Putinovy mírové snahy přichází vniveč

Trumpův režim sabotoval Putinovy mírové snahy v Sýrii, Íránu, na Ukrajině a v Severní Koreji.

V zájmu míru se Putin vyvaroval reakcí na americké a izraelské provokace v Sýrii. Putin dokonce zašel tak daleko, že pozval válečného zločince a genocidního maniaka Netanyahua do Ruska na oslavu ruského vítězství nad Německem ve druhé světové válce. Netanyahu pozvání přijal, ale ukázal Putinovi, kdo je pánem, tím, že těsně před svým odjezdem do Ruska nařídil útok izraelské armády na pozice syrské armády. Washington odměnil Putinovy mírové snahy tím, že americké a francouzské jednotky okupují část Sýrie stále v držení žoldáků Washingtonu vyslaných tam svrhnout Assada a tím, že opětovně zásobil muslimské extremisty, které Washington používá proti sekulární Assadově vládě.

Kvůli přítomnosti amerických a francouzských jednotek Putin zastavil útok, který měl vyčistit celou Sýrii od cizáckých nájezdníků. Pokud dojde k zabití Američanů nebo Francouzů, Putin ví, že démonizace Ruska dosáhne nového vrcholu a Washington to použije jako protiargument nespokojenosti Evropy s Washingtonem. Škatulka, do které byl Putin zařazen díky chybnému úsudku vlády ohledně amerických a izraelských záměrů, umožňuje pokračování USA vedených útoků na pozice syrské armády. Viz zde.

Předtím Putin zabránil americké invazi do Sýrie tak, že zajistil, aby všechny syrské chemické zbraně byly předány ke zničení Západu. Oficiální agentura pro inspekci chemických zbraní dosvědčila, že Sýrie žádné chemické zbraně nemá. Odměnou Putinovi je, že americká vláda a její představitelé, všechna americká média a britští a francouzští vazalové Washingtonu, neustále svalují chemické útoky provedené pod falešnou vlajkou, a v případě Doumy podvodný mediální chemický útok, u kterého bylo dokázáno, že ve skutečnosti neproběhl, na Assada.

Trumpův režim rovněž sabotoval Putinovu mírovou snahu v případě Íránu. Putin skoncoval s podvodnou krizí kolem „íránských atomovek“, zinscenovanou Washingtonem a jeho prodejnými médii, tak, že vypracoval multilaterální mezinárodní dohodu, že Írán nebude vyrábět jaderný materiál zbraňové kvality, či obohacovat uran nad nízkou úroveň potřebnou pro jadernou energetiku. Oficiální agentury potvrdily, že Írán dohodu plní, ale navzdory těmto faktům Washington a jeho mediální děvky nadále tvrdí, že Írán má program jaderných zbraní. Trump, na naléhání Netanyahua, stáhl americký podpis z mezinárodní dohody podepsané Íránem, USA, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem. Trump uvaluje ještě tvrdší sankce na Írán, které mají velký dopad na Evropu a poškozují její ekonomické zájmy. Zbytek signatářů dohody s Íránem říká, že mají v úmyslu dohodu dodržovat, a Trump vyhrožoval Británii, Francii a Německu novými sankcemi, budou-li trvat na dohodě, kterou podepsali.

Čína a Rusko pracovaly na usmíření Severní a Jižní Koreje a zajistily dohodu Severní Koreje, ve které se zavázala zastavit testy jaderných zbraní. Mír mezi Koreami nabíral obrysů, ale Trump sabotoval i tyto mírové snahy.

Média prodejných děvek, alias ministerstvo propagandy Washingtonu, zničení mírových dohod falešně interpretovala jako nezbytný krok na ochranu Američanů a světa před darebáckými státy, ale izraelská vláda je jediná, která s Washingtonem souhlasí.

Nyní, kdy Washington a Izrael sabotovaly Putinovu diplomacii, Putinovou nadějí je, že výsledek bude izolovat Washington od evropských a britských vazalských států Washingtonu, místo aby bylo izolováno Rusko, Sýrie, Írán a Severní Korea od zbytku světa. Existuje spousta důkazů o tom, že evropští vůdci mají plné zuby toho, že s nimi Washington zachází jako s otroky. Možná odvrhnou být řízeni Washingtonem. Na druhou stranu, vyjma Francie za de Gaulla, neměla v posledních 75 letech nezávislou zahraniční nebo ekonomickou politiku ani jedna evropská země. Evropští vůdci jsou navíc uvyklí spoléhat se na Washington, který jim poskytuje jejich pohodlné penze, jako 50 milionů dolarů v případě Tony Blaira, a evropské obchodní zájmy by utrpěly, pokud by je Trump odřízl od amerického trhu. Nakolik skutečnou evropská vzpoura je se tedy teprve uvidí.

Pro Rusko představuje obrovské riziko spoléhat se na vzpouru Evropy, neboť Washington využívá času k opětovnému získání toho, co ztratil v Sýrii kvůli Putinově iniciativě. Vlastně by Rusko mohlo být připraveno o vítězství v Sýrii. Zatímco ruská vláda čeká, jestli se anglo-sionistická říše rozpadne, Washington organizuje džihádisty, které použil proti Kaddáfímu a Assadovi, a připravuje je na útok proti Rusku a Číně, prostřednictvím bývalých sovětských republik ve střední Asii, jako Tádžikistán a Uzbekistán. Zde je zpráva Andreje Afanasjeva.

Prověřil jsem si to u ruských zdrojů. Zjistil jsem, že plán Washingtonu použít své džihádisty k zahájení destabilizace Ruska a Číny se vynořil na povrch v Rusku na 7. Moskevské mezinárodní konferenci o bezpečnosti, která se konala tuším v dubnu. Nyní je ruský ministr obrany, Sergej Šojgu, v Uzbekistánu, kde vyhodnocuje situaci s tamními vojenskými a politickými vůdci.

Ruská vláda, státní televize a oficiální tisk na informacích sedí. Ruská vláda evidentně nechce, aby se tyto informace dostaly ven, protože by to mohlo podkopat podporu veřejnosti mírové agendě, kterou vláda upřednostňuje. Nicméně jisté věci byly uveřejněny v Tsargradu, NewsFront a Fergana.

Zájmem Izraele na Středním východě je expanze, která je s mírem neslučitelná. Izrael potřebuje konflikt a destabilizaci Sýrie a Íránu, dodavatelů Hizballahu, aby se Izrael mohl zmocnit jižního Libanonu. Američtí neokonzervativci, kteří jsou pevně uhnízdění v Trumpově režimu, jsou de facto izraelskými agenty. Navíc jsou oddáni americké nadvládě, což si vyžaduje svržení nezávislých vlád.

Putin sází na to, že úsilí Washingtonu o nadvládu na Středním východě bude stát Washington nadvládu v Evropě. Pokud Putin tuto sázku nevyhraje, měl by se raději připravit na válku, kterou Washington a Izrael chystají přímo proti Rusku.