Proč klesla cena bitcoinu o polovinu?

Nedávno jsem byl dotázán na můj názor, proč se cena bitcoinu propadla minulý týden téměř o polovinu. Z úrovně téměř 20,000 dolarů spadla pod 10,000 dolarů. Další „alternativní měny“ (Ethereum, Ripple atd.) se propadly stejně, či ještě více. Proč po růstu o 900 dolarů v r. 2017 a dosažení vrcholu na hodnotě téměř 20,000 dolarů koncem roku cena zkolabovala? Dosáhne opět předešlé výše? Jde o počátek splasknutí bubliny kryptoměn?

Zde jsou dvě otázky, které mi zpravodajská agentura položila:

1) Proč bitcoin spadl oproti prosinci 2017 o 45%? (Když se blíže podíváte na grafy, je jasně patrná spojitost mezi čínským Novým rokem v lednu a padáním bitcoinu pozorovaná nejméně poslední čtyři roky).

2) Je bitcoin bublina? Svoji odpověď krátce zdůvodněte.

Zde je mé vysvětlení týkající se bubliny, současné korekce a toho, co je tahounem bitcoinu a kryptoměn. Jde o ekonomickou analýzu, na rozdíl od mnoha zjednodušených historických korelací vydávajících se za vysvětlení.

Tedy abych odpověděl na vaše konkrétní otázky 1 a 2:

Důvodem, proč se bitcoin propadl o 45%, je zvrat sil, či předjímaný zvrat, které vytlačily jeho cenu v r. 2017 asi o 1,000 dolarů na téměř 20,000 dolarů. Eskalace jeho ceny byla důsledkem rostoucí poptávky, zatímco nabídka byla určována více či méně prvotními nabídkami.

Součástí sil na straně poptávky v r. 2017 byla vyhlídka, že bitcoin zůstane neregulován a nedaněn. To investorům umožňovalo „neustálé pumpování“. Dalším poptávkovým faktorem byla počínající legitimizace bitcoinu tím, že koncem roku bylo na amerických komoditních burzách CME a SBOE zahájeno obchodování s futures. Dalším byla stagnující cena zlatých futures a přelévání peněz ze spekulací na zlatě do spekulací na kryptoměnách (substituční efekt). Dalším faktorem bylo obecné „riziko“ spekulativní investiční psychologie. Dále pak narůstající počet společností pokoušejících se získat akciový kapitál tím, že prohlašovaly, že jsou „blokovým uzlem“ bitcoinu, ať to již byla pravda nebo ne. Dalším byl nárůst prvotních nabídek dalších kryptoměn a nárůst jejich cen měl vliv na růst ceny bitcoinu (a obráceně). Všechny tyto faktory hrály v nárůstu poptávky po bitcoinu roli, zatímco jeho nabídka souběžně nerostla.

Téměř u všech těchto sil došlo po skončení r. 2017 ke zvratu a cena bitcoinu a dalších kryptoměn zkolabovala. I vybírání zisků velkými prvotními investory sehrálo roli, neboť ti prodávali své bitcoiny (čímž zvýšili nabídku na trhu, která rovněž stlačila ceny, stejně jako klesající poptávka). Rostla regulace vládami a centrálními bankami. Čína, Korea a další země oznámily, že je zakážou nebo zasáhnou, obzvláště poté, co došlo k manipulaci ze strany velkých firem, které se při získávání akciového kapitálu vydávaly za „blokový uzel“. Centrální banky po celém světě plánovaly porady o tom, co dělat, a rovněž tak regulační instituce. (Pokud by centrální banky vydávaly vlastní digitální měny, což nakonec učiní, povede to kvůli nárůstu nabídky ke stlačení cen alternativních měn). Prodejci zaplavili trh, když se zbavovali svých aktiv. S možností větší regulace vyvstala rovněž pravděpodobnost nějakého zdanění, což je při spekulacích na cenu velkým faktorem. Peníze se přelily z bitcoinu zpět do spekulací na zlaté futures – substituční spekulační hra na komoditách. Účinky odlivu peněz z bitcoinu kvůli propadu ceny měly dopad i na další alternativní měny, a obráceně.

Vše toto jsou „kauzální“ vysvětlení. V kontrastu s tím jednoduše tvrdit, že jde o korelační efekt s čínským Novým rokem, je nesmysl. Většina nákupů bitcoinu probíhá v Asii, ale nikoliv v Číně, kde je zakázán a kde centrální banka a vláda nyní podnikají rázná opatření proti spekulantům obecně. 40% nákupů bitcoinu se koncem r. 2017 odehrálo v Japonsku – místě vzniku trhu Nakamoto – a většina připadla na „drobné investory“ v rámci davového šílenství.

Možná nejde o krátkou odpověď, jakou byste si přáli, ale pravda bývá zřídka „krátká“.