Duben v českých dějinách

1085 – Český kníže Vratislav II. obdržel od císaře Jindřicha IV. královský titul jako první z českých panovníků, byť ještě pouze pro svou osobu, nikoliv dědičně. Čeští králové (druhým byl ve 12. století Vladislav II. a konečně dědičný titul získal Přemysl I. Otakar) byli po samotném králi Svaté říše římské jedinými nositeli tohoto vysokého titulu osvědčujícího mimořádné postavení českého království v rámci politického útvaru Svaté říše římské ve středověku. Český král byl také jedním ze sedmi říšských kurfiřtů, mj. volitelů krále římského.

1. 4.

1926 – zahájení činnosti Národní banky československé, a.s., s povahou „veřejného ústavu“. Do té doby jako její předchůdce vykonával příslušnou agendu Bankovní úřad při ministerstvu financí.

3. 4.

1915 – 28. pražský pěší pluk přešel na východní frontě za 1. světové války na stranu Ruska. Později tak učinili hromadně také vojáci 36.mladoboleslavského pěšího pluku. V roce 1915 přebíhání „českých“ pluků a menších vojenských útvarů na ruskou stranu nabývalo masového měřítka. Z těchto jednotek mohly vzniknout československé legie v Rusku (na dalších frontách byly vytvořeny i francouzské a italské československé legie), které sehrály významnou roli ve věci obnovy české samostatné státnosti a založení Československa.

5. 4.

1355 – Karel IV. dosáhl během své římské jízdy nejvyšší možné panovnické hodnosti – císařského titulu. Do té doby vládl v Svaté říši římské jako zvolený římský král. Auctoritas imperialis byla v té době v politické rovině stále velmi vysoká a Karel byl od roku 1237 po dlouhé době prvním císařem s papežským posvěcením, proto si tohoto prestižního úspěchu velmi považoval, stejně jako jím získal ještě větší respekt v zahraniční i domácí politice, než doposud.

1945 – Vyhlášen Košický vládní program „národní a demokratické revoluce.“ Na základě tohoto programu byl vytvářen nový politický systém poválečného Československa na principu „lidové demokracie“; v jeho rámci byla vytvořena Národní fronta, tvořící základ politického systému v socialistickém Československu po celou jeho éru. Národní fronta sdružovala politické strany a organizace všech směrů, které doma i v zahraničí vedly národně osvobozenecký boj proti fašismu. V souladu s tímto vládním programem byly z politického systému vyřazeny ty politické síly a strany, které se zkompromitovaly spoluprací s fašismem, nebo se podíleli na likvidaci republiky v době „Mnichova.“ Součástí programu bylo i vybudování nového systému státní moci ve formě národních výborů. Dále program zahrnoval požadavek konfiskace majetku fašistických nepřátel i domácích kolaborantů, což již před únorem 1948 významně zasáhlo do ekonomických a mocenských pozic buržoazie v Československu.

7. 4.

1348 – Založení pražské univerzity Karlem IV. Byla to první vysoká škola tohoto typu ve střední Evropě. Zpočátku ji tvořily 4 fakulty, splňující požadavky na univerzitní vzdělávání své doby – artistická (vyučování tzv. sedmi svobodných umění, což zahrnovalo obory gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba), na které studium začínalo a po níž bylo možné pokračovat na vybraných dalších fakultách, jimiž byly teologická, právnická a lékařská.

15. 4.

1818 – Založení Národního muzea v Praze.

16. 4.

1919 – Přijetí zákona o pozemkové reformě v Československu. Podle tohoto zákona došlo k záboru pozemků zemědělské půdy v rozsahu nad 150 ha, nebo jakýchkoliv jiných pozemků v rozsahu nad 250 ha. Rozdělování zabraných pozemků určoval následně přídělový zákon přijatý v roce 1920.

21. 4.

1945 – Jednotky 3. americké armády vstoupily na československé území a obsadily Aš.

25. 4.

1945 – Již v kapitole věnované měsíci březnu v českých dějinách zmiňovaný poslední nálet na plzeňskou Škodovku, která byla v jeho důsledku ze 70 procent zničena. Nálet provedlo 276 bombardérů B-17, zahynulo 76 místních obyvatel. Od roku 1942 provedli západní spojenci 11 náletů na plzeňskou Škodovku a Plzeň, takže dobře znali navigaci tímto směrem. Takto zničující byl však až tento poslední vzdušný útok. Britové se snažili útočit na Plzeň už od roku 1940, tyto útoky však skončily většinou úplným fiaskem. Zatímco snahu zasáhnout Škodovku jako velmi významnou zbrojovku ze strany západních spojenců lze do roku 1944 považovat za pochopitelnou, sérii náletů na česká města a zejména dopravní uzly a průmyslové objekty v posledních týdnech války už těžko.

1945 – Osvobození Brna 2. ukrajinským frontem

28. 4.

1900 – První Českomoravská továrna na stroje v Praze – Libni, jak zněl její název, vyrobila první českou lokomotivu. Zahájila tak mnohaletou českou strojírenskou tradici v tomto výrobním segmentu.

30. 4.

1344 – Papežskou bulou Klimenta VII. (který byl vychovatelem Karla IV. v Paříži v době jeho dětství a mládí) bylo povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství. České země se tím staly v církevní oblasti nezávislými na Německu. Prvním pražským arcibiskupem byl Arnošt z Pardubic.

1945 – Osvobození Ostravy sovětskými vojsky za účasti jednotek 1. čs. armádního sboru. Němci ztratili během ostravské operace 100.000 mužů na mrtvých, zraněných a nezvěstných a 150.000 zajatých. Na straně osvobozujících sovětských a československých jednotek padlo na 24.000 vojáků a 89.000 bylo raněných.

Pro zajímavost také: 1. 4. 1987 zahájení provozu letecké záchranné služby v Československu a to ve Středočeském kraji; provoz zajišťovala Letecká služba Federálního ministerstva vnitra; 5. 4. 1937 zahájení provozu na Letišti Praha-Ruzyně, 10. 4. 1348 založení Karlštejna, 18.4.1389 na tehdejší Boží hod velikonoční proběhl v Praze velký pogrom židovského města poté, co při průchodu židovským městem katolického kněze jdoucího zaopatřovat umírajícího a nesenou svátost oltářní zasáhly někým hozené kameny (3.000 obětí pogromu). 26.4.1476 byl dokončen tisk nejstarší datované tištěné knihy v Čechách, Statutů arcibiskupa Arnošta z Pardubic v latinském jazyce. Tisk provedla tiskárna v Plzni pod patronací pražské kapituly, která sem byla dočasně přesídlená