Sorose vyhánějí z Turecka, Maďarska a Rakouska

Nejslavnější sponzor majdanů všech barev po celém světě George Soros zažívá kritické dny. Jeho organizace jsou i nadále blokovány v Maďarsku, vyhoštěny z Rakouska a nyní také z Turecka.

Všechno to začalo jarním útokem na Sorosovy struktury ze strany známého euroskeptika a maďarského premiéra Viktora Orbána. Tehdy se jeho strana pokusila protlačit zákon podobný ruskému zákonu o „zahraničních agentech“ a omezit činnost Středoevropské univerzity založené Sorosem, ale neuspěla. A tak začalo druhé kolo souboje mezi Sorosem a Orbánem, tentokrát kvůli imigrantům.

V polovině října začala v Maďarsku kampaň s distribucí letáků pod rouškou národního dotazníku, v němž se ohlašuje takzvaný „Sorosův plán“. V textu šířeném na veřejnosti se tvrdí, že Evropská unie v souladu s plánem rozpracovaným Georgem Sorosem hodlá požadovat, aby „každý stát Unie zaplatil 9 milionů forintů (25,400 liber) jako povinný státní příspěvek na každého přistěhovalce.“ V letáku je také uvedeno, že Brusel v rámci Sorosova plánu přerozdělí podle závazných kvót imigranty ze západní Evropy do zemí východní Evropy. Maďarsko musí také přijmout účast v tomto procesu. „Cílem Sorosova plánu je snížit význam jazyka a kultury evropských zemí pro urychlení integrace nelegálních přistěhovalců,“ uvádí leták.

U letáků však celá věc neskončila. Maďarská vláda obvinila židovského miliardáře George Sorose ze spolčení s Bruselem za účelem „nastěhovat minimálně jeden milion imigrantů na území Evropské unie, včetně Maďarska.“ A co víc. Maďarský ministr energetiky Andras Aradszki otevřeně nazval miliardáře George Sorose „Satanem“: „Soros a jeho soudruzi chtějí zničit nezávislost a hodnoty národních států, aby rozmělnili křesťanského ducha Evropy,“ řekl Aradszki. „Je naší křesťanskou povinností bojovat proti plánu Satana - Sorose.“ A již 20. října sám premiér maďarské vlády Victor Orbán v Bruselu potvrdil, že Evropský parlament zahájil realizaci takzvaného „Sorosova plánu“ pro imigraci.

Nicméně senzace se z toho nestala a Brusel se již podle svého zvyku chystal obvinit Orbána z antiglobalismu, antievropeismu, antisemitismu a ještě z tuctu dalších „anti“, ale pak najednou přišla podpora ze sousedního Rakouska. 21. října se nový rakouský kancléř euroskeptiků rozhodl zahájit svou práci tím, že vyčistí veřejný prostor od vlivu zahraničních kolegů. Sebastian Kurtz dal fondu George Sorose 28 dní. Pokud během této doby jeho organizace „Otevřená společnost“ neuzavře své zastoupení v Rakousku, bude čelit soudním žalobám.

Výpověď přišla poté, co vešlo ve známost, že Soros svému fondu daroval 18 miliard dolarů. „Situace se stala kritickou. Soros vrhá vše, co má, na dosažení globální kontroly,“ vysvětlil kancléř. Podle něj patří Rakousko k těm zemím, v nichž se Soros snažil získat politický vliv a obrovský osobní zisk. Když se Kurtze zeptali, proč vypovídá Sorosův fond, kancléř odpověděl: „Protože tu máme rok 2017“.

„Přízrak Sorose je největší výzva, jíž v roce 2017 čelí lidstvo na celém světě. Je to ukázková chobotnice-upír přisátá na tváři lidstva, která neúnavně vysává krev ze všeho, co páchne penězi, a těmito penězi korumpuje politiky, novináře a veřejný sektor, a snaží se předělat svět podle svých představ,“ řekl rakouský kancléř.

