Čtrnáct charakteristik fašismu

Dr. Lawrence Britt studoval známé fašistické systémy (Hitlerovo Německo, Mussoliniho Itálii, Francovo Španělsko, Suhartovu Indonésii a další země latinské Ameriky) ve snaze najít společné charakteristiky. Nalezl čtrnáct klíčových charakteristik.

1. Mocný a stále pokračující nacionalismus
   Fašistické režimy mají tendenci neustále používat patriotické slogany, motta, symboly, písně a další podobnou výbavu. Vlajky a státní symboly jsou všude. Nejen na budovách a v ulicích, ale i na oblečení a na doplňcích denní potřeby.

2. Pohrdání lidskými právy
   Z obavy před nepřáteli a z důvodu potřeby vlastní bezpečnosti tvrdí fašistické režimy lidem, že lidská práva mohou být v určitých případech ignorována. "Je to nutné," říkají. Lidé mají tendenci nevidět, nebo dokonce souhlasit s mučením, popravami, vraždami odpůrců, dlouhým uvězněním apod.

3. Identifikace společného nepřítele / obětního beránka
   Lidem je naočkováno společné nebezpečí a následně jsou vmanipulováni do sjednocujícího patriotického šílenství. Tvrdí se jim, že je nutno eliminovat toto vnímané nebezpečí nebo nepřítele: rasu, etnikum, náboženskou menšinu, liberály, komunisty, socialisty, teroristy apod.

4. Zvýšení významu armády
   Navzdory existujícím viditelným domácím problémům dostává armáda disproporční množství peněz ze státní pokladny. Domácí agenda je zanedbávána. Vojáci a vojenská služba bývá oslavována a glorifikována.

5. Nespoutaný sexismus
   Vláda fašistů má tendenci být téměř výhradně mužskou záležitostí. Více se lpí na tradičních ženských a mužských rolích. Rozvody, interrupce a homosexualita bývají potlačeny. Stát reprezentuje poslední (nejvyšší) instanci dozoru nad rodinou.

6. Ovládnutí masových sdělovacích prostředků
   Někdy jsou média ovládána přímo vládou. V jiných případech jsou nepřímo kontrolována formou vládních regulací nebo sympatie budícími dobrými řečníky a mluvčími vůdců. Cenzura je běžná, zvlášť ve válečném stavu.

7. Posedlost národní bezpečností
   Strach je vládou zneužíván jako motivační prostředek k ovládnutí mas.

8. Náboženství a vláda jsou provázány
   Fašistická vláda má tendenci využít nejrozšířenějšího místního náboženství jako prostředku k manipulaci veřejným míněním. Vůdcové hojně používají náboženskou rétoriku a terminologii navzdory tomu, že stanovisko hlavních představitelů zneužívané církve se diametrálně liší od vládní politiky a jejich činů.

9. Ochrana korporační moci
   Industriální, obchodní a finanční aristokracie stojí za dosazenými vládci. Ona to byla, která je na příslušná vysoká místa dosadila. Pěstuje se oboustranně výhodný vztah mezi vládou, korporacemi a mocenskou elitou.

10. Oslabení moci pracujících
    Organizovaná moc pracujících je jediným skutečným nebezpečím fašistické vlády. Proto bývají odbory buď zcela eliminovány nebo mají nasazen náhubek.

11. Opovrhování intelektuály a umělci
    Fašistický národ má tendenci prosazovat a tolerovat otevřené nepřátelství vůči vyššímu vzdělání a akademii. Není neobvyklé, že profesoři a akademici bývají cenzurováni nebo dokonce zavíráni. Jakýkoliv projev svobodného názoru v umění je otevřeně napadán.

12. Posedlost zločinností a tresty
    Policie ve fašistických státech mívá téměř neomezenou moc ve vynucování zákona. Lidé jsou často ochotni přehlížet policejní zvůli a dokonce se vzdát civilních svobod ve jménu patriotismu. Ve fašistických státech často existuje národní policie s téměř neomezenými pravomocemi.

13. Divoký, neovládaný kryonismus a korupce
    Téměř vždy bývají fašistické režimy ovládány úzkou skupinkou přátel a spojenců. Jeden jmenuje druhého do důležitých pozic. Využívají vládní moc a autoritu k ochraně svých přátel před odpovědností. Pro fašistické režimy nebývá výjimkou, když si vládnoucí skupinka přivlastní přírodní zdroje a poklady státu nebo je přímo otevřeně ukradne.

14. Zmanipulované nebo zcela zfalšované volby
    Volby ve fašistickém státě někdy bývají kompletní ostudou. Jindy bývají manipulovány pomocí pomlouvačných kampaní nebo dokonce odstraněním (vraždou) oponentů. K manipulaci s volebními hlasy se rovněž využívá legislativy a médií. Často se vhodně upravují hranice politických okrsků. Pro fašistický stát je typické využití soudní mocí k získání volebních hlasů a k vítězství.

Uveřejněno na http://www.couplescompany.com/FEATURES/Politics/Structure3.htm