Rusko udělalo velký krok na cestě k ovládnutí arktického šelfu
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2017/06/7307-rusko-udelalo-velky-krok-na-ceste-k-ovladnuti-arktickeho-selfu.htm
Nikita Kovalenko
Rusko disponuje obrovskými zásobami strategických surovin. Pouze naprostý hlupák, nebo šílený agresor nadržený tyto zásoby ukořistit, se může stavět k Rusku zjevně nepřátelsky. Ruský ropný gigant „Rosněfť“ se prohlásil za objevitele uhlovodíkových nalezišť na šelfu východní Arktidy. Vrtný průzkum na nejseverněji položené sondě „Centralno-Olginskaja-1“ a ve východní Arktidě na šelfu Chatanžského zálivu v moři Laptěvů, který společnost otevřela v dubnu, tak přinesl výsledek. Získaný trn (vzorek horniny) se ukázal být nasycený ropou s převahou lehkých olejových frakcí.
„Již na základě prvních výzkumů můžeme oznámit objev nového ropného naleziště, jehož odhadovaná mocnost se zvyšuje s každým dalším vrtem“, vyjádřil se Rosněfť. Odběr vzorků pokračuje a společnost doufá, že odhad mocnosti nového naleziště během vrtání dál poroste.
100 miliard tun ropných zásob pro Rusko
Jak bylo uvedeno v dubnu deníkem „Pohledy“, prognóza vytěžitelných zdrojů Chatanžské části představuje 58,6 milionů tun ropy (plus kondenzát) a 116,5 miliard kubických metrů zemního plynu. Vrty na šelfu východní Arktidy (které se konaly poprvé v historii) byly prováděny ze břehu, což umožnilo výrazně snížit náklady. Přičemž Rosněfť připravil vrtný průzkum v rekordně krátkém čase. V posledních pěti letech společnost investovala 100 miliard rublů na rozpracování arktického šelfu, ale v příštích pěti letech (2017 – 2021) plánuje zvýšit investice 2,5 krát – až do výše 250 miliard rublů.
„V podstatě začínají práce na celém nosném území výskytu ropy a zemního plynu, které už podle předběžných údajů obsahuje miliony tun ropných ekvivalentů“, řekl prezident Vladimír Putin během telekonference na počátku vrtání a předeslal: „Toto jsou pouze první sondy. Před námi je hodně práce.“
Stejně tak Rosněfť doufá, že úspěch na sondě „Centralno-Olginskaja-1“ otevře perspektivy objevení dalších nalezišť na šelfu východní Arktidy. Podle názoru odborníků mohou být odhadované zásoby uhlovodíků v ruské Arktidě jako celku vyčísleny na 100 miliard tun ropných ekvivalentů.
Bude potřeba flotila ledoborců
„Na pozadí snížení těžby na západní Sibiři jsou velmi důležité naše dvě hlavní těžební lokality: východní Sibiř a arktické oblasti“, řekl novinám „Pohledy“ prezident Centra pro strategické komunikace Dmitrij Abzalov. Ale problémem východní Sibiře je nákladná výstavba infrastruktury a logistiky, protože v podstatě tato pole budou pracovat pro jihovýchodní Asii, uvedl dále mluvčí.
„Tudíž Arktida se stává principiálně důležitým regionem, může tam být v průběhu příštích 10-15 let soustředěno na 30 procent světových zásob energonosičů, s přihlédnutím k jejich vyčerpání“, podtrhl expert. Vzhledem k oteplování se velice zjednodušuje těžební procedura, kry jsou menší a tudíž se snižují náklady na pracovní plošiny a otevírají nové distribuční kanály, doplnil Abzalov.
Příprava k těžbě zabere roky
Nicméně Abzalov se zdráhá předpovědět, kolik let projde do zahájení těžby ropy v otevřeném nalezišti. „Hlavní část problémů je spojena s vytvořením infrastruktury“, řekl. „Kromě toho pro potřeby výstavby, osvojení a vrtání je nutná flotila ledoborců, která musí být znovu sestavena. Nyní je už fakticky ve výrobě“, dodal.
Podle názoru Abzalova je výstavba infrastruktury a těžba na arktickém šelfu velmi technologicky náročný proces, který bude vážnou výzvou pro společnost Rosněfť. Ona, stejně jako další ruské společnosti, dosud nemají k dispozici všechny potřebné technologie. Dříve se to kompenzovalo dodávkami zařízení ze zahraničí, zejména z amerického ExxonMobil. Ale po zavedení západních sankcí se spolupráce stala nemožná. Během sankcí mohl Rosněfť jen částečně kompenzovat ztrátu přístupu k západním technologiím. Proto průmyslová těžba bude do značné míry záviset na schopnosti společnosti samostatně si opatřit potřebné technologie, nebo najít nové zdroje dodávek zařízení.
Osvojení naleziště také naráží na cenu ropy a z ní vyplývá otázka, jakými trhy má být podepřena, doplnil Abzalov. Tím se rozumí jak kvalita ropy, tak složitost a tím i vysoké náklady na její těžbu a dopravu. Zda se stane naleziště rentabilní, bude jasné až v pozdějších fázích, kdy budou zkalkulovány a připraveny konkrétní projekty, podtrhl expert.
Otázka zahraničních investic
Je tu ještě jedna věc, totiž finance. Žádná společnost nemůže samostatně a v plném rozsahu utáhnout tak velké projekty, musí získat peníze zvenčí, vysvětlil Abzalov.
„Pokud se nyní omezí financování ruské ropy, například vklady do ruských společností, stane se z toho poměrně obtížná záležitost. Bude nutné přilákat buď Čínu, nebo Indii, nebo někoho jiného, kdo je s tím spojen“, řekl mluvčí. Může se jednat o investory z Kataru, kteří mimochodem aktivně spolupracují se společností Rosněfť a dokonce se zařadili do seznamu jejích akcionářů, vyjádřil expert. (Další důvod k blokádě Kataru – pozn. překl.) Proto bude hodně záležet na nových sankcích, které by mohly být na Rusko uvaleny.
Zároveň je Abzalov přesvědčen, že potenciál pro osvojení arktických oblastí Rosněfť má a je plně schopen vyrovnat se s tímto úkolem.
Ovládneme arktický šelf navzdory zadržování
Připomeňme, že v průběhu nedávné „přímé linky“ řekl Vladimír Putin, že Arktida je velmi perspektivní z pohledu ekonomiky a důležitá pro zajištění národní bezpečnosti Ruska. V této souvislosti zdůraznil, že Rusko musí dát Arktidě prioritu, zajistit tam ruskou svrchovanost a bezpečnost hospodářské činnosti a přepravních tras.
„Rusko roste s Arktidou – to je úžasně významný trend, s nímž se bude rozvíjet náš stát. Právě dokončujeme největší a světově nejprostupnější atomový ledoborec. A budou postaveny další lodě“, oznámil dříve novinám „Pohledy“ ředitel výzkumu expertní skupiny „PieR“ Alexandr Seravin. Podle jeho slov bude Arktida „pod velkým zřetelem: Musí se oživit Murmansk, Archandělsk, otevřou se severní námořní cesty.“
Россия сделала большой шаг на пути к лидерству на шельфе Арктики vyšel 18. června 2017 na vz.ru. Překlad v ceně 410 Kč Zvědavec.
Poznámka editora
Mně se to nelíbí. V celém článku není žádná zmínka o ekologickém dopadu takové těžby. Vypadá to, že Rusové budou bezohledně plundrovat poslední nejčistší místo na planetě. Chjo. :-(
Článek byl publikován 29.6.2017
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.