Pro globalisty bude teď mnohem obtížnější zbavit se jednotné linie dvou států EU a vysvětlit, proč se u většiny občanů hned ve dvou zemích Rakouska a Maďarska najednou objevil „anti“ problém, byť pro dnešní propagandu není nic nemožné. Na to konto Soros už rozdráždil Maďarsko ve snaze uspořádat tam minimajdan. Ale vtom přišla informace o tom, že oligarchovi zavřeli kancelář v Turecku a její vedení bylo zatčeno. Podle zpráv z tiskových médií byla v Turecku zatčena hlava Sorosovy nadace, ale jména dosud nebyla zveřejněna.

Podle informací portálu Geopolitika jde o organizaci Open Society Foundation v Istanbulu. Organizace působí v Turecku od roku 2008 a podle prezentace na internetových stránkách byla vytvořena k ochraně lidských práv, demokracie a univerzálních hodnot. Mezi její projekty patří „Nezávislá komise v Turecku“ (zjednodušení postupu pro vstup Turecka do EU), pomoc KAMER Foundation (podpora feministek), TESEV (Turkish economic and social studies foundation) a mnoho dalších.

Je známo, že člen poradní rady Institutu pro otevřenou společnost v Turecku a současně šéf Nadace pro ekonomická a sociální studia Nafiz Dzhan Paker, absolvent Columbijské University, aktivně podporuje myšlenku otevřené společnosti v Turecku. Mezi ostatními lidmi spojenými s organizací je docela dobře známá publicistka, profesorka Bilkentské University v Turecku, Elizabeth Özdalga, která například vydala knihy o sekularismu a populárním islámu v moderním Turecku, dále pak žurnalista ultra-liberálních novin „Radical“ Eyüp Gian a mnoho dalších.

V předvečer přípravy červencového puče byli zatčeni „aktivisté za lidská práva“ Amnesty International, včetně ředitelky organizace Idil Eserové, kterým hrozí až 15 let vězení, a na začátku října byl obviněn ze špionáže Metin Topuz, spolupracovník generálního konzulátu USA v Istanbulu. Z tohoto důvodu bylo pozastaveno vydávání víz mezi USA a Tureckem a Erdogan uvedl, že mezi zeměmi nastala politická krize.

Podle tvrdého zátahu Erdoganových bezpečnostních sil na Sorosovu nadaci lze předpokládat, že byla zapojena do přípravy převratu.

Jak již poznamenal rakouský kancléř, k aktivizaci boje proti Sorosovi, přesněji odvety za jeho činy, došlo poté, co v polovině října byla prozrazena informace, že magnát převedl 18 miliard $ z 23 miliard $ daných k dispozici fondu „Open Society“, což z něho dělá druhou největší soukromou „charitativní“ organizaci. Jak uvádí list The Wall Street Journal, 87letý zakladatel společnosti Soros Fund Management se nyní bude podílet na určování strategie fondu spolu s investičním výborem „Open Society“. Prostředky, které fond obdržel, Soros nepoužije pro obchodování na finančním trhu, ale půjdou výlučně na „podporu demokracie“.

Jak se přesně Soros staral o podporu demokracie, že ho hned tři země pověsily na skřipec, je již jasné. Nepochybně těžké to pro něj bude v Turecku, kde Erdogan dlouho nezapomene na pokus o jeho svržení a bude se snažit co nejvíce eliminovat další rizika, aniž by se staral o názory „vyvolených“. Orbán a Kurtz to budou mít mnohem složitější, jejich země jsou plně začleněny do ekonomického systému EU a Brusel upřednostňuje „filantropa“. Orbánovi již pohrozili sankcemi proti Maďarům, nyní budou tlačit i na Kurtze.

Nicméně třetí Newtonův zákon dosud nikdo nezrušil a síla akce se stále rovná síle reakce – čím více evropští byrokrati tlačí na místní, tím více hlasů tam dostávají euroskeptici. Po „přerodu“ Trumpa, porážce Le Penové a novém zvolení Merkelové by se mohlo zdát, že globalisté získali zpět své pozice a dokonce posílili, ale také euroskeptici se snaží rehabilitovat a dokonce vystupovat proti jedné z ikon globalistů. Zda budou schopni dosáhnout svého, nebo budou smeteni novými barevnými revolucemi, tentokrát v samotné Evropě, uvidíme v blízké budoucnosti. V čase politické krize liberalismu, která se každým měsícem zintenzivňuje.