My 2

Přistihl jsem se, jak opakovaně nevěřícně křičím v prázdné místnosti „co to, ku*va, je?!“ Nahlas. Tak nahlas, že jsem v jednu chvíli vstal a zavřel okno, aby si sousedé nemysleli, že se tu s někým hádám. Seděl jsem před televizi a sledoval na ČT2 filmiček My 2. Toto veledílo nám promítali kterýsi večer tento týden. Musel jsem od filmu odcházet, abych to vydýchal a pak se znovu vracel perverzně přitahován k obrazovce s otázkou v hlavě, kam to až dojde. A došlo to až do konce. Do zářivého konce, kdy se duha lásky a porozumění rozklenula nad protagonisty příběhu a nás, diváky, nabila pozitivní energii a nekonečnými sympatiemi ke komunitě gayů a lesbiček.

Třicetiletá Ema (hraje ji Jana Plodková – tatáž, která také hraje šéfku Óčka v jiném nedávno zde zmiňovaném seriálů Single Lady) utíká od svého násilnického a hrubého manžela a s monoklem na oku přichází do bytu svého kadeřníka Tonyho (Ondřej Nosálek), aby se „sebrala“ a „ujasnila si, jak dál“. Ano, všichni to známe, je to úplně logické. Já také být ženou na útěku od zlého manžela bych prvně, co mě napadne, zazvonila u bytu svého kadeřníka. To je přeci pochopitelná reakce, nikam jinam (rodina, přátelé, azylový dům) bych nezamířila. Pochopitelně detail jak vím, kde bydlí, je zcela podružný. Prostě to vím.

Tony Emu nechá u sebe přespat v jakési komoře nebo šatně a od té chvíle se na sebe začíná děj nabalovat a získává na dramatičnosti. Tony je totiž gay. Buzík. Teplouš. Absolutně to netají, naopak, je na to hrdý. V kolektivů dalších kadeřníků v práci je to zcela normální, tam jsou teplí všichni jako kulmy.

Tony je navíc neskutečně sympatický. Je hezký, vypadá chlapsky, moderně, k ženám je vnímavý, pozorný, zábavný, nespoutaný, umí říct ve správné chvíli správné slovo, zkrátka nelze ho nemilovat. Tak sympatický chlap je jistě snem každé single lady v okolí 100 kilometrů. Nelze se tedy divit, že ani Emu nenechává Tony lhostejnou. Ema nasadí ženské zbraně, nejdříve se před ním promenuje jen v minimu oblečení, vloudí se mu do postele, protože - jak říká - v šatně, kde dosud spávala, jí ruší hluk od sousedů, nakonec se spolu koupou v jedné vaně při svíčkách a se šampaňským v ruce. Ve vší počestnosti samozřejmě, protože ženské tělo Tonymu nic neříká. Přesto je ochoten k experimentům, v jedné scéně například oba v posteli společně onanují, aniž by se sebe dotkli.

Při jiné příležitosti pozvou oba Tonyho milence na společnou večeři, při které se Ema snaží zaujmout oba, což je pochopitelně marné. Ti ji přehlížejí jak ty pověstné družstevní lány a mají oči jen pro sebe. Na konec si to chtějí spolu rozdat, Ema ale odmítne odejít, což Tonyho milce naštve tak, že odejde on.

Tony hovoří se svou matkou přes Skype a povídá „někdo tady se mnou bydlí, počkej, ukážu ti ji ... Emo…“ Matka nevěřícně zírá a když Ema odejde z místnosti, říká něco ve smyslu „Toníčku, neblbni, víš, že to pro tebe není, neztrácej čas, ty jsi jiný a já tě mám ráda, ale takhle by to nešlo...“ Takže jeho milující matka mu radí, jen nezkoušej být normální.

Také je hezké, jak Tonyhou začnou diskriminovat jeho přihřátí kolegové, jakmile se proflákne, že má doma ženu. Pohrdají jím, odcházejí, když on vchází do místnosti, dokonce tam padne něco jako za$rani heterouši. Ti, kteří pořád křičí po respektu a toleranci, nejsou vůbec tolerantní k těm ostatním. Ale pochybuji, že to nepoučenému divákovi dojde.

Tony dokonce vezme Emu na jakousi buzi-diskotéku (ani jsem nevěděl, že něco takového u nás fakt existuje), kde chlapi po sobě jedou a líbají se o sto šest. Tam potkají Tonyho milce a Ema se ptá „kdy zase přijdeš?“ „Až tam ty nebudeš,“ odpovídá drsně.

Emu navštíví v Tonyho bytě nejprve násilnický manžel a Ema frustrována z nedostatku sexu se s ním pomiluje v Tonyho posteli. Pak přijdou i Eminy rodiče. Odpornější typy jste neviděli. Zvlášť matka je ztělesněním malosti, nepochopení, provinčnosti, zapšklé omezenosti a homofóbie. Oba trvají na tom, že se má Ema vrátit k manželovi. Tonymu vynadají do buzen, dokonce jej matka fyzicky napadne. Otřesený Tony se příliš na odpor nezmůže.

Právě ten kontrast mezi vnímavým a sympatickým gayem Tonym a staromódní, omezenou, homofóbní matkou je nepřehlédnutelný a doslova do nebe volající. Na Emině matce není sympatického nic. Na Tonym je naopak sympatické všechno.

Nakonec se Tony s Emou pomilují. Oba se shodnou, že horší sex ještě nezažili.

Jak to dopadne? Tony i Ema zjistí, že se mají rádi, že tam je něco hlubšího a trvalého a duha (mluvil jsem o ni na začátku článku) se rozklene nad jejich dalším životem.

Tak. To bychom měli. Odcházel jsem od obrazovky otřesen a znechucen. Tak jednoznačně koncipovanou homo-propagandu jsem ještě neviděl. Je to docela zajímavě natočeno, je to nesmírně nebezpečné, protože dnešní nedospělí třicátnicí s mozky vymytými propagandou při postupném vaření žáby to zblajznou jako malinu.