Kam zmizel pocit studu?

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2018/05/7579-kam-zmizel-pocit-studu.htm

Paul Craig Roberts

Nyní, když režimy Trumpa, Mayové a Macrona prokázaly nad vší pochybností, že to jsou protiprávní režimy válečných zločinců, co bude následovat dál?

Budou ruský prezident a ministr zahraničních věcí i nadále hovořit o „našich západních partnerech“ a hledat společné východisko společně s válečnými zločinci, kteří prokazatelně nedbají zákona? Dokážou najít společnou půdu?

Jak mohou jiné vlády akceptovat vlády USA, Velké Británie a Francie, které úmyslně lhaly o ruském chemickém útoku na Skripalovi a o syrském chemickém útoku ve městě Dúmá, čímž riskovaly třetí světovou válku, a poté samy zaútočily na Sýrii na základě naprostých lží, které nebyly podepřeny žádnými důkazy? Jak přesně byste navázali diplomatické vztahy s válečnými zločinci?

Nenavázali. Postavili byste válečné zločince před soud. Proč nejsou Trump, Mayová a Macron před soudem?

Důvodem je to, že svět je podmiňován, stejně jako Pavlovovi psi, očekáváním a přijímáním válečných zločinů Západu jako běžných rysů života. Zločiny Západu jsou chráněny precedenty, které se vytvářely po desetiletí, kdy se nepodařilo donutit Západ k tomu, aby nesl odpovědnost. Západ má samozvané právo páchat neodůvodnitelné válečné zločiny.

Netanjahu se nyní po zmařeném úsilí svrhnout vládu v Sýrii snaží nasměrovat Trumpův režim na obnovení konfliktu Washingtonu s Íránem. Budou washingtonští vazalové i nadále krýt zločiny Washingtonu, nebo už někteří Evropané začínají chápat, že riziko, které na sebe berou za Washington, převyšuje částku peněz, kterou jim za to Washington platí?

Na jakou stranu se postaví Rusko, pokud Washington obnoví útok na Írán?

Navzdory vzdušným útokům, které USA, NATO a Izrael provedly na Sýrii, ruská vláda se stále ještě neodhodlala prodat Sýrii svůj systém protivzdušné obrany S-300. Sýrie během tohoto posledního útoku zachytila ​​70% amerických raket, a použila přitom zastaralý systém protivzdušné obrany ještě z dob Sovětského svazu. Systémy S-300 by umožnily Sýrii, aby se chránila před leteckým útokem, a snížilo by se tak riziko války, pramenící z izraelských a amerických útoků na Sýrii.

Ruská nerozhodnost v kombinaci s tím, že zbytek světa toleruje přetrvávající válečné zločiny Spojených států, naznačuje, že dojde k více provokacím, že proběhne více nezákonných útoků, až se nakonec bude schylovat k fatálnímu konfliktu.

Přemýšlejte o tom. Britové jsou přistiženi při lži v kauze Skripal. Washington, Britové a Francouzi jsou přistiženi při lži ohledně chemického útoku v Dúmě; vlády, které zorganizovaly falešné útoky a následně je použily k ospravedlnění svých válečných zločinů, nenesou žádné důsledky.

Jak je možné, že americký lid není znepokojen neustálými válkami, které vláda USA vede již 17 let, a které jsou zcela založeny na nehorázných lžích? Jak je možné, že Američané a evangelická církev jsou citově chladní vůči milionům nevinných lidí ze sedmi zemí, kteří byli zavražděni nebo zmrzačeni, kteří osiřeli, a byli vystěhováni, za což může ziskuchtivý vojenský/bezpečnostní komplex a neokonzervativní ideologie, sloužící Izraeli?

Jak je možné, že americká média jsou stejně efektivní propagandou pro ministerstvo ve Washingtonu, jako byl německý tisk pro nacisty?

Jak je možné, že se vlády evropských států, Kanady a Austrálie, a zároveň občané těchto zemí nestydí za účast na těchto neustále páchaných zločinech?

Proč se neozývá Indie? Čína? Jižní Amerika?

Proč svět mlčí tváří v tvář vážným, dlouhodobým a neustále probíhajícím válečným zločinům?

Proč se ruská vláda domnívá, že může mít partnerství s režimem, který páchá válečné zločiny? Proč by Rusko mělo chtít takové ostudné a ponižující spojenectví?

Proč si Rusko nevytvoří protějšek aliance NATO?

Kde je nějaké odhodlání, které by zastavilo kriminalitu Západu?

Proč je svět spokojený s cestou Washingtonu, která vede ke světové válce?

Where Is The Shame? vyšel 25. dubna 2018 na ICH. Překlad v ceně 233 Kč Zvědavec.

Článek byl publikován 3.5.2018


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.