Znamení šelmy

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2003/12/746-znameni-selmy.htm

Vladimír Stwora

...a nutí všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo 666.

Zjevení sv. Jana, 13:16

A řekněme hned v úvodu: ještě tam nejsme, ještě znamení šelmy nemusíme nosit, ale blíží se to. Řeč bude o mikročipech implementovaných pod kůží člověka. Existují a zvolna se prosazují. Počáteční odpor veřejnosti slábne. Zatím tyto mikročipy neumožňují určit přesnou polohu člověka kdekoliv na zeměkouli. Respektive ty, které to umožňují, jsou ještě příliš velké. Na jejich zmenšení se nicméně usilovně pracuje v mnoha laboratořích světa.

Průkopníkem mikročipů je floridská firma ADS (Applied Digital Solutions), které [mikročip pod kůži]pomohlo 11. září se prosadit. ADS se stala hlasitým zastáncem mikročipů. Už několik roků nabízejí lidem čip VeriChip ID velikosti zrnka rýže, který pracuje na principu RFID ( radio frequency identification). Čip nemá vlastní zdroj, reaguje po vybuzení radiofrekvenčním polem na vzdálenost maximálně několika metrů. Nejde o žádnou převratnou novinku, podobným mikročipem se už deset let značí psi a kočky. Rozdíl je v tom, že VeriChip byl od počátku vyvíjen pro člověka. Může obsahovat unikátní číslo, zdravotní stav a další údaje - např. čísla kreditních karet.

Na letošní výstavě ID World v Paříži se firma ADS pokusila dovést myšlenku kreditních karet implementovaných pod kůži do praxe. Nový produkt se jmenuje VeriPay. Jde o mikročip, kterým mohou lidé platit namísto kreditní kartou. V praxi to vypadá tak, že si označkovaný člověk nechá namarkovat u pokladny zboží a odejde. Radiofrekvenční snímač přečte údaje o jeho kreditní kartě a cena nákupu se pak objeví automaticky v měsíčním výpisu z banky (http://seattlepi.nwsource.com/local/68217_thumb27.shtml).

Soudě podle reakcí, lidé zatím nebyli mikročipem VeriPay příliš nadšeni. Ale firma se nenechává odradit. Tvrdí, že kreditní karta pod kůží je nezcizitelná a tudíž mnohem bezpečnější. Kritikové naopak poukazují na to, že taková karta je čitelná i ilegálně pořízenými snímači, aniž by to osoba s implementovaným mikročipem zaznamenala. ADS se brání poukazem, že data budou šifrovaná. Kritikové odpovídají, že to není příliš přesvědčující. Bude-li někdo vybaven příslušným snímačem, je pravděpodobné, že si k tomu opatří i dešifrovací algoritmus nebo rovnou klíč. Mikročip navíc neumožňuje jednoduchou výměnu karty. Co když se majitel rozhodne kreditní kartu zrušit a pořídit si novou?

ADS nicméně věří, že se jí podaří překonat počáteční nedůvěru a že výhody mikročipů převáží nad nevýhodami. Pravdou je, že taková věc může urychlit mnoho zdlouhavých identifikací a může v krajním případě zachránit lidský život.

Umožní např. lékařům rychlý přístup k dokumentaci pacienta (celá dokumentace včetně krevní skupiny, alergických reakcí a podobně důležitých informací může být umístěna v mikročipu pod kůží).

V běžném životě mikročip zjednoduší nákupy v obchodech, urychlí čerpání pohonných hmot, zajistí bezpečný vstup do hlídaných objektů, pomůže bezproblémovému odbavení při letištní kontrole, umožní bezpečné přihlašování do počítačové sítě (namísto uživatelského hesla ) nebo odemykání dveří domu či automobilu. Výhod je tolik, že jsem si jistý, že nakonec rozhodnou. Zvláště když se snímači vybaví dostatečné množství styčných bodů (kanceláří, prodejen, bank, knihoven a dalších). (http://www.washingtonpost.com...)

Kdyby se radiofrekvenční snímače rozmístily po městě v dostatečné hustotě, umožnilo by to monitorovat pohyb všech jeho obyvatel. Takové řešení by snad bylo použitelné v rámci podniku, ale na větší ploše je přece jen poněkud nepraktické. Snahou je vyvinout mikročip, který by byl schopen spolupracovat se systémem GPS (Global Positioning Satellite), takže by bylo možno určit polohu nositele čipu s přesností na několik metrů kdekoliv na světě.

ADS nabízí zařízení zvané Digital Angel (digitální anděl). Jsou to náramkové hodinky spolu s krabičkou velikosti tabatěrky. Toto zařízení komunikuje se systémem GPS.

Podle optimisticky laděné webové stránky, vytvořené za účelem propagace digitálního anděla, zařízení pomáhá starým a nemocným lidem. Snímá některé jejich tělesné funkce a v případě selhání nebo pádu člověka automaticky uvědomí lékařský dispečink a současně přesně určí, kde se postižený člověk nachází.

Digitální anděl je rovněž k dispozici v obojku pro psy a kočky, takže zatoulá-li se čtyřnohý miláček, lze jej pomocí GPS systému snadno najít. Alespoň jeho obojek určitě.

