USA hrubě porušují Vídeňskou úmluvu o diplomatických vztazích

Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se 17. července sešel ve Washingtonu s náměstkem amerického ministra zahraničí Tomem Shannonem. Jednalo se o setkání na nejvyšší úrovni od doby, kdy se poprvé setkali prezidenti Ruska a USA na summitu G-20 v německém Hamburku 7. července. Hlavním bodem agendy byl osud dvou objektů, ruských nemovitostí ve státech New York a Maryland, protiprávně zabavených Obamovou vládou. Je poměrně frustrující, že tato záležitost nebyla během jednání vyřešena. Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí z 18. července má „Rusko právo podniknout odvetná opatření v souladu s principem reciprocity“.  V úvahu přichází zabavení dvou amerických vládních budov poblíž Moskvy - areál v lokalitě Serebrjany Bor a diplomatický sklad v oblasti Birjulevo - a také vyhoštění amerických diplomatů, zapojených do špionáže.

Podle agentury Sputnik vedoucí představitel Bílého domu před setkáním uvedl, že ruské diplomatické budovy ve Spojených státech budou navráceny pouze pod podmínkou, že Washington obdrží něco na oplátku. Agentura Sputnik neuvedla jméno představitele, avšak Sebastian Gorka, poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, 14. července učinil poznámku pro CNN, z níž se dá usuzovat, že navrácení nemovitostí souvisí s postavením Ruska v Sýrii. Moskva je přesvědčena, že je zcela nepřijatelné klást jakékoliv podmínky, když na zabavení a následné odmítnutí vydat nemovitosti je pohlíženo jako na „krádež za denního světla“.

Oba objekty byly zajištěny a 35 diplomatů bylo vyhoštěno na příkaz bývalého prezidenta Obamy v prosinci 2016. Jako záminka posloužila údajná účast Ruska na hackování prezidentských voleb v USA v roce 2016, což však nebylo nikdy prokázáno, navzdory všem vyšetřováním.

V té době se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že nepodnikne žádná odvetná opatření. Naopak dokonce pozval americké diplomaty a jejich rodiny do Kremlu na oslavy Nového roku. Prezident se rozhodl vyčkat, jaká další opatření učiní vláda Donalda Trumpa. Ale všechno má své hranice a čas běží.

„Stále doufáme, že naši američtí kolegové projeví určitou politickou moudrost a vůli,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskové konferenci s novináři, která se konala 17. července. Zdůraznil, že pokud tyto nemovitosti nebudou vráceny, dojde k porušení mezinárodního práva.

Američtí představitelé nevydávají víza ruským diplomatům, aby tak umožnili Moskvě nahradit vyhoštěné zaměstnance a získat v plné míře velvyslanectví zpět. Počet zaměstnanců amerického velvyslanectví v Moskvě výrazně překračuje počet osob, pracujících na ruském velvyslanectví ve Washingtonu. Jednou z možností, kromě odvetného vyhoštění amerických diplomatů, by bylo vyrovnání počtu.

Je třeba poznamenat, že zabavení ruských nemovitostí ve státech Maryland a New York je hrubým porušením Vídeňské úmluvy, která stanovuje imunitu státu a jeho majetku, používaného k těmto účelům. Článek 22 Úmluvy stanovuje: „Prostory diplomatické mise, jako je velvyslanectví, jsou nedotknutelné, a nesmí do nich vstoupit hostitelský stát, s výjimkou uděleného povolení od šéfa diplomatické mise. Kromě toho musí hostitelský stát učinit všechna vhodná opatření, aby ochránil prostory mise před jakýmkoliv vniknutím nebo poškozením. Hostitelský stát nesmí nikdy tyto prostory prohledávat, ani se zmocnit dokumentů nebo majetku. Článek 30 rozšiřuje toto ustanovení na soukromé obydlí diplomatů.“

Každoroční autorizační zákon o výměně informací „Intelligence Authorization Act“ vyžaduje, aby ministerstvo zahraničí důsledněji prosazovalo pravidla pro cestování ruských diplomatů ve Spojených státech. Zákon zahrnuje požadavek, aby ministerstvo zahraničí spolupracovalo s FBI a s Úřadem ředitele národních zpravodajských služeb, a tím způsobem zajistilo, že ruští diplomaté vždy oznámí ministerstvu své cestovní plány a skutečně pojedou na místo určení. Jinak je zcela běžné, že členové zahraničních velvyslanectví a konzulárních úřadů volně cestují po celých Spojených státech.

