Plošné vybíjení nevinných, neškodných ptáků pokračuje
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/zvirata/2017/01/7151-plosne-vybijeni-nevinnych-ptaku-pokracuje.htm
Vladimír Stwora
Denně nás noviny krmí katastrofickými záběry postav v celotělových maskách s filtry a dýchacími přístroji jako ze scifi filmů, jak chytají a nahánějí zcela zdravé a neškodné opeřence, strkají je do kontejnerů jako staré noviny. Co se děje pak, žádné záběry (kupodivu) neukazují. Asi to není hezké. Důvod? Jakási „ptačí chřipka“. Nemoc postihuje jen ptáky, na lidi je nepřenosná. Alespoň jsem toto prohlášení slyšel na vlastní uši z úst hygienika, který vybíjení koordinuje, či snad přímo nařizuje.
„Současná forma viru je podle Majera vysoce patogenní pro ptáky, nicméně přenos na člověka nebyl doposud zaznamenán. Jde o ptačí formu chřipkových virů, ke kterým není člověk příliš vnímavý. Rizikem je ale možná mutace viru, která by následně mohla zdraví lidí ohrozit. Proto se provádí utracení ptáků v ohnisku,“ byly nuceny přiznat i Babišovky, jinak noviny, které si na lží, mlžení, polopravdách vystavili svou pozici hlavního mluvčího globalistů.
Je možná? A to stačí? Možných je tolik věcí. Že nás srazí auto, utrhne se s námi výtah, uklouzneme na banánové slupce. Co s tím? Zakážeme auta, výtahy, banány? A všechno, co by nám mohlo nějak ublížit? Co je to za obsese s naší bezpečností? Jenom proto, že je možné, že by nám něco mohlo škodit, budeme plošně vybíjet? Ano, budeme, ale jen tam, kde se oběti naprosto nemohou bránit.
Mimo užitkové hrabavé drůbeže jdou na smrt i pávi a papoušci. Zvlášť ti posledně jmenováni nedávají smysl. Žijí přece v klecích, kde kontaminace zvenčí v podstatě nepřichází v úvahu. Ale mají zobáky a peří, tak pryč s nimi, když se seká les, lítají třísky, že.
Před deseti roky jsem s hrůzou sledoval podobnou hysterii kolem tzv. nemoci šílených krav. Za oběť jí tenkrát padly miliony kusů skotu po celé planetě. A o rok nebo o dva později opět stejnou hysterii kolem ptačí chřipky, myslím, že to bylo v Číně nebo v Hong Kongu. Ostatně jsme o tom psali.
Spekulace o tom, odkud se podivné viry vzaly, si nechám pro sebe. Kecy o přirozených mutacích si mohou nechat zase oni, faktem je, že za existenci lidské společnosti nějakých 100 tisíc let se tyto „mutace“ objevily v podstatě poslední desetiletí a shodou okolností v čase, kdy se genetické inženýrství čím dál víc podobá Frankensteinovým pokusům.
Co je společným průvodním jevem tohoto vybíjení?
- Chorobná přeposranost. Dávám to jako první bod, protože je to hlavní. Ačkoliv neexistuje žádný případ nakažení člověkem, akce se provádí pod heslem „co kdyby“.
- Obětí vybíjení jsou naprosto neškodní a z 99,9 % zdraví tvorové, kteří se naprosto nedokážou bránit. Jsou to ti nejslabší a nejzranitelnější tvorové, které si lze představit. Slabší už budou snad jen motýlí, ale tam by nebyl ten vizuální efekt hromad mrtvých těl.
- Neexistuje žádná právní ochrana vybíjených zvířat.
- Vůbec se nebere v úvahu, že jde o živé tvory, které cítí, referuje se o nich jako o věcech a za kus stanovuje náhrada v řádě stokorun. Ano, můžete říct, že stejně skončí v masokombinátech, že žádného z těch opeřenců nečeká smrt stářím, to je bohužel pravda. Ale stejně…
- Bezcitnost. Jednají jako naprogramováni roboti. Chladně, s rozvahou a účelně. S tím souvisí i další bod, ekvilibristika se slovy.
- Ekvilibristika se slovy. O krutém, plošném vybíjení živých a vnímajících tvorů se referuje jako „izolaci nákazy“, utracení, likvidaci, apod. Jako kdyby šlo o likvidaci balíků starých novin.
- Spolky na ochranu zvířat se dívají jinam. Žádná Marta Kubišová ani jiná celebrita nevystoupí na ochranu vybíjených tvorů.
- Naprosto chybějící dialog o potřebě tohoto zákroku. Média prezentují jednostranný pohled, nikdo se neptá, nikdo nezpochybňuje a co hlavně – nikdo neprotestuje. Všichni se tváří, že to schvalují nebo se jich to netýká.
- Už jsem to zmínil výše, ale ještě to zopakuji. Nikdo neprotestuje. Alespoň ne oficiálně. V diskuzi za články je to jiné kafe, tam je to tak tři ku jedné, přičemž tři nesouhlasí a jeden ano. Ale koho ještě zajímá hlas lidu, že?
