Kdo se naboural do serverů Národního výboru demokratů?

V USA sílí skandál kolem hacknutých serverů Národního výboru Demokratické strany s následným uveřejněním více než 20 000 zpráv a dalších dokumentů na WikiLeaks. Mnozí srovnávají jeho možné důsledky se známým skandálem Watergate. Pouze se zde tentokrát chytili ne republikáni, ale demokraté. Jejich stranické vedení, jak vyplývá z těchto údajů, použilo velmi nevhodné metody zákulisního vměšování do průběhu primárek ve prospěch jejich favoritky Hillary Clintonové proti Bernie Sandersovi. Přitom místo dialogu o podstatě zachycených dokumentů demokraté, a spolu s nimi dokonce i drtivá většina předních amerických médií, defenzivně konstatují, že hacking těchto údajů uskutečnilo ruské GRU, a proto bychom jim tedy neměli věřit. Jakoby příslovečná "Ruská stopa" a priori ospravedlňovala jakékoli bezpráví.

Analytický web Debkafile blízký izraelské vojenské zpravodajské službě Aman, samozřejmě úzce zaměřené na činnost GRU, provedl vlastní vyšetřování této záležitosti a došel k velmi odlišným závěrům o zdrojích úniku těchto materiálů. Za prvé, izraelci poukazují na to, že demokratičtí předáci, včetně Hillary Clintonové, svým vlastním chováním dokazují autentičnost celkového obsahu zveřejněného na WikiLeaks. Uklizením vedoucí Národního výboru Demokratické strany Debbie Wasserman Schultzové den předtím, než měla otevřít stranický kongres, stejně jako vyžádáním pomoci FBI při vyšetřování, ukázali všem - dokumenty jsou pravé.

FBI najala společnost působící v oblasti kybernetické bezpečnosti CrowdStrike, která na serveru demokratů objevila škodlivý software (Advanced Persistent Threat) na základě dvou "spících" virů, které tajně shromažďovaly a dopravovaly jejich vlastníkům veškeré informace o stranické agendě. Neobtěžujíc se s konkrétními důkazy, kdo je strůjcem uvedené operace, CrowdStrike ve spojení s FBI téměř okamžitě ukázal na speciální kybernetické oddělení GRU generálního štábu, zřejmě kvůli přesvědčivosti.

Nicméně, Debkafile s odkazem na citované zdroje v izraelské rozvědce a u vojenských specialistů v oblasti kybernetické bezpečnosti hlásí, že v rozporu s tímto tvrzením, výše uvedená operace "téměř jistě" nemohla být provedena GRU. Ve prospěch tohoto tvrzení web uvádí čtyři skupiny argumentů.

Předně poukazují na to, že navzdory všem halasným prohlášením a odhalením nedávné doby, zůstává ruský systém kybernetické války stále "černou dírou" pro celý Západ. Víme jen, že je vysoce efektivní. Ale není nic známo o jakékoli z jeho pracovních metod nebo jejich rozsahu, nebo o spolupráci s partnery v jiných zemích. Na Západě nikdo nemá žádné informace o struktuře tohoto systému, ani o nástrojích a prostředcích, které má k dispozici. Kromě toho, jakákoliv ruská zpravodajská jednotka by nikdy nezanechala na uskutečněném hacku údajně nalezené elektronické podpisy "Vynalézavý Medvěd" a "Roztomilý Medvěd" (Fancy Bear a Cozy Bear). Je příliš zřejmé, na koho tyto termíny poukazují.

Za sebe bych chtěl dodat, že pokud by kyberválečníci GRU potřebovali skrýt svou zemi, ve skutečnosti určitě nepoužijí národní symbol. Ovšem, pokud nebudou mít v úmyslu skrývat autorství, namísto medvěda samozřejmě použijí nějaký létající symbol. Stačí nahlédnout do Wikipedie a zjistíme, že jediná jednotka GRU nenese symbol medvěda - je jím vždy buď netopýr nebo sova, nebo dokonce nějaký druh hrdého ptáka, který symbolizuje rychlost, všeprostupnost a přesnost, spíše než zobrazení hrubé síly.

Za druhé, jak poznamenávají izraelci - zpravodajské služby, a Rusko není výjimkou, jsou zpravidla zcela zaměřeny na získavání strategických a ekonomických údajů z oblasti bezpečnosti. Je těžké si představit, že vcelku přetížená ruská vojenská rozvědka přidělí čas a lidské zdroje, aby objasnila "názory Národního výboru demokratické strany o původu víry Bernieho Sanderse".