Není to jediná nepřátelská akce ze strany USA. Podle autorizačního zákona „Intelligence Authorization Act“ z roku 2015 byli všichni ruští státní příslušníci, kteří zastávali vedoucí pozice na americkém velvyslanectví a konzulátech v Rusku, nahrazeni americkými občany. Zákon vyžadoval, aby americká diplomatická střediska v Rusku a dalších zemích, sousedících s Ruskou federací, měla „zařízení s prostory pro citlivé informace“. Zaměstnanci velvyslanectví mužského pohlaví, včetně příslušníků námořní pěchoty, kteří střežili velvyslanectví, měli zakázáno seznamovat se s ruskými ženami, ať už to zní jakkoli směšně.

Americký zákon schvalující národní obranu „National Defense Authorization Act“, který je v současné době v platnosti, zakazuje vynakládat finance na vojenskou spolupráci s Moskvou. Kongres momentálně zvažuje návrh zákona o Rusku, který by na mnoho let narušil společné vztahy, pokud bude uzákoněn.Tento balíček protiruských represivních opatření se připojí k Íránskému zákonu. Po prezidentu Trumpovi se bude požadovat, aby získal souhlas od Kongresu ještě předtím, než bude Rusku navrácen diplomatický majetek. To znamená, že problém s navrácením majetku by měl být vyřešen dříve, než budou právní předpisy uzákoněny.

Doba, kdy by mělo padnout rozhodnutí o navrácení nemovitostí, právě nastala; jinak může trvat několik let, než se problém vyřeší, a celá záležitost s diplomatickým majetkem bude permanentně narušovat bilaterální vztahy. Jacksonův-Vanikův dodatek k Obchodnímu zákonu z roku 1974 byl uzákoněn v lednu 1975. Od té doby již uplynulo mnoho let, tento zákon ztratil na významu a stal se přežitkem. Vždyť Sovětský svaz zanikl v roce 1991, ale... zákon zůstal v platnosti, dokud nebyl v roce 2012 zrušen, když Obama v prosinci podepsal Magnitského zákon.

Američtí zákonodárci se budou jakkoliv snažit zabránit možnému rozmrazení vztahů mezi Ruskem a USA. Cílem je zabránit Donaldu Trumpovi, aby učinil jakýkoliv krok, který by mohl přispět k normalizování bilaterálních vztahů s touto zemí, což americký guru pro zahraniční politiku Henry Kissinger považuje za „zásadní prvek jakékoliv nové globální rovnováhy“.

Existují další příklady toho, jak USA brání aktivitám ruských diplomatů na své půdě. Například před volbami 2016 byli ruští diplomati varováni, že budou čelit trestnímu stíhání, pokud se objeví ve volebních místnostech, aby se obeznámili s volebním procesem v USA. Státy Oklahoma, Texas a Louisiana odmítly příslušné požadavky z ruského konzulátu v Houstonu. V té době ministerstvo zahraničí uvedlo, že tyto snahy, týkající se diplomatů, byl „senzační kousek PR“.

Pro srovnání, Ruská federace zaslala osobní pozvánky americkým orgánům, které provádí monitoring, se žádostí, aby sledovaly parlamentní volby v roce 2016; 63 z nich tuto nabídku přijalo. Celkově 774 kontrolních orgánů z 63 zemí obdrželo akreditaci k monitorování ruských parlamentních voleb. Navíc zástupci USA navštívili Rusko dříve v rámci monitorovací mise, kterou vykonával Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE).

Existuje mnoho palčivých otázek, na které se USA a Rusko potřebují naléhavě zaměřit, avšak diplomatická bezvýchodná situace ohledně navrácení nemovitostí zcela maří tento proces. Tato neschopnost pokročit se bolestně dotýká i samotných Spojených států. Ostatní země jsou totiž svědky hrubého porušování mezinárodního práva. To je vážná rána pro mezinárodní reputaci USA, kdy Washington vypadá jako nedůvěryhodný a nespolehlivý partner, který nehraje podle pravidel. Pokud budou Spojené státy v této politice pokračovat, nic tím nezískají, pouze hodně ztratí.