US by mohly ztratit schopnost globální dominance, uvádí dokument ministerstva obrany

Do roku 2035 by se US mohly octnout v prostředí, ve kterém by se Rusko nebo Čína mohly v určitých oblastech vyrovnat nebo i předčít Západní vojenskou a ekonomickou sílu a těžit z „rozpadu světového řádu a konfliktů,“ uvádí výzkumná jednotka Pentagonu.

US budou se svými spojenci za pouhých 20 let žít ve světě, v němž bude formování globálního řádu tím způsobem, jakým to dělali od konce Studené války, čím dál obtížnější, pokud ne rovnou nemožné, varovala v nové zprávě o výhledech na budoucnost pentagonská výzkumná divize Defense Technical Information Center (DTIC).

„Budoucí světový řád se bude potýkat s mnoha státy s politickou vůlí, ekonomickou kapacitou a vojenskou schopností vynucovat si v něm změny na úkor ostatních,“ uvádí spis nadepsaný „Spojené síly ve světě sporů a rozvratu řádu.“

„Vyrůstající mocnosti včetně např. Číny, Ruska, Indie, Íránu nebo Brazílie vyjadřují vzrůstající míru nespokojenosti se svou rolí v současném mezinárodním systému, se svým přístupem k němu a svou autoritou v jeho rámci,“ uvádí se tam.

„Rusko bude modernizovat své pozemní, vzdušné a na moři umístěné mezikontinentální jaderné síly,“ a bude jich využívat k zastrašujícím operacím jako „náhlá jaderná cvičení, přelety bombardérů a strategické průzkumné vlety na území USA,“ předvídají výzkumníci Pentagonu.

Tato zpráva přiznává, že Rusko s Čínou jsou mezi zeměmi, co patří k těm nejnespokojenějším „se současným od Západu se odvíjejícím pojetím mezinárodního řádu.“

Rusko, Čína, Indie a další země v této zprávě označované jako „revizionistické státy“ by mohlo prosazovat alternativní mezinárodní aliance, přičemž současně budou mít na dominanci Washingtonu nad celou planetou dopady i klesající zdroje Západu.

„Ač jsou dnes takové organizace jako Šanghajská organizace pro spolupráci a Eurasijská ekonomická unie zjevné nevýznamné, tak by mohly sílit spolu s tím, jak se k těmto nadnárodním skupinám budou obracet Čína, Rusko, Indie a další země za účelem přeuspořádání mezinárodních pravidel v jejich prospěch.“

„Demografické a fiskální tlaky budou nadále kapacity a schopnosti NATO narušovat,“ varuje spis. „V Asii by vnímání omezenosti amerických závazků vůči jejich spojencům a partnerům tyto mohlo podněcovat, aby se pustili do jednostranných snah o vojenskou modernizaci nebo se uchýlili k využívání alternativních aliancí a partnerství.“

Avšak ač tato zpráva Pentagonu uvádí, že „se zatím nevynořila žádná mocnost nebo koalice mocností, co by otevřeně odporovala US globálnímu vlivu a dosahu,“ tak tvrdí, že „Spojené státy budou operovat ve světě, v němž celková ekonomická a vojenská síla jak jejich, tak i jejich spojenců a partnerů nemusí růst tak rychle, jako síla jejich potenciálních konkurentů.“

Četné státy „mohou lokálně dosahovat vojenské převahy způsoby, které se vyrovnají nebo dokonce překonají Spojené síly nás a našich partnerů,“ přičemž technologická převaha Ameriky „bude narážet na asymetrické, nekonvenční a hybridní protiakce protivníků.“

S nabídkou vize pro svět roku 2035 dospívá tento spis k závěru, že není jasné, jestli US „mohou současně jak účinně řešit napadání norem světového řádu, tak spolu s tím neustále působící rozvrat, jen se současnými schopnostmi projekce moci, operačními přístupy a fiskálními zdroji.“

„Mohou nastat časy, kdy bude vhodnější globální bezpečnostní problémy spíše zvládat, když se narazí na odpor, než podstupovat nákladné úsilí o jejich důkladné vyřešení.“

Moskva opakovaně popírala domněnky, že chová globální ambice oponovat ambicím US.

„Rusko neaspiruje na hegemonii ani na žádné pomíjivé supervelmocenské postavení,“ řekl na loňském Mezinárodním ekonomickém fóru v St. Petěrburgu president Vladimir Putin s dodatkem: „My agresivně nejednáme. Jen jsme své zájmy začali hájit vytrvaleji a důsledněji.“

Rusko počátkem letošního roku přijalo novou verzi své zahraničně politické doktríny, která představuje posuv směrem k multipolárnímu a „polycentrickému“ světu.

„Přechod na polycentrickou architekturu by měl být ideálně založen na interakcích vůdčích mocenských center,“ řekl v dubnu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dodal však, že si není jist, zda to bude dosažitelné.