Jak dva oligarchové přivedli národ na mizinu

19. prosince ráno se Ukrajinci dozvěděli o závažném ekonomickém rozhodnutí: největší ukrajinská banka (PrivatBank) byla právě znárodněna, neboť její dva majitelé použili peníze vkladatelů k tomu, aby vybudovali obchodní impérium a rozdělili peníze mezi židovské organizace v Evropě. Proč se to muselo stát?

Nejprve se musíme ohlédnout do minulosti. PrivatBank bývala ukrajinskou největší bankou s 20% bankovním sektorem a celkovými aktivy 53 miliard dolarů.1) Její historie je poměrně neobvyklá z hlediska podstaty země, protože:

• byla jednou z prvních soukromých bank (založená v roce 1992);
• byla první bankou, která zavedla platební karty a bankomaty;
• byla první ukrajinskou finanční institucí, která obdržela mezinárodní rating (Mezinárodní ratingová agentura Thomson Bankwatch, Fitch IBCA);
• byla první ukrajinskou bankou, která otevřela v roce 1999 svoji mezinárodní bankovní pobočku na Kypru;
• v roce 2001 zavedla elektronické bankovnictví;
• v roce 2003 získala ocenění STP Excellence Award od Deutsche Bank.

V roce 2015 přišlo o licenci 12 ukrajinských bank a 14 jich bylo umístěno pod dočasnou správu. To přišlo poté, co 17 bank v roce 2014 ztratilo licenci. Dokonce i v době celkové hospodářské krize na Ukrajině, kdy miliony lidí přišlo o své vklady v jiných bankách, PrivatBank byla i nadále nejdůvěryhodnější finanční institucí. Ale nakonec byla banka znárodněna, neboť již dříve byla obviněna Národní bankou Ukrajiny z toho, že má kapitálový deficit okolo 5,65 miliard dolarů.2)

Překvapivé je, že Ihor Kolomojskyj, hlavní zainteresovaná osoba a druhý nejbohatší člověk na Ukrajině 3), nevznesl žádné námitky vůči vládnímu opatření. V březnu 2014 byl Ihor Kolomojskyj jmenován guvernérem dněpropetrovské oblasti. V březnu 2015 mu ukrajinský parlament vyrval z rukou spravování akciového podílu státního podniku Ukrnafta.4) V reakci na to Kolomojskyj nařídil své soukromé milici zaútočit na hlavní sídlo Ukrtransnafta v Kyjevě, označil vládní akci jako „nájezdnickou fúzi“ a obvinil z ní prezidenta. V několika dnech se situace vyřešila, ale to přivedlo oba ukrajinské oligarchy - prezidenta Petro Porošenka a Ihora Kolomojského - do konfliktu, a země s napětím očekávala, co z toho vzejde. Po těchto událostech Ihor Kolomojskyj odstoupil z funkce guvernéra dněpropetrovské oblasti a opustil zemi.

Ihor Kolomojskyj je také velmi dobře znám evropským podnikatelům. Francouzská společnost Swissport obvinila Kolomojského z nelegálního zabavení jejího většinového podílu v dceřiné společnosti na Ukrajině. Také na Krymu úřady obvinily Kolomojského z vyrabování vkladů 200 000 Krymanů.

Ihor Kolomojskyj a Hennadij Boholjubov jsou hnací finanční silou evropské židovské komunity. První z nich je zakládajícím otcem Evropského židovského parlamentu, a druhý se na mezinárodní konferenci „šlichim“ (tj. židovští vyslanci, pozn. překl.) chlubil svými dary židovské komunitě v hodnotě milionů eur, peněz, které pravděpodobně patřily ukrajinským vkladatelům, a dokonce od účastníků žádal více peněz (viz video).