- Žádný odborník (ale na to člověk nemusí být ani odborník, to je zdravý rozum a historické zkušenosti) neupozorní na fakt, že kdyby nechali věcem volný průběh, nemocné kusy by zemřely a ostatní, co přežijí, by mohli být, a pravděpodobně budou, proti nákaze imunní. To je přirozený výběr, takhle se šlechtila i lidská společnost za morových ran ve středověku. Jen díky tomu jsme dnes tady. Kdyby tenkrát kdosi rozhodl, že zabít je třeba všechny lidi, aby se zabránilo dalšímu šíření moru, tak … to dnes nečtete. Kdosi v diskuzi Ve zkratce nesouhlasí a napsal: O jedincích s vrozenou imunitou jako základu dalšího chovu nemůže být ani řeči. Jednak v dnešních velkovýrobních technologiích masa a vajec to takto nefunguje. Jednak viry tuto nemoc způsobující mění svoji antigenní strukturu, takže získat skutečnou imunitu ani nemůžete.
Tak za prvé. Oni preventivně vybíjejí i málochovy lidem, co chovají na dvorku par docela normálních kuřat, žádná zdegenerovaná kuřata z velkochovu. Za druhé, nevím, co je antigenni struktura, asi jste mínil, že vir mutuje. No a? Tak ať mutuje, stejným mechanismem prochází i imunitní reakce. Opět se najdou jedinci, kteří budou odolní. Navíc ten vir nemutuje ze dne na den, takže obranné mechanismy budou mít čas se připravit (a případně zmutovat také). Žádná infekce dosud nikdy nevyhladila 100 % populace, čísla se pohybují v nejhorších případech kolem 50 %, zbytek přežije a příště bude odolný. - Postižení jsou malochovatelé, kteří chovají na dvorku par slepic. Stát jim vyplatí náhradu, která je spíše políčkem do jejich tváře než kompenzací ekonomické ztráty. Nikdo nezohlednil krmení, péči, údržby kurníků, ztrátu budoucích vajec apod. Jako kdyby to bylo namířeno proti lidem, kteří jsou soběstační.
- Podobnost celé akce s jinými akcemi ve světě. Zažil jsem před léty vybíjení ptáků v Kanadě. U nás je to jako přes kopírák. Stejné kulisy, stejné ne-argumenty, stejný nedostatek diskuze. Jako kdyby to dělali stejní „lidé“. Pokud jste viděli záběry vybíjení drůbeže v Číně, Americe, Británii či Kanadě, byli tam opět postavy bez tváří ve skafandrech.
- Podivné zakuklené postavy v chemických skafandrech a dýchacích maskách. Jejich tváře nejsou vidět, ale jsou jako zlověstní andělé smrti. Kde se objeví, tam končí naděje pro opeřence. Ty postavy jsou doslova globální. Úplně stejní se objevili v Číně, Americe, Británii. Vím, řeknete, že ty skafandry vyrábí jen několik firem a požadavky na neprůchodnost infekce jsou obecné, ale pro mě je důležitý fakt, že ta nákaza na člověka nemůže, tak co blbnou?
Mimochodem unifikace uniforem státem placených represivních složek také není bez zajímavosti. Byly doby, a není to dávno, kdy co stát, to jiné uniformy policie, vojska, požárníků. Dnes poznáte gorilu v černém jen podle rozdílu psaní slova policie na zádech, Američané tam mají police, Němci Polizei, Italové Polizia. Dokonce vyvedené stejným fontem. Totéž platí o hasičích – stejné přilby, stejné mundúry, totéž o vojácích, snad jen barva výložek se liší. A samozřejmě totéž o komandech vybíjejících ptactvo. Všechny státy světa podléhají stejné vládě a na lidi dohlížejí stejně vypadající sbory. Co mi to jen připomíná?
Výskyt těchto maskovaných andělů smrti považuji za signifikantní. Připravuje nás někdo podobnou apokalypsu? Co když se příště objeví třeba „kočičí chřipka“, „psí chřipka“ a nakonec lidská infekce, kterou budou zvládat stejně oblečené osoby ve skafandrech? Je to nemožná představa? Americký Hollywood už na toto téma natočil několik filmů, vzpomínám si zejména na jeden s Dustinem Hoffmanem. Další na stejné téma třeba zde, zde. Poslední dva jsem neviděl, ale ten první s Hoffmanem je hodně reálný. A jak známo, hollywoodským filmařům se občas zajímavě podaří nadčasově upozornit a varovat.
Mám z té vraždící hysterie těžké sny. Je mi těch neškodných tvorů hodně líto. A uvědomuji si, že je to předzvěst něčeho zlověstného, příprava na něco, na čem usilovně pracují Frankensteinovy laboratoře v celém západním světě. Co nebo kdo bude na řadě příště?
Článek byl publikován 10.1.2017
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.