Americké korporace si kupují demokracii, přesto se dělá humbuk kvůli ruským reklamám

Google je poslední americkou internetovou společností, která tvrdí, že objevila reklamy, které mají „spojitost s Ruskem“ - údajně uveřejněné za účelem ovlivnění amerických prezidentských voleb v loňském roce. Sociální sítě Twitter a Facebook již učinily podobná prohlášení a všechny tři společnosti budou v nadcházejících týdnech podrobeny zkoumání před kongresovými výbory.

Co je na této hysterii ohledně údajného ruského vměšování do americké demokracie skutečně šokující, je to, že pozornost amerických občanů je tímto způsobem odváděna od mnohem znepokojivějších věcí - jejich vládu a Kongres si kupuje velký byznys USA.

Agentura Bloomberg tento týden oznámila, že: „Google identifikoval ruskou síť, která se vměšovala do voleb“. Agentura dále uvedla, že internetový gigant objevil politické reklamy v hodnotě 4 700 dolarů, o nichž se domnívá, že jsou „propojené s ruskou vládou“. Tyto reklamy prý obsahují politické články, které měly ovlivnit, jakým způsobem budou Američané v listopadu hlasovat v prezidentském volebním boji mezi demokratkou Hillary Clintonovou a republikánem Donaldem Trumpem.

Google také údajně uvedl, že další reklamy v hodnotě 53 000 dolarů jsou „přezkoumávány“ kvůli podezření, že jsou „propojeny“ s ruskou vládou. Sociální síť Facebook již dříve oznámila, že identifikovala reklamy z ruských zdrojů, na něž bylo vynaloženo 100 000 dolarů, a Twitter uvedl, že na své síti zjistil takovéto reklamy v hodnotě 274 000 dolarů.

Ruská vláda opakovaně odmítla obvinění, že by se snažila vměšovat do prezidentských voleb v USA. Moskva správně poukazuje na naprostý nedostatek důkazů a na to, že neproběhly žádné soudní procesy. Obvinění ze strany USA navíc také vyvolalo toxické klima, které má napomoci omezit legitimní mediální aktivity ruských zpravodajských kanálů.

Pochopitelně, že ruský státní zpravodajský kanál RT propagoval část svého obsahu prostřednictvím sociálních sítí, jako jsou Facebook a Twitter. Ale jak poukázala šéfredaktorka RT Margarita Simonjanová, taková propagace je zcela normální pro všechny zpravodajské společnosti. Uvedla, že americké mediální prostředky pravděpodobně utratily mnohem víc na propagaci svého obsahu prostřednictvím ruské sekce Twitteru, než Russia Today.

Některé sporné otázky, týkající se „ruského vměšování“, jsou zjevně pofidérní, přesto jsou bizarně přehlížené.

Za prvé, stejně jako u jiných tvrzení ohledně ruského vměšování do prezidentských voleb v USA, nikdy nebyl předložen žádný důkaz. Facebook, Twitter a Google se vyjadřují nejasně a mlží o „účtech, o nichž se domnívají, že jsou propojeny s ruskou vládou“. A americká zpravodajská média jednoduše opakují tato mlhavá tvrzení bez jakýchkoli pochybností.

Druhou anomálií je, že kongresové výbory, které zkoumaly obvinění o ruském vměšování, také nepředložily žádné důkazy - a to po téměř devíti měsících intenzivního vyšetřování.

Senátoři Richard Burr a Mark Warner, kteří jsou v čele vybraného výboru, měli minulý týden ve Washingtonu „velkou prezentaci“ o svých zjištěních. Tato „zjištění“ se ukázala být velmi trapná. Členové Kongresu přiznali, že nenašli žádné důkazy o „ruské tajné domluvě“ během voleb a suše prohlásili, že pokračuje moskevská „kampaň ovlivňování“, kterou budou i nadále vyšetřovat - bezpochyby obrovské finanční náklady zaplatí američtí daňoví poplatníci.

Takže Rusko je stále obviňováno z vměšování do prezidentských voleb na základě nepodloženého obvinění, a navíc si američtí politici sami protiřečí, když tvrdí, že údajné vměšování nezměnilo výsledky voleb.

Největší absurditou však je jejich tvrzení, že finanční částky Rusko použilo k destabilizaci americké demokracie; přitom jsou tyto částky směšně malé.

Abychom zůstali u argumentů, pojďme prozkoumat tvrzení, že „ruští agenti“ nějakým způsobem dostali reklamy na sociální sítě, aby ovlivnili americké volby. Podle Facebooku, Twitteru a Googlu činí výdaje zhruba přes 300 000 dolarů.