Podíl „pochybných půjček“ v portfoliu PrivatBank byl stanoven na 97% ze strany správce a na 80% ze strany účastníků trhu. Zatímco 97% korporátních půjček PrivateBank bylo odčerpáno do společností, spojených s jeho dvěma vlastníky a hlavními držiteli akcií - Hennadijem Boholjubovem a Ihorem Kolomojským (vlastnili více než 90% akcií) - banka nebyla schopna rychle poskytovat úvěry řadovým občanům a malým firmám.

Vedení banky protiprávně převedlo v průběhu posledních dvou let 2 miliardy dolarů do zahraničí jako součást podvodných dovozních smluv. To však nezabránilo Porošenkovi v tom, aby se zavázal, že nebude soudně stíhat neslavné majitele banky. O Kolomojském dokonce kolují zvěsti, že bude žádat náhradu za své ztráty na základě novely daňového řádu, která nabyla účinnosti 20. prosince, jeden den po znárodnění PrivatBank. Novela snižuje provozní náklady v oblasti ropných polí téměř o polovinu, a Kolomojskyj vlastnil velký kapitálový podíl v ukrajinském ropném průmyslu.

Výše zmíněné konflikty nezabránily tomu, aby vůdčí oligarchové souhlasili s právě zmiňovaným, důležitým finančním rozhodnutím, které se týká celé země, protože politici, jako je Porošenko, jsou kvůli svému znovuzvolení závislí na Kolomojského společnosti Media Group. Jediní poražení v celé této dohodě jsou Ukrajinci, kteří zaplatí za problémy banky v rámci financování od Národní banky Ukrajiny.

Z určitého hlediska vypadá toto znárodnění jako nezbytný krok ve špatných časech. Banka měla vážné finanční problémy, a po dvou letech vyšetřování Národní banka Ukrajiny (NBU) a Rada pro finanční stabilitu dospěly k rozhodnutí, že by mohly banku zachránit. Ve snaze stabilizovat situaci nejvyšší představitelé Ukrajiny, včetně prezidenta, premiéra a šéfa NBÚ, garantovali 19. prosince klientům bezpečnost jejich vkladů v PrivatBank. Nicméně ve skutečnosti to jsou pouze záruky od těch stejných zkorumpovaných představitelů, kteří nejsou schopní dostát svému slovu, a kteří špatně spravují svou zemi po dobu již téměř 30 let.5)

Podle ukrajinského ministra financí zvýšilo znárodnění PrivatBank podíl státu v bankovním sektoru o zhruba 50%, což není tolik, kolik si vláda plánovala. Z toho důvodu má stát v úmyslu PrivatBank za transparentních podmínek prodat, samozřejmě po její úplné stabilizaci. Ukrajinská historie nás učí, že banka bude pravděpodobně prodána stejným oligarchům.6)

Znárodnění požadovali ukrajinští mezinárodní podporovatelé. Rozhodnutí státu bylo pozitivně přijato MMF, G7 a Evropskou unií, kteří to považují za důležitý krok směrem ke stabilizaci celého ukrajinského bankovního systému. Záměrem vlády je posílit a restrukturalizovat PrivatBank, a později ji alespoň zčásti prodat soukromým investorům. Mezinárodní měnový fond trval na tom, aby byla banka zreorganizována v rámci součásti programu důkladné revize ukrajinského bankovního systému, čímž by se podmínila dostupnost čtvrté splátky úvěru (kolem 1 miliardy dolarů), která by na tom byla závislá. Zástupci Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj byli také začleněni do poradního výboru znárodněné banky.7)

Znárodnění PrivatBank může být vnímáno jako krok, podporovaný MMF za účelem zbavit se ukrajinských oligarchů. Znárodnění zadlužených bank je běžná praxe po celém světě, a zafungovalo to v krizových dobách v mnoha zemích. Avšak na Ukrajině celou ekonomiku ovládá malá skupinka oligarchů, kteří získali bohatství skrze politickou moc po rozpadu Sovětského svazu. Zásadní otázkou je, zda Ihor Kolomojskyj vyrovná dluh, a zda převzetí PrivatBank státem bude znamenat konec řízení státní ekonomiky nejmocnějšími oligarchy.

