Macron: další politická loutka Rothschildů

Macron, kandidát rothschildovského establishmentu, který byl nějakou dobu černým koněm v předvolebním klání, se objevil v popředí nového finančního skandálu. „Mozart“ ve finanční sféře, jak je mnohdy nazýván ve francouzském tisku, je totiž možná zapletený do nelegálního „lobbování“ zájmů globálního monopolu. Během práce v Rothschild Bank se Macron setkával se zástupci největších nadnárodních korporací. Například s Peterem Brabeck-Letmathem, bývalým generálním ředitelem Nestlé. Debutem mladého investičního bankéře bylo uzavření dohody na 9 miliard eur. Dohoda byla sice pochybná, ale Macron si našel cestičku, jak z toho vyváznout bez postihu.

Zároveň začal spolupracovat s vedením Le Monde. Stal se blízkým přítelem Pierra Bergera, který je největším akcionářem vydavatelské skupiny Le Monde, a o němž se ví, že je homosexuál (je manželem módního návrháře Yvese Saint Laurenta). Toto přátelství by bylo pro Macrona klíčem pro prezidentskou volební kampaň: největší liberální deník Le Monde představuje Macrona v pozitivním světle a vede krutou informační válku proti Macronovým soupeřům v prezidentském klání: Le Penové a Fillonovi. Spojení velkých peněz, homosexuálního lobby a silného média, které vytváří záplavu falešných zpráv, je běžný způsob strategie globalistických elit. A Macron hraje podle těchto pravidel.

V srpnu 2014 Macron odešel z Rothschild Bank a začal pracovat na francouzském Ministerstvu hospodářství a financí. Macron prodal mezinárodní letiště Toulouse-Blagnac Číně, přičemž zároveň prohlašoval, že to nepovede k privatizaci. Ale v průběhu jednoho roku k privatizaci stejně došlo. Nic ve zlém, je to jen obchod.

Přibližně ve stejnou dobu technokrat Macron podporoval převzetí korporace SFR skupinou Altice francouzského miliardáře Patricka Drahiho. Sloučení korporací inicioval bankéř Bernard Murad z Morgan Stanley Bank. Mimochodem, dnes je Murad klíčovou postavou Macronova volebního štábu. Toto včlenění vedlo k propuštění několika tisíc zaměstnanců. Jak se ale říká v kapitalistické společnosti: optimalizace zdrojů na prvním místě!

V roce 2016 se Macron, už jako ministr financí, setkal s šéfy francouzských začínajících podniků v Las Vegas. Návštěvu zorganizovala skupina Havas, kterou zastupuje Yannick Bolloré. Znovu se stalo to samé, Macronovi přátelé byli upřednostněni, a to bez jakéhokoliv výběrového řízení. Náhoda? Myslím si, že ne.

Macron také vzal Jean-Jacquese Murada (bratra bankéře Murada) do svého předvolebního štábu. Ten lobbuje za zájmy farmaceutických laboratoří Servier. Předtím, když ještě Jean-Jacques Murad pracoval na ministerstvu financí, prováděl transakce ve prospěch této laboratoře až do výše více než 80 000 eur. Je zajímavé, že Macronův aktuální volební program obsahuje zvláštní bod o nezbytném navýšení rozpočtu na léky, které snižují vysoký krevní tlak. Nyní můžete hádat, kdo má monopol na tuto oblast farmaceutik. Ano, Muradova společnost Servier! (Servier je první nezávislá francouzská farmaceutická společnost, založena v roce 1954 v Orléans ve Francii, pozn. překl.)

Další zajímavý fakt je, že odhadovaná cena Macronovi kampaně činí 17,5 milionů eur. Jelikož nejde o politickou stranu, hnutí nezískalo od vlády žádné dotace. Takže se nabízí otázka - odkud ty peníze jsou? 6,5 miliónů bylo podle informací darováno, ale odkud vzal Macron ty další miliony? Macron neustále tvrdí, že je nezávislý kandidát, a že jeho hnutí nikdo nefinancuje. Ale všechny důkazy nasvědčují tomu, že na mladého bankéře nezapomíná jeho starý patron Rothschild. Pravidelná setkání Macrona s bankéři ukazují, že peníze světových liberálních elit se soustřeďují kolem tohoto mladého globalisty.

Takže za čí zájmy vlastně Macron lobbuje? Jen na základě analýzy jeho životopisu je jasné, že mluví jménem globalistických monopolů, nadnárodních či dokonce protinárodních korporací, a globální homosexuální lobby.

Macron, coby lobbista unipolárního světa, má ty nejmocnější nástroje k ovlivňování voličů: je stále na televizní obrazovce, média o něm píší jen kladně, netýkají se ho žádné skandály, a jeho podezřelé obchody a pochybný erotický život jsou skryty před zraky lidí. Bylo vůbec zákonné jeho lobbování, které vykonával během svého působení ve funkci ministra hospodářství? Žádná mainstreamová média se neodvažují upozornit na tuto záležitost - s výjimkou několika novinářů z nezávislého tisku, jako např. TV Libertés. Co tato Rothschildova loutka skrývá?

Existuje jen jedna odpověď: Macron je falešný kandidát, který nezastupuje zájmy žádné společnosti nebo třídy. Je to jen pohledný manažer, jehož si najala globalistická elita.

Julian Assange oznámil, že WikiLeaks má na Macrona kompromitující špínu. Ale prozatím musíme čekat. Pravděpodobně se objeví další šokující skutečnosti o korupci a manipulaci, které budou pro Francouzskou republiku mnohem destruktivnější.

Macron je vlk v rouše beránčím, který zastupuje zájmy „deep state“, a je připraven zavést neoliberální světový řád.