Trump se schází s Kimem na pozadí měnícího se světového řádu

Je téměř surrealistickým představením pozorovat, jak se řád světa mění před našima očima. Pohled na prudký kolaps západního summitu G7 o víkendu byl značným kontrastem pozitivní a zářné konference Šanghajské organizace spolupráce konané v téže době v Číně.

Během víkendu příběh těchto dvou setkání ilustroval více než kdy jindy historický posun v globálním řádu. USA vedený západní řád se evidentně hroutí a poskytuje tak místo novému multilaterálnímu paradigmatu, vedeného primárně Čínou a Ruskem. Tato trajektorie se řídí skutečnou spoluprací a mírovými řešeními, na rozdíl od starého USA vedeného řádu vyznačujícího se nadvládou a jednostrannými ambicemi, které nevyhnutelně vyvolávají konflikt.

Náhlý a neomalený odjezd amerického prezidenta Donalda Trumpa ze summitu G7 v Kanadě mluví sám za sebe. Během víkendu Trump válčil s ostatními vůdci Západu a Shinzo Abem z Japonska kvůli různým obchodním sporům. Pak Trump ostentativně vypadl se schůzky a urazil tak hostitele, kanadského premiéra Justina Trudeau, a odjel do Singapuru na setkání se severokorejským vůdcem Kim Jong-unem.

Bylo to výmluvně symbolické. Jako by americký vůdce pohrdl neplodným fórem a šel se věnovat mnohem důležitějším záležitostem. Schůzka Trumpa a Kima v Singapuru rovněž vypovídala o hybné síle na Východě v rámci nové geopolitické energie.

Trump je prvním úřadujícím americkým prezidentem, který se kdy setkal se severokorejským vůdcem. Technicky jsou tyto dvě země stále ve válce, protože nikdy nepodepsaly mírovou dohodu ukončující válku z let 1950-53. Toto nepřátelství by mohlo skončit tento týden, pokud oba vůdci naváží vztah, který možná povede k deeskalaci vojenského napětí na Korejském poloostrově.

Kim dorazil do Singapuru dva dny před plánovaným historickým setkáním s Trumpem v úterý. Také Trump dorazil o den dříve. Velice neobvyklá Kimova zahraniční cesta – údajně jeho třetí ve funkci severokorejského vůdce – proběhla na palubě Air China 747 díky laskavé nabídce čínské vlády. Opět, symbolika toho všeho byla značná. Čína pragmaticky toto setkání dvou nepřátel zprostředkovala.

Summit G7, který Trump nechal za zády, byl značným debaklem. Vůdci Británie, Německa, Francie, Kanady, jakož i vysocí představitelé Evropské unie, byli panovačným pohrdáním amerického prezidenta multilaterálním přístupem popuzeni. Trump neotesaně zastrašoval údajné americké „spojence“ stížnostmi na „nespravedlivá“ obchodní cla. Těžko vědět, kdo má v tomto obchodním sporu pravdu. Ale jedna věc je jasná: skupina G7 tvořená západními zeměmi plus Japonskem – fórum založené před 43 lety – byla hlubokou neloajálností zcela zmatena.

Trumpův bojovný přístup summit vykolejil ještě dříve, než přijel do Quebecu, když při odjezdu z Washingtonu oznámil, že Rusko by mělo být do G7 opět připuštěno. Rusko bylo vyhozeno z bývalé G8 v r. 2014, kvůli tvrzením Západu, že Moskva zasahuje do ukrajinské suverenity.

Ostatní členové G7, především britská premiérka Theresa May, byli Trumpovou nabídkou Rusku pobouřeni. Pouze nový italský populistický premiér Giuseppe Conte s Trumpovým postojem souhlasil, což je konzistentní s tím, že nová vláda v Římě chce obnovit vztahy Evropy s Ruskem. Další výmluvné znamením posunu mezinárodní politiky na Východ.