Zdroje NBU tvrdí, že se Kolomojskyj zavázal k tříletému plánu, který by mohl znamenat splácení dluhu až do výše 5,3 miliard dolarů (na nezaplacených interních půjčkách), aby se tak pokryly ztráty PrivatBank. Vzhledem k tomu, jak Kolomojskyj přesouval své finanční závazky vůči státu, vzhledem k jeho obrovským obchodním podílům v letecké společnosti, médiích a ropném průmyslu, a jeho rozsáhlým politickým konexím, mnozí jsou spíše skeptičtí, zda oligarcha peníze vůbec vrátí a zda bude moc oligarchů potlačena.

Jak jsme již zmínili, mezi největší dlužníky PrivatBank patří velmi známé společnosti, spojené s akcionáři takových skupin, jako jsou Ukrtatneft a Dněpravia, ale některé firmy nejsou příliš známé. Podle průzkumu magazínu Forbes jsou již někteří dlužníci, kteří dostali úvěr od PrivatBank v hodnotě vyšší, než 1 miliarda dolarů (UAN), jako jsou Natel, Zebrina, Palmira Traiding, v řízení na vyhlášení bankrotu.8)

Jeden negativní důsledek znárodnění banky je již viditelný. Minulý týden si klienti PrivatBank nemohli vybrat cizí měnu. Obrovská rekapitalizace PrivatBank může vést k dalšímu znehodnocení hřivny a zvýšit tak inflaci.

Abychom získali správný náhled na záchranný program 5,5 miliard, tak celá devizová rezerva ukrajinského státu stojí kolem 16 - 24 miliard dolarů. V důsledku toho se dvěma židovským ukrajinským oligarchům podařilo odčerpat nebo ukrást takové množství peněz, které se rovná 1/3 z celkových ukrajinských devizových rezerv, čímž se země stala mimořádně zranitelnou vůči spekulativním útokům. V současné době je banka zcela insolventní, nicméně ohlášení bankrotu by vyvolalo nepokoje v zemi.

Petro Porošenko již sjednal půjčku od MMF v částce 5,5 miliard dolarů, aby se tak urovnala podstatná část zadluženosti a zabránilo se nové národní vzpouře na Maidanu. Mezitím bude ukrajinský zahraniční dluh nadále růst jako závazek pro příští generace. V podmínkách, jaké na Ukrajině jsou, zřejmě zkorumpovaní úředníci uniknou stíhání. To je to, čemu se říká boj proti korupci. Mezinárodní společenství rovněž akceptují zkorumpované oligarchy na Ukrajině, protože mají své zkušenosti a ty správné dovednosti pro práci se zahraničními dárci.

Z tohoto důvodu, se všemi logickými výhodami a mezinárodní podporou, bude znárodnění PrivatBank velmi kontroverzní událostí v ukrajinské bankovní historii. Důsledky se dají těžko předvídat. Ačkoli k podobným procesům došlo i v mnoha jiných státech, neznamená to, že to dopadne úspěšně i v ukrajinských podmínkách. Největší část úspěchu bude záviset na tom, jak moc budou ukrajinští členové správní rady chtít bojovat proti korupci, a na tom, jak velký mezinárodní tlak bude vyvíjen na zkorumpované úředníky.

Odkazy

1. UPDATE: Government nationalizes PrivatBank, guarantees deposits KyivPost 2016-12-18
2. UPDATE: Government nationalizes PrivatBank, guarantees deposits, KyivPost 2016-12-18
3. Top 100 richest people in Ukraine, Forbes Vector News 2016-10-16
4. Board finally stripped Kolomoisky control of “Ukrnafta”, Pravda 2015-05-19
5. Oligarchs making gains: the costly nationalisation of Ukraine’s PrivatBank, OSW
6. “Privatbank” by the state: the nationalization of losses and privatization of profits, РИА Новости Украина 2016-12-20
7. Neprivatnaya Ukraine: how to change the nationalization Privat, InvestFunds 2016-12-12