Obvinění Ruska: nebezpečí pro mír a demokracii

Obvinění proti Rusům, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti 16. února, týkající se „podvedení vlády Spojených států“, a vlna „sankcí“, kterými USA pohrozily nebo uložily ruské vládě a jednotlivcům během několika posledních týdnů, odráží nacistickou propagandu a ideologickou přípravu německého lidu v období před operací Barbarossa - německou invazí do SSSR v červnu 1941. Stejné techniky jsou aplikovány na americkou populaci za účelem vytvoření psychologické struktury války a destrukce. Civilní obyvatelstvo je vyzbrojováno xenofobními a nacionalistickými abstrakcemi, které vytvářejí podporu pro násilné činy, válku a potlačení demokracie. Je to nebezpečí pro světový mír a demokracii na Západě, které mohou odstranit pouze kolektivní akce.

Celá protiruská propagandistická kampaň - probíhající několik posledních let - spočívá v dlouhodobých stereotypech, ukládaných do myslí Američanů během sovětského období, které jsou nyní zesilovány a rozšiřovány, aby umocnily strach a nenávist vůči Rusku a jeho lidu. Hitler byl velmi úspěšný v mobilizaci německého národa z důvodu války, a vytvoření nepřátel formou očerňování, hanobení a dezinformací proti Rusům a Židům. Byl vytvořen mýtický svět, který neměl žádný vztah k objektivní realitě. Nacisté používali tyto metody k vytvoření iluze stále přítomného teroru, aby upevnili kontrolu nad lidmi, kteří byli zoufalí kvůli svým životním podmínkám a chudobě, a vytvořili tak jejich přizpůsobivost, kterou potřebovali pro zavedení diktatury.

Stejný proces se rozvíjí v USA. Ruská „slovanská hrozba“, kterou používali nacisté, byla nahrazena ruským „ohrožením demokracie“. Stejně jako byl Sovětský svaz vylíčen nacisty jako nelidský stát, ovládaný zločinci, Rusko je nyní vylíčeno americkou vládnoucí třídou a zpravodajskými službami jako zlý stát, ovládaný zločinci.

Je zajímavé si povšimnout, že propagandistické obvinění ze strany USA používá rok 2014 jako výchozí bod pro začátek údajné ruské kampaně, zacílené na podkopání demokracie v Americe, neboť ve stejném roce Spojené státy podpořily neonacistický převrat proti legálně zvolené vládě Ukrajiny. Tento převrat vedl ke katastrofě, Ukrajina nyní zažívá kolaps, protože hned poté, co došlo k převratu, výhrůžky proti Rusům a ruské kultuře na Ukrajině způsobily, že lidé z východní Ukrajiny se buď připojili k Ruské federaci, jako tomu bylo na Krymu, nebo založili samozvané republiky v oblasti Donbas, aby čelili neonacistickým frakcím, které se v Kyjevě ujaly moci. Převrat byl částečně úspěšný v tom, že se podařilo přemístit síly NATO až k ruským hranicím, ale zároveň byl neúspěšný, neboť se nepodařilo převzít kontrolu nad celou Ukrajinou, jelikož reakce obyvatel východní Ukrajiny jim znemožnila vlastnit průmyslové a těžební zdroje na Donbasu a odepřela jim důležitou námořní základnu v Sevastopolu.

To, že jde o propagandistickou kampaň, je doloženo odpovídajícími obviněními z ruského „ohrožení demokracie“ v Británii a Evropě. Nová obvinění se týkají lídra britské Labouristické strany Jeremy Corbyna, který měl údajně v minulosti vazby na sovětské a české komunistické agenty; nejnovějším z celé řady obvinění je, že Corbyn je loutkou Putina. To, že komunisté už v Rusku nejsou u moci, není podstatné. Důležité je, že je v rámci těchto obvinění spojován s Rusy a tématem neustálé hrozby v masmédiích (že země NATO a „demokracie“ jsou ohroženy ruskou podvratnou činností). Cíl je dvojí - především znovu obnovit myšlenku, že Rusové jsou „jiní“, jsou nepřítel, s kterým je třeba se vypořádat, a za druhé zdiskreditovat politické strany a potlačit lidová hnutí, která si vytýčila za cíl společenskou a ekonomickou spravedlnost.