Za třetí, tvrzení společnosti CrowdStrike, že rozkryla případ v průběhu dvou hodin je "velmi pochybné". Odborníci říkají, že pronikání do hlubin tohoto škodlivého softwaru vyžaduje použití super-počítačů v úzké spolupráci s poskytovateli internetových služeb, který ostatně není uveden, a trvá týdny, ne-li měsíce důkladné analýzy.

Za čtvrté, připsání tohoto hackerského útoku rusům očividně odráží snahou příslušných amerických agentur ještě jednou upozornit na Edwarda Snowdena. Stále je irituje, že nejprotivnější zdroj úniku tajných amerických dokumentů žije chráněn před stíháním v bezpečném útočišti v Rusku.

Debkafile dospěl k závěru, že skutečná identita hackera, který "vhodil kočku mezi demokratické holuby" kvůli nedostatku důkazů zůstává předmětem spekulací. Přitom hlavní podezřelé je třeba hledat mezi oponenty Hillary Clintonové v její vlastní straně. Bylo by možné, mimochodem připomenout, že zatímco se v závěrečné fázi Bernie Sanders zjevně "vypařil" a tlaku přece jen podlehl, mnoho z jeho příznivců stálo před koncem nesmiřitelně proti ní. Jak známo, většina z nich byla z řad odborníků v oblasti IT.

Zároveň se H. Clintonová se svým štábem snaží přidat vypuknutému skandálu nový rozměr - oznámit nebývalé a masivní "vměšování" Ruska do průběhu volební kampaně ve Spojených státech. Zároveň takto útočí na Trumpa, ukazujíc na jeho "nadměrné" sympatie k V. Putinovi. Ve skutečnosti se vytváří jakási konspirační teorie o "konspiraci proti Spojeným státům" zmíněných politiků. Přiznejme Donaldu Trumpovi, že na tyto fantastické konstrukce reagoval s velkou ironií. Řekl, že pokud Rusko má 30 tisíc chybějících emailů z korespondence Clintonové, které odstranila ve snaze vyhnout se trestnímu stíhání za jejich spamování, nebude vadit, pokud budou vytištěny. Trump byl dotázán, jestli ho trápí, pokud se ruská rozvědka dostane ke korespondenci bývalého amerického ministra zahraničí. "Ne, to mě ani na sekundu nerozhodí. Pokud mají tyto dopisy... tak je mají, a to je vše"- řekl Trump. Měl na mysli dopisy zaslané v době, kdy paní Clintonová byla státní tajemnicí, nikoli korespondenci ze serverů Národního výboru Demokratické strany. Ironii ovšem nechápou všichni, a dokonce i vlivný The Washington Post napsal, že "prezidentský kandidát Republikánské strany přímo požádal ruskou vládu, aby se vměšovala do chodu prezidentských voleb ve Spojených státech".

Trumpův mluvčí Jason Miller dokonce musel vysvětlovat na "Twitteru", že Trump pouze vyzval ostatní země, aby předaly americkým úřadům jakoukoli informaci týkající se e-mailů pí. Clintonové. "Nezodpovědnost je v něčem jiném - že neslušný člověk, pachatel, vymaže více než 30 tisíc dopisů" - řekl bývalý mluvčí americké Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, s odkazem na pí. Clintonovou. Republikán Devin Nunes, předseda výboru pro zpravodajské služby amerického Kongresu, řekl: "Neexistuje žádný důkaz, absolutně žádný, té verze, že by se ruská strana snažila ovlivnit volby ve Spojených státech".

Zdaří-li se pokusy H. Clintonové očistit v dalším skandálu a do konce úspěšně hrát "ruskou kartou", se lze jen dohadovat. Mimochodem, zakladatel WikiLeaks, Julian Assange, na jehož webu jsou dokumenty demokratických leaderů zveřejněny jim zrovna snadný život neslibuje. Přislíbil, že WikiLeaks zveřejní další diskreditující e-maily Národního výboru Demokratické strany. Dle jeho slov je pokus Clintonové oznámit hacknutí e-mailů Ruskem - trik určený k odvrácení pozornosti. "Co je to vrozený instinkt Hillary Clintonové a její suity? V případě vážného domácího vnitropolitického skandálu se snaží svalit vinu na rusky, číńany a tak dále"- řekl Assange. A on pravděpodobně ví, od koho skutečně tyto dopisy obdržel.