evropský a anglo-saský. Tento zlom pomůže na svět dalším pólům v novém světě.

Vzájemná pomoc

Zásluha Putina spočívá v tom, že zahájil proces obnovy suverenity Ruska a jeho formování coby důležitého globálního hráče. Jednou z našich slabostí je ekonomika, zato politicky a vojensky stojí země pevně na nohou. Eurasijský pól bude s pokračujícími léty, na pozadí krize západního paradigmatu, pouze posilovat – tomu v neposlední řadě napomáhají i takové organizace, jako EEU a SCO.

„SCO je ústřední jádro, příklad toho, jak je možné vytvořit mnohopolárnost. Je to jádro mnohopolárního světa. Ještě to není mnohopolární svět, ale je to cesta k němu,“ vysvětlil Dugin.

Samostatný pól – naše přátelská Čína jako suverénní a nezávislý hráč – je navíc silný i v ekonomické oblasti.

Souběžně se západním paradigmatem bojuje i islámská civilizace. Za podpory dalších hráčů – Ruska a Číny, a také za zapojení dalších regionálních hráčů – můžeme zachránit i islámský pól. Islámský svět je sám o sobě rozličný (šíité, Írán, Turecko, Saúdská Arábie, Pákistán a další) a má svá centra přitažlivosti. Je však aktivní a má velký potenciál a do vytvoření mnohopolárnosti přinese vlastní vklad.

Dalšími silnými póly se mohou stát latinská Amerika a Afrika (v jejím případě je to velmi logický krok po dekolonizaci – je možný pan-africký projekt, který podpoří ostatní póly).

Nyní jsme v přechodné fázi a západní hegemon ještě žije. Ale žlutý Drak a ruský Medvěd s tímto monstrem zápasí. Rovnováha nového světového řádu je za koordinace snah pólů možná – nebude to bipolární, ani jednopolární svět, ale mnohopolární svět.