Jaderné chucpe

Chucpe je skvělé židovské slovo znamenající odporně drzé, nebo totální drzost.

Tento týden získal Cenu chucpe izraelský premiér Benjamin Netanyahu. Stál u hromady spisů a cédéček a tvrdil, že nechvalně známá izraelská tajná služba Mossad ukradla menší horu tajných íránských jaderných dat ze skladu v Teheránu.

Vždy nezdrženlivý Netanyahu tvrdil, že tyto sebrané materiály dokazují, že Írán lhal o tom, že zastavil svůj tajný jaderný program a že mu nelze věřit.

Údajná Netanyahuova jaderná „bomba“ byla pravděpodobně zahřívacím kolem pro prezidenta Donalda Trumpa, aby odmítl dohodu s Íránem o zmrazení jaderného programu, uzavřenou s USA, Ruskem, Čínou, Německem a Francií, a požehnanou OSN a EU. Jedinou věcí, kterou Trump evidentně nenávidí více, než muslimy, je jeho předchůdce, bývalý prezident Barack Obama (kterého obvinil, že je tajným muslimem). Íránská jaderná dohoda byl největší zahraničně-politický úspěch Obamovy vlády.

Netanyahu opakovaně varoval svět před údajným íránským jaderným arzenálem, aniž by jakkoliv zmínil vlastní izraelský velký tajný jaderný arzenál, který má tvořit více než 100 jaderných hlavic, či dokonce několik set, které lze dopravit na cíl letadly, raketami a ponorkami. Izraelskými atomovkami může být zasažena každá země a Středním východě, stejně jako Rusko, které, jak říkají někteří experti, je či bylo na izraelském seznamu cílů.

Trump samozřejmě nezmínil trapný fakt, že Izrael ukradl většinu své jaderné technologie a uranu Spojeným státům, někdy za tichého souhlasu vysokých amerických vládních činitelů. Zbytek připadá na Francii, tento vzor světového míru.

Poslouchat, jak Netanyahu obviňuje Írán ze zatajování tajných jaderných zařízení, bylo případem, kdy zloděj křičí chyťte zloděje. Prvotní izraelský jaderný program v Dimoně v Negevské poušti byl zcela utajen před americkými inspektory a inspektory OSN, včetně za použití falešných zdí v tomto jaderném komplexu, které je zcela oblbly. Když Netanyahu obvinil Írán z podvádění, věděl, o čem mluví z vlastní zkušenosti.

Většina toho, co Netanyahu vydával za údajný íránský jaderný program, byly staré věci z let 1999-2003, které jsou snadno dostupné ve zprávách Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Tato uznávaná agentura OSN nyní uvádí, že Írán dodržel své závazky a upustil od svého dřívějšího jaderného programu, který stejně před svým ukončením nevyrobil žádnou zbraň.

Ale v tomto Trumpově televizním dramatu na faktech nezáleží. Hlavním je, že jmenováním Michaela Pompea americkým ministrem zahraničí a jmenováním pravičáckého fanatika Johna Boltona americkým poradcem pro národní bezpečnost dovršila pravičácká izraelská vláda své virtuální převzetí americké politiky na Středním východě. Jak jsem napsal dříve, Trump vypadá stále více jako trojský kůň Netanyahua a jeho extremistických spojenců.

Mimo Pompea a vice-prezidenta Mika Pence, kdy oba jsou fanatičtí křesťanští sionisté, a Boltona má nyní Trump kolem sebe ještě americkou velvyslankyni při OSN Nikki Haley (indického původu), která je miláčkem americké krajní pravice a služebnicí arci pro-izraelského miliardáře Sheldona Adelsona, hlavního bankéře Republikánské strany. K tomu si přidejte ministra obchodu Wilbura Rosse, ministra financí Steva Mnuchina a, samozřejmě, Trumpovu dceru a zetě. V krátkosti, kostelní sbor izraelské krajní pravice.

Tato americká koalice lidí upřednostňujících Izrael na prvním místě se připojila k Netanyahuově alianci Likud, aby tlačila na válku s Íránem. První střety již započaly kvůli více než 100 izraelským náletům na Sýrii, údajně na íránské pozice. V USA a v Evropě byla rozjeta obrovská propagandistická štvanice a povykování kvůli údajné nebezpečnosti Íránu. Podle izraelské pravice se hordy Asyřanů chystají zaplavit Izrael.

Ve skutečnosti disponuje Írán jen malou útočnou silou. Stejně jako Irák předtím i Írán je vojensky zchátralý se svým 40 let starým vybavením, letectvo má z velké části neprovozuschopné, dělostřelectvo nevelké a má špatnou komunikaci. Teherán má pár nepřesných raket, ale žádné jaderné hlavice.

Silné izraelské letectvo by snadno přeměnilo jakékoliv íránské útočné jednotky na sekanou. Jedinou silnou stránkou Íránu je obrana, v městských bojích nebo v horském terénu. Írán není schopen Izrael vážněji ohrozit, vyjma pomáhání libanonskému hnutí Hizballah při zasypávání Izraele lehkými raketami s velmi krátkým doletem, což je spíše nepříjemnost, než smrtelné nebezpečí.

Izrael se chystá zopakovat svůj triumf z r. 2003, kdy Bushova vláda, američtí partajníci Izraele a prolhaná americká média vtlačily zemi do čistě agresivní války proti Iráku. Z této nevyprovokované války vyšel jako vítěz Izrael a nyní se snaží tento svůj úspěch znovu zopakovat s Íránem.

Svržení Íránské islámské republiky by zanechalo Izrael jako jedinou velmoc na Středním východě.