Zkušenost ze současného Německa

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/prispevky/2017/02/7183-zkusenost-ze-soucasneho-nemecka.htm

Dobrý den, pane Vladimíre,

navštěvuji Váš web již mnoho let a také přispívám "kávou na zvědavce". Nemám potřebu nějak komentovat a diskutovat, jsem pouze pasivní čtenář. Nemám ani potřebu psát články, přesto bych se s Vámi, případně čtenáři Zvědavce podělil o čerstvou a absurdní zkušenost.

Jsem právě v linkovém autobusu z Prahy do Norimberka od Deutche Bahn a kousek za hranicemi nás zastavila německá policie. Zdálo se to jako běžná kontrola. Dva uniformovaní procházeli uličkou a koukali na pasy/občanky. Když se přiblížili, tak jsem si všiml, že lidem prohlížejí také příruční zavazadla. Neměl jsem co skrývat, takže jsem jim ukázal k prohledání i obal na notebook, který jsem jako jediný měl u sebe. Dokonce jsem úplně zapomněl, že mám vedle peněženky s Eury také pepřový sprej od Americké firmy Fox Labs. Kdysi jsem si ho pořídil, protože mi přišel jako nejlepší ve své kategorii (nebyl nejlevnější - stál přes 500 Kč). Policajt si ho začal studovat a pak se mě ještě doptal, jestli kouřím a prohledal mi kabát, který jsem měl nad sebou v úložném prostoru. Také očmuchal mojí peněženku, jestli náhodou nevezu trávu.

Po nějaké době si pro mě přišli jak pro kriminálníka. Kostrbatou angličtinou mi vysvětlili, že je tato věc v Německu zakázaná. Pepřový sprej by musel mít na dně vyražené nějaké kódy, že je schválený německými úřady (to bych si ho ale musel koupit asi v Německu), nebo by na něm muselo být výslovně napsáno, že je určen pouze na obranu před zvířaty. Ani jedno neměl. Dal mi tedy na výběr - buď si vystoupím a pojedu s nimi na stanici, nebo si vyplní papíry, který podepíšu. Řidič jim dal 5 minut. Takže bezva. Německy umím velmi špatně. Nechal jsem jim sprej, podepsal na 5-ti místech formulář, kde ani nevím, co obsahoval, a bylo hotovo. Mířím na pro mne důležitý veletrh a pochybuji, že by mě pak policajti hodili do Norimberka. Ještě jsem od nich dostal na telefon nějakého českého policajta. Vysvětlil mi, že i když to je v ČR povolené, tak v Německu mají mnohem tvrdší zákony a že jsem de facto nějaký jejich zákon porušil. Postrašil mne také, že si ode mne vezmou nějakou kauci a půjde to před soud, který rozhodne o pokutě. Takže jsem velmi zvědavý, jak to dopadne. Každopádně pánové si ode mne žádné peníze nevzali a tvářili se spíš, že musí vyplnit lejstra a "case is closed". No, uvidíme...

Suma sumárum. Po jejich zemi se pohybují desetitisíce, možná statisíce lidí, o kterých nic nevědí. Tito lidé zabíjejí a terorizují jejich obyvatele. To nejlepší, co mají jejich policajti na práci, je buzerovat občany sousední země a zabavovat jim primitivní nelethální obranný prostředek (právě proti takovým individuím). Říkal jsem si, že se na sprej nebude doma prášit, že bude mít konečně smysluplné využití, když jedu do země, která to má s vnitřní bezpečností nahnuté. Pochopil jsem, že pokud mě zastaví negr z Afriky s nožem a bude po mě chtít peníze, tak mám smůlu. Dopadnu stejně jako ostatní Němci... Kam spěje země, která zakazuje svým občanům se účinně bránit útoku?! Ještě můžu být vděčný za Čechystán...

Závěrem tedy upozornění pro jiné, kteří by se do Německa rozhodli cestovat. Prostudujte si jejich zákony, ať víte, co si sebou můžete vzít... Pokud by byl někdo seznámen s fakty ohledně německého zákona o zbraních, budu rád za přispění a poučení.

Autor uvedl své jméno, ale přeje si zůstat v anonymitě.

Článek byl publikován 17.2.2017


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.