Když americký prezident vkráčel na summit G7 a měl ho uvítat kanadský premiér Trudeau, z řeči těla bylo patrné zdráhání a rozpaky. Víkend byl plný hádek a urážek. Trump dokonce označil Trudeauoa za „neupřímného“ a „slabého“. Francouzský prezident Emmanuel Macron již vůči Trumpovi nebyl tak servilně podlézavý jako dříve. Macron dokonce volal po novém formátu G6, bez „nadvlády“ USA.

Kontrast v porovnání se schůzkou SCO v Číně nemohl být větší. Prezident Xi Jinping vřele uvítal svůj ruský protějšek Vladimira Putina, a stejně tak vůdce Indie, Pákistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Íránu. Žoviální jednota těchto vůdců byla v příkrém kontrastu s nejednotností a hašteřením na G7.

Přítomnost Indie a Pákistánu, dvou nových členů SCO, kteří si spolu sedli po desetiletích válek a konfliktů, byla silným svědectvím nového geopolitického paradigmatu vynořujícího se na Východě.

Země SCO přislíbily, že zdvojnásobí úsilí při partnerství v ekonomickém rozvoji a v oblasti vzájemné bezpečnosti. Prezident Xi řekl, že nový globální řád je lákavý, neboť je založený na partnerství, nikoliv na nadvládě jedné mocnosti stavící se nad ostatní, jak je tomu v případě řádu vedeném USA.

Íránský prezident Hassan Rouhani vyjádřil vděčnost Xi a Putinovi za jejich vedoucí pozici při budování nového globálního formátu, založeného na vzájemném respektu. Íránský vůdce poděkoval Číně a Rusku za jejich vytrvalou podporu mezinárodní jaderné dohodě, kterou se Trump pokouší podkopat tím, že se z ní USA jednostranně stáhly. Teprve se uvidí, jestli Evropané jadernou dohodu adekvátně podpoří; ale jejich neúspěch postavit se Trumpovi na posledním summitu G7 naznačuje, že nebudou mít odvahu splnit závazky, které naslibovali.

Xi a Putin prostřednictvím veřejných prohlášení během setkání SCO správně připomněli, že setkání Trumpa a Kima v Singapuru tento týden přichází po jejich předešlé podpoře mírového dialogu mezi USA a Severní Koreou. Vloni, kdy si Trump a Kim zuřivě vyměňovali nadávky a vyhrožovali jadernou válkou, to byla Čína a Rusko, kdo nabádal k mírovému dialogu jako jediné cestě vpřed.

Řád po druhé světové válce, řád Západu, který trval více než 70 let, je bez pochyby v úpadku. Tento řád, ovládaný USA, byl vždy iluzorním. Měl daleko ke vzájemnému partnerství – kdy šlo jen o intelektuálská virtuální tvrzení; tento USA vedený řád byl vždy o nadvládě amerického kapitalismu a imperiálních cílech.

Evropané nebyli nikdy opravdovými spojenci. Byli přívěskem americké moci. Nyní, kdy moc Ameriky klesla, nabývají rivality mezi západními státy ostrých hran. Americké přání řídící nadvlády je omezováno její mizející mocí, a tak se Washington uchyluje k nestoudné šikaně vůči svým údajným spojencům, kteří nyní začínají chápat svoji skutečnou roli, tedy roli pouhých vazalů.

Nicméně americké jednostranné „vyjímečnictví“ je kletbou dnešního světa globální vzájemné provázanosti a principů rovnosti a diplomacie.

Čína a Rusko, pod vedením Xi Jinpinga a Vladimira Putina, jsou na vývojové úrovni politického povědomí, které převyšuje povědomí USA a jejich kliky západních lokajů.

Schůzka SCO jasně demonstrovala příchod nového globálního řádu postaveného na partnerství pro dosažení pokroku a míru. Handrkování se a pomlouvání G7 je popelem starého řádu.

To však nezaručuje, že mír ve světě zvítězí. Vize zde však zcela jistě je a rozvíjí se, díky Číně a Rusku a dalším zemím východní polokoule. Klíčovou výzvou je, jak umírající USA vedená říše kapitalistické nadvlády a imperialismu může být přeměněna na mírové mnohostranné partnerství.