Potlačování populistických nebo levicových politických stran, potlačení nesouhlasu a poskytnutí obětních beránků veřejnosti ze strany NATO v rámci stále zoufalejších životních podmínek v kapitalismu, které jsou připisovány nespokojenosti veřejnosti s ruským „zaséváním svárů“ - jak se uvádí v americkém obvinění - jsou všechno důležité cíle v této kampani. Ale mezi větší ambice Spojených států a jejich spojenců patří eliminace Ruska coby nezávislého a suverénního národa a jeho roztříštění na tisíce kusů. Jakákoli opozice vůči tomuto cíli je nyní v USA kriminalizována jako podpora ruského „spiknutí proti demokracii“.

Pokračující teatrální inscenování vyšetřování ruské podvratné činnosti v Kongresu USA, každodenní zprávy o tomto tématu v médiích, útrapy Rusů i na sportovním poli a zákaz účasti na zimních olympijských hrách, jsou předehrou pro rozsáhlejší akce. Lze očekávat, že občané USA budou zatýkáni na základě falešných obvinění, aby způsobili nárazové vlny mezi obyvatelstvem. Obvinění je pečlivě sestaveno tak, aby pro to připravilo půdu - s použitím fráze „Obvinění se vědomě spikli jeden s druhým, i s osobami známými i neznámými velké porotě“. Kdo jsou „známé“ osoby, bude zajímavé zjistit, protože pokud jsou známé, proč by neměly být jmenovány.

Ale neznámou osobou může být kdokoliv, absolutně kdokoliv. Televizní společnost CNN zveřejnila 21. února video s názvem „Kdo jsou občané, najatí ruskými trolly“, pojednávající o jednom z jejich „novinářů“, který si políčil na jednu ženu na Floridě, paní Goldfarbovou. Tato žena byla poté sledována, neboť byla údajně důvěřivou obětí, kterou Rusové ošálili, a obviněna z toho, že jednala ve prospěch Rusů. Její prosby, aby ji reportér ze CNN nechal na pokoji, že nikdy nepomáhala žádným Rusům, a že je stejný patriot, jako on, vedly k tomu, že jí muž vrazil mikrofon těsně před obličej a křivě ji obvinil. Agrese reportérů ze CNN nemá daleko k agresivním policistům, vyslýchajícím a zatýkajícím občany. Paní Goldfarbová to udělala správně, když muže odpálila slovy „to jsou všechno kecy“ - hrdinský čin v těchto dnech. Avšak její jméno je nyní veřejně známé a ona je považována za spoluspiklence. Ve skutečnosti může být každý, kdo kritizuje stav národa, označen za spoluspiklence. Takže pod rouškou lži, že chrání „demokracii“, americká vládnoucí třída, která má pod kontrolou vládní mechanismus, ničí to málo, co z demokracie v této zemi zbylo, a to výhradně ve svůj prospěch.

Jak v mém románu říká Agius, americký agent, který chystá v Kanadě nějakou lumpárnu: „Během přelíčení a na svých únavných přednáškách mluvíte o demokracii a pravdě. Mluvíte o spravedlnosti. Nic takového neexistuje. Existuje jen krize. Můžete ji vidět všude kolem sebe. V krizi musíte mít řád. Lidem se vypráví mýty. To jim dělá dobře, mají pak ze sebe dobrý pocit. To se líbí jejich egu. A vy jim chcete vzít jejich mýtus a říct jim, že není žádný bůh. Nechtějí to slyšet, Eigere.“ Tohle je případ ohromné spousty lidí ve Spojených státech i v jiných zemích NATO. Je příliš málo lidí, jako je paní Goldfarbová.