Další formě digitálního anděla se říká PRISM a používají jej některá kárná zařízení pro monitorování pohybu vězňů. Odsouzenému se připevní na ruku nesnímatelný náramek. Systém způsobí poplach v okamžiku, kdy se vězeň dostane za hranici vymezeného prostoru. Vhodné například pro lidi odsouzené k domácímu vězení nebo pro špehování pedofilů.

Loni v květnu firma ADS oznámila, že do osmi měsíců hodlá zmenšit digitálního anděla tak, aby se dal implementovat do svalové hmoty na ruce nebo jiném místě. Za tím účelem rovněž přišla s originálním způsobem napájení. Mikročip nemá mít vlastní baterii. Po implementaci by měl být poháněn elektromechanickou energií vzniklou pohybem svalů. Aktivován může být jednak osobou, která čip nosí (nebylo uvedeno jak), jednak na dálku z monitorovacího centra.

V současnosti už takový mikročip komunikující s GPS a upraven k implementaci do organizmu člověka, skutečně existuje. Bohužel je velikostí kardiostimulátoru. Je to kotouč o průměru 5 cm a výšky 1,27 cm. Pro široké použití ještě poněkud nepraktické. Rovněž napájení je u něj zatím vyřešeno klasicky pomocí baterie.

Po uvedení prvních verzí VeriChipu na trh musela firma ADS vzdorovat nařčení různých skupin sledujících lidská práva. To bylo ještě před 11. zářím. Po útoku nařčení ubylo, naopak se stále silněji ozývají hlasy, že by bylo možno těmito zařízeními sledovat teroristy. Není mi příliš jasné jak. Museli by je nejprve všechny odchytit, označkovat mikročipem a znovu vypustit do volné přírody. Daleko snazší samozřejmě bude (a o to také zřejmě jde) označkovat všechny slušné občany a následně zavřít ty, kteří mikročip mít nebudou. V každém případě ale firma ADS vidí teď svou příležitost. "Naše myšlení se po 11. září změnilo," řekl mluvčí firmy. "Teď vzniká větší potřeba monitorovat škodlivé aktivity."

ADS není jedinou firmou nabízející tuto technologii. V tichosti a zcela bez povšimnutí masmédií se testují další podobné výrobky. Už v roce 1998 psaly noviny London Times, že v Británii má 45 lidí implementováno pod kůži mikročip umožňující určit jejich polohu. Jednalo se většinou o děti velmi bohatých rodin a některé filmové hvězdy. Britská varianta digitálního anděla se jmenuje Sky Eye - Oko na obloze.

[čtrnáctiletá David Jacobs]

Miliony televizních diváků mohly nedávno sledovat v přímém televizním přenosu rodinu Jacobsů, kterak si dobrovolně nechává implementovat VeriChip pod kůži. "První americká rodina označkovana mikročipem!", hlásaly titulky. A po nedávném útoku teroristů se objevilo nemálo názorů, že povinné implementace tohoto čipu všem občanům by pomohly zvýšit národní bezpečnost.

Zkrátka ať chceme nebo ne, mikročipy přicházejí. Můžeme proti tomu žehrat a nadávat, můžeme se dovolávat práva na soukromí a jiných lidských práv, nic to nezmění. Pro vlády je to příliš lákavá možnost, jak nasadit svým otrokům další náhubek. Pravda, lidé se budou zpočátku bránit, ale propaganda vykoná své. A bude to profiesionálně připravená propaganda se vším všudy, tím si můžeme být jistí. Zdůrazní se výhody mikročipů, pohodlí a snadnost nákupů, nemožnost ztráty, další urychlení života, publikuje se řada případů, kdy mikročip někomu zachránil život, udělá se z toho módní trend. Nakonec to zhlouplý dav přijme.

Zpočátku to bude nepovinné. Později budou lidé nemající mikročip znevýhodňování, budou jim kladeny různé byrokratické a jiné překážky - při odbavování na letištích budou podrobováni nesmyslným kontrolám, v obchodech budou muset čekat řadu u jediné manuální pokladny, zaměstnavatel je postaví před rozhodnutí buďto mikročip nebo si hledej jiné zaměstnání, (zdůvodní se to bezpečností firmy), v ordinacích lékařů jim bude odmítán zákrok s poukazem, že jejich dokumentace se někde "zatoulala" a nutno znovu udělat testy, apod.

A pak přijde zákon. Označkování bude povinné pro všechny. Dětem bude implementován mikročip při narození. Za pár roků nikoho nenapadne vidět v tom něco zlého. Lidé si zvyknou tak, jako si zvykli na mobilní telefony, bez kterých řada z nich nemůže být.

Dalším logickým vývojem pak bude to, že mikročipy nebudou pod kůží, ale přímo v mozku, kde budou schopny ovlivňovat funkce organizmu a vyvolávat nálady podle rozhodnutí odněkud z centra. I v tomto směru se investují miliardy dolarů do výzkumu.

Kolik času nám zbývá? Nevím. Ale jsem si jistý, že to půjde rychle a že se první fáze (povinný mikročip pod kůží) všichni ve zdraví dožijeme.

Zdroje

Článek byl publikován 10.12.2003


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.