Čínský „Marco Polo“, Xi Jinping, začíná manévrovat v post-obamovském světě

Peking a Moskva dospěly k závěru, že nově zvolený prezident Donald Trump není ideologem v neokonzervativním smyslu; je to pragmatik. Proto je obnovování vztahů nevyhnutelné, stejně jako překvapení.

V další velkolepé kapitole své naruby obrácené ságy Marca Pola provedl čínský prezident Xi Jinping strategickou návštěvu italské Sardinie, na své cestě na summit organizace Ekonomické spolupráce Asie a Pacifiku (APEC) v Limě v Peru.

Proč krásná Sardinie? Zcela určitě ne kvůli výletu na jachtě v Costa Esmeralda. Vše je to, opět, o nové Čínou vytvářené Nové hedvábné stezce.

Huawei buduje svoji největší evropskou pobočku na Sardinii. Číňané chtějí koupit přístav Cagliari, spolu s jeho slavným pecorino sardo – nejlepším kandidátem na nejlepší kozí sýr na planetě. V práškové formě již krmí miliony čínských dětí.

A jako obvyklou prémii „Marco Polo“ Xi, na čínské státní televizi, vyzval své spoluobčany, aby provedli masivní turistickou invazi na Sardinii. Právě o tom je stimulační balíček v Evropě.

Mezitím odkecaná existence, prezident Obama, rovněž na cestě na APEC, předává v Německu obušek „vůdce a ochránce svobodného světa“ milované oslnivé Angele Merkel. Hlavní reflektor je však namířen na Donalda Trumpa.

TPP šest stop pod drnem

Pohled na dobře naloženého temperamentního Xi bok po boku s deprimovaným Obamou, v pozadí s jihoamerickým pobřežím Pacifiku, bude pohled pro bohy. Ty tam jsou dny skvělých 90. let, kdy APEC dominoval Bill Clinton a tvrdě prosazoval americkou agendu. Nyní se oblast Asie a Pacifiku musí vypořádat nejen s protekcionistickou trumponomikou, ale rovněž s faktem, že Obamou opěvované TPP – obchodní křídlo „ukotvování se v Asii“ – je z veškerých praktických důvodů mrtvým tuhoněm.

Trumpův přechodný tým, vedený Mikem Pencem, mu poradil, aby TPP (slepující USA a 11 zemí pacifického prstence) pohřbil nadobro během prvních 100 dní svého úřadování. A cestovní mapa sahá ještě dál, kdy mu radí vypadnout také z NAFTA, pokud nebude odsouhlasen dlouhý seznam „konsensů“.

Sklíčení američtí spojenci – především Japonsko, Singapur, Austrálie a Nový Zéland – kteří se spoléhali na nástupnictví Hillary a nastolení TPP, musí vést „tajná“ jednání v Peru, s cílem dohodu přepracovat. A to předpokládá, že se republikáni v kongresu dohodnou s Trumpem na nějakém novém projednání.

Pak je zde – vzdálená – možnost redukce TPP za vyloučení USA. USA a Japonsko tvoří zhruba 60% celkového GDP uskupení TPP. TPP bez USA je již zcela jiným zvířátkem.

A to nás přivádí k propracované proti-ofenzívě Pekingu; prosazování anti-TPP, na základě stále ještě projednávaného Regionálního komplexního ekonomického partnerství (RCEP), do něhož spadají země východní Asie. Japonsko a Malajsie, stejně jako neasijská Austrálie – tři klíčoví hráči – rovněž podporují RCEP.

Co se týká vztahu Trumpa s Čínou, ten může nakonec dospět do příslovečného rozbouřeného moře. Peking si nyní může být jistý, že obchodní fronta ukotvování se v Asii vylučující Čínu je minulostí.

Zde je oficiální historka, poskytnutá náměstkem čínského ministra zahraničí Li Baodongem: „Čína věří, že bychom měli vytvořit nový a velmi praktický pracovní plán, abychom pozitivně reagovali na očekávání průmyslu a zachovali hybný moment a zřídili oblast volného obchodu v Asii a Pacifiku co nejdříve.“

Ne TPP; spíše něco jako RCEP.

Všechna ta obnovování vztahů

Nová obchodní dohoda oblasti Asie a Pacifiku bude zcela jistě představovat obnovení vztahů mezi USA a Čínou.

Pak je zde další klíčová obnova vztahů; s Ruskem.

Odkecaný šéf Pentagonu, Ashton „Fňukající Říše“ Carter, „poradil“ Trumpovi a jeho týmu, aby nespolupracovali s Ruskem v otázce Sýrie.

Byl slavnostně ignorován.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Moskva spolupráci chce. Ale také řekl, že Moskva nemá v úmyslu „přesvědčovat vedení Pentagonu, aby v tomto ohledu něco změnilo“.

Přeloženo z diplomatštiny: Vy – Obamova vláda – aspoň co se nás týká, jste mrtví.

Takže dojde ke vzkříšení vztahů. Bude to extrémně komplikované, a bude to probíhat na základě postupného dohadování v Trumpově stylu: expanze NATO k ruským hranicím; Krym; americká protiraketová obrana; pokusy o barevné revoluce. Bude se to týkat celé Eurasie. A začne to spoluprací v Sýrii.

Peking a Moskva došly k závěru, že Trump není ideolog (neokonzervativního ražení); je pragmatik. Obnovy vztahů jsou nevyhnutelné. A dokonce i překvapení.

Trump může tíhnout k tomu, aby se USA připojily k Asijské infrastrukturní investiční bance (AIIB), silně démonizované do historie odeslanou Obamovo vládou. Jeho plán na vybudování infrastruktury v hodnotě 1 bilionu dolarů je něco, s čím již Čína začala, již na počátku 90. let. Ellen Brown přišla se skvělým návrhem: tikněte peníze a vybudujte infrastrukturu, kterou potřebujete.

Případná americko-ruská dohoda o Sýrii by zcela jistě prospěla – komu jinému – Číně. Za kopírování původní Hedvábné stezky považuje Čína Sýrii za klíčový uzel Nové hedvábné stezky, který je v současné době odstřižen. Představte si den, ne tak vzdálený, kdy se Xi zastaví v Damašku, aby tam dojednal obchodní dohody. A vyzval čínské turisty, aby v rámci poskytnutí stimulačního balíčku navštívili obnovenou Palmyru.