Karel a já...

Se zábavným programem pod názvem Karel a já ... jsme měli možnost vidět v pátek 1. června v restaurantu Praha na Masaryktownu dva pražské umělce Karla Štědrého a Karla Bláhu. Nakonec ani nebylo zapotřebí je individuálně představovat, protože obecenstvo, které se na tomto představení sešlo, už dobře vědělo, na koho se jde podívat, s kým se jde pozdravit a koho písničky jde poslouchat.Nicméně pro ty, kteří si nejsou jisti:

KAREL ŠTĚDRÝ vystudoval vysokou školu železniční, protože si maminka a tatínek přáli mít ze svých synů inženýry. Nicméně nikdy tuto profesi neprovozoval. Více než řídit provoz vlaků jej lákala hudba. Velice rychle chtěl dohnat svého o něco málo staršího bratra Ivana, který již v pěti letech ovládal hru na klavír. Karel se učil velice rychle. Jeho zaujala kytara. Brzy začal vystupovat s různými orchestry.

Zpíval v Pastel triu, Suchý se Šlitrem jej pozvali ke spolupráci v Redutě, odkud odešel potom do Divadla Semafor Ve Smečkách v Praze. Stál při zakládání divadla Semafor v Praze v roce 1959, s Waldemarem Matuškou vytvořili populární zpěváckou dvojici, jejíž písničky si oblíbily všechny generace. Vzpomeňme jen třeba známou Mám malý stan, Zde Alfons, Když takhle k večeru, Potkal potkan potkana aj. V Semaforu (dnes Činoherní klub) se podílel na představeních Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Taková ztráta krve, Zuzana je zase sama doma... V Rokoku jej známe z představení Rokoko-koktejl, Čekání na slávu, Pan Pickwick, Filosofská historie aj. Po patnáct let spolupracoval s orchestrem Karla Vlacha jako konferenciér a zpěvák. Televizní diváci milovali jeho pořady Kabaret u Dobré pohody, Diskotéka pro starší a pokročilé, Písničky z obrazovky apod. Dnes se pan Štědrý věnuje obchodní činnosti, od roku 1999 podniká s nápojovými automaty pod značkou firmy Š+Sch. Mnohem více se nakonec můžete dozvědět z jeho knížky s názvem Z mého života aneb Trochu nostalgie nikoho nezabije, kterou vydalo nakladatelství Formát před dvěma lety.

KAREL BLÁHA vystudoval operní zpěv nejprve v ostravské, později i na pražské konzervatoři. Během studií byl spoluzakladatelem beatové skupiny Pastýři, kde se poprvé setkal se spolužákem Karlem Vágnerem. V pozdější době získal stipendium na akademii Santa Cecilia v Římě. Jeho první angažmá bylo v roce 1967 v divadle Rokoko. V roce 1974 debutoval v Hudebním divadle v Karlíně v titulní roli Tanyho v premiéře Bernsteinovy West Side Story. S dalšími sólisty a s bigbendovým orchestrem Karla Vlacha vystupoval po celé republice. Sólistou Hudebního divadla v Karlíně je po dlouhá leta a tomuto divadlu zůstal věrný. Pan Bláha se vypracoval mezi jeho operetní špičku. Hlavními rolemi, kterými byl režiséry osloven, mu seděly jak na míru ušité - a v ten večer jsme slyšeli např. árie z Rosemary, z muzikálů West Side Story a My Fair Lady, operet Cikánský baron a Polská krev či z Frimlovy Rose Maria (kde roli Jima zpívá dodnes). Karel Bláha natočil novou CD s názvem Nejslavnější italské hity. A proč zrovna italské? Odpověděl: "Itálie je kolébkou evropské i světové opery. Laťku Italové položili tak vysoko, že ji prakticky nelze přeskočit. Když řeknete Itálie, to je, jako byste řekli hudba. Hitů v ostatních jazycích, zejména v anglickém a německém, je na našem trhu až dost, ale v italštině téměř nic. A přitom má tato země tak krásné písně..." Tak není divu, že Karel Bláha se rozhodl tuto mezeru vyplnit. Ze CD si poslechnete melodie např. Domenica Modugni, kterého u nás doma znají po více než desítku let, dále pak písně známé v podání Boby Sola a dalších světových interpretů, aniž by se už vědělo, pro koho byly původně písně napsány. Skvělé je aranžmá Vladimíra Popelky a citlivá hudební režie Karla Vágnera. Právě si je poslouchám a mohu jen potvrdit, že se to poslouchá nádherně. Díky, mistře Bláho.

A ještě byste měli vědět, kdy a kde se s pěvci a humoristy, kteří za námi přijeli s celou řadou neotřelých vtipů, historek z hereckého života známých umělců, s imitacemi hlasů Buriana, Wericha, Gotta nebo i Skupy v postavičkách Spejbl a Hurvínek, setkat. Svou šňůru představení, kterou zorganizovaly Video El Canada s místními organizacemi, začali čeští umělci posledního května v Londonu, 1.6. je měli na Masaryktownu, 2. 6. v Kitcheneru, 3.6. v St. Catharines, 5.6. v Kingstonu, 7. 6. v Ottawě, 9.6. v Bostonu, 10. a 13. 6. v New Yorku, 15. a 16. 6. v Chicagu, 17. 6. v Detroitu a poslední štací je 19. 6. torontská hospoda U Marušky na Dundas St. W. Začátky jsou od 20 hodin.