Ale problémem této ženy, a mnoha dalších, je to, že ze všeho obviňují Hillary Clintonovou nebo Trumpa, nebo kohokoli jiného, o kom jim bylo namluveno, že má moc, namísto celého socio-ekonomického a politického systému, v němž jsou pohřbeni. Ve skutečnosti v USA panuje široce rozšířená představa, že ruské podvracení americké demokracie je spiknutím Clintonové a Demokratické strany, neboť prohráli ve volbách, a prezidentem se stal Trump. Může na tom být kus pravdy. Domnívám se však, že tato kampaň byla naplánována již dávno, a že by se uskutečnila i tehdy, kdyby vyhrála Clintonová. Padla by stejná obvinění ohledně snah Rusů podkopat Clintonovou i americkou demokracii, jen s odlišnými detaily, stejně jako tomu bylo v Británii, přestože vládla Konzervativní strana. Z hlediska jejich cíle nezáleželo na tom, kdo vyhrál. Cíl byl stejný v obou případech - vykreslit Rusko jako zlého ničitele americké demokracie, který ohrožuje USA. Podmínky ve Spojených státech si vyžadují obětního beránka, pokud má být vše takto udržováno. Neustálé masové střelby, dokonce i ve školách (po celých Spojených státech), jsou bubliny, které vycházejí z vařícího kotle, plného hněvu a zoufalství.

Pokud jsou pravdivé zprávy o tom, že americké bomby mají na svědomí úmrtí desítek Rusů v Sýrii, potom již válka začala. Začíná se oživovat akce proti obětnímu beránku, ale nikdo o tom oficiálně nechce mluvit. Ten útok byl provokace, stejně jako několik dalších nepřátelských akcí. Neexistuje žádný jiný důvod, proč to Američané udělali, kromě toho, že šlo o provokaci. Reakce, tedy důsledek, teprve přijde. Avšak akce se shodují s nepřátelskou rétorikou, takže můžeme očekávat další provokace v Sýrii, na Ukrajině, v Pobaltí a v Asii, protože Američané nasazují a používají ozbrojené síly v synchronizaci s domácí a mezinárodní propagandou.

V předchozím článku jsem hovořil o tom, že Sověti se snažili na půdě OSN prosadit, aby válečná propaganda byla válečný zločin, ale USA tento pokus zmařily. To se neustále opakuje, protože to, na co se díváme ve Spojených státech, je úmyslná kampaň, která využívá válečnou propagandu, aby vyvolala nepřátelství vůči nějakému národu a ospravedlnila tak válku.

„Sovětský návrh na definici agrese, předložený Valnému shromáždění v roce 1957, definoval válečnou propagandu jako ideologickou agresi. V jejich návrhu se uvádělo, že stát se dopustí ideologické agrese, když ‚podporuje válečnou propagandu, podporuje propagandu pro využití atomových nebo jiných zbraní hromadného ničení, a stimuluje nacisticko-fašistické názory, rasovou nebo národní nadřazenost, nenávist a opovržení vůči ostatním národům‘“.

Žádná americká vláda se nikdy neřídila mezinárodním právem, pokud to nesloužilo jejím zájmům, takže pokud budeme tvrdit, že tohle je zákon, a oni jsou zločinci, můžeme mít pocit, že jsme něco udělali, ale nic se tím nezmění; označením pouze identifikujeme; ano, je to užitečné, ale co pak? Toť otázka - být třídně uvědomělý nebo ne, jednat kolektivně nebo nejednat vůbec? Tato válka je vedena nejen proti Rusku jako státu nebo národu, nejen proti ruskému lidu, ale proti všem lidem na světě, kteří se tomu mohou bránit pouze silou své práce a společným úsilím. Jen tak lze odolávat moci kapitalistů, kteří nás chtějí ovládat a vykořisťovat. Takže se spojte a jednejte! Co můžeme ztratit? Všechno.