Tato částka je ve srovnání s lavinou peněz, kterou americké korporace vynaložily na financování volebních kampaní obou kandidátů, naprostý pakatel.

Podle agentury Bloomberg byla na volební kampaň Hillary Clintonové vynaložena částka 1,2 miliardy dolarů z prostředků „Super-PACs“ (politické kampaně). Trump získal méně z korporátních peněz, celkově získal asi 647 milionů dolarů - tedy zhruba polovinu toho, co obdržela Clintonová.

Nyní použijme tyto cifry v praxi. Ruské reklamy, které měly údajně ovlivnit volby, stály zhruba přes 300 000 dolarů, což představuje přibližně 0,01% částky, kterou utratily americké korporace (celkově 1,8 miliard dolarů) na podporu buď Clintonové, nebo Trumpa v jejich boji o Bílý dům. Jinými slovy, finanční výdaje (o nichž se hodně spekuluje, a jež jsou velmi pochybné), které ruské zdroje údajně vynaložily na narušení demokratického procesu v USA, jsou zcela zanedbatelné ve srovnání se skutečnými částkami, které vynaložily velké americké společnosti na ovlivnění výsledku prezidentských voleb 2016.

Zatímco se americká média a politici snaží, aby se všichni občané zabývali otázkou „kremelského vměšování“, je zcela evidentní, že jejich demokratický proces podléhá obrovskému vlivu amerických korporací. A nejde jen o volby 2016. Jde o všechny prezidentské cykly.

A nyní si uvědomte, že zde bereme v úvahu korporátní lobbování pouze v prezidentském volebním boji. Je spočítáno, že americké společnosti každoročně vynakládají asi 3 miliardy dolarů na lobbování federální vlády a Kongresu.

To znamená, že rok co rok velký byznys v Americe vynakládá 10 000 krát víc na ovlivňování zákonodárců a vládní politiky, než údajná reklamní kampaň, do níž je prý Rusko zapojeno.

Další zdroj, který má velký vliv na americké politiky, jsou lobbistické skupiny, financované izraelskými a saúdskými vládními skupinami. Každý rok tyto zahraniční státy vynaloží odhadem asi 5-7 milionů dolarů na lobbování členů Kongresu USA a federální vlády. To jsou skutečné peníze se skutečným dopadem na americkou demokracii, na rozdíl od údajného ruského vměšování.

Pokud jde o „lobbování“ ze strany amerických společností - někdo to může nazývat korupcí - mezi největší dárce patří zbrojařské firmy. Podle washingtonského deníku The Hill patří mezi 50 nejvýznamnějších korporátních lobby - krmících Kongres finančními prostředky na kampaně - Boeing, Lockheed Martin a Northrup Grumman.

Další velká lobby - ačkoli ne v top 50 - je Národní střelecká asociace (NRA), která podporuje vlastnictví zbraní soukromými osobami tím, že obdarovává členy Kongresu.

Tři události z nedávné doby ukazují, jak se za korporátní peníze účinně kupuje americká vládní politika:

Prezident Trump prosazuje důkladné přepracování daňové politiky, což bude mít za následek vůbec největší daňový přínos pro korporátní Ameriku.

Za druhé, pokud jde o americký vojenský rozpočet, Kongres by měl schválit rekordní navýšení, dosahující částky 700 miliard dolarů ročně. Tuto štědrost výrobcům, spojovaných s Pentagonem, jako je Lockheed Martin a Boeing, nepochybně podnítil Trump, když použil bezohlednou agresivní rétoriku vůči Severní Koreji, a vyhrožoval válkou, místo diplomatického řešení.

Za třetí, po poslední masové střelbě v Las Vegas - nejhorší v moderních amerických dějinách, kdy 64letý střelec, s arzenálem útočných pušek ve svém hotelovém pokoji, zastřelil 58 lidí - Bílý dům i Kongres jsou neústupní, a tvrdí, že „teď není čas debatovat o zákonech o kontrole zbraní“. Zejména republikánští členové Kongresu jsou příjemci velkých finančních prostředků od střelecké asociace NRA. Trumpova volební kampaň údajně získala od NRA 30 milionů dolarů.

S tím, jak je korporační financování a ovlivňování americké demokracie nesmírně ohromné, je zcela absurdní, že americká média a politici stíhají Rusko kvůli údajnému vměšování do voleb.

A ještě jednou zmíním, že to možná není až tak absurdní, když taková fraška slouží k odvrácení pozornosti amerických občanů od mnohem naléhavější záležitosti, jakou je fakt, že si jejich demokracii kupují a prodávají americké elitní zájmové skupiny.