Vynořují se vazby mezi Clinton a záhadným tureckým duchovním

Nově uveřejněný e-mail a lobbistické dokumenty předané Kongresu odhalují nové vazby mezi světem Clintonové a členy sítě provozované záhadným islámských duchovním z Turecka.

Spojení mezi Clinton a ministranty imáma Fethullaha Gulena by mohlo zhoršit komplexní vztahy mezi USA a Tureckem, klíčovým spojencem NATO, pokud se bývalá ministryně zahraničí dostane do Bílého domu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájil agresivní zásah proti Gulenovi a jeho stoupencům, známým jako gulenisté. Erdogan, který byl kdysi Gulenovým spojencem, dokonce osobně požádal prezidenta Obamu, aby 74letého guru, který žije v dobrovolném exilu v pensylvánských horách Pocono od r. 1999, vydal.

Erdogan obvinil Gulena z pokusu podkopat tureckou vládu. Gulenovi stoupenci ovládají mnoho tureckých institucí, včetně médií, soudů a policejních sil.

Mimo narušení této komplexní geopolitické dynamiky e-mail z r. 2009 nedávno uveřejněný Judicial Watch poskytuje další příklad přístupu, který byl poskytnut ke kampani Clinton a dárcům Nadace Clinton.

Ve zprávě z 1. dubna 1999 Gulenův stoupenec jménem Gokhan Ozkok požádal personální náměstkyni Clinton Humu Abedin o pomoc při napojení jednoho z jeho spojenců na prezidenta Obamu.

Ozkok je zakládajícím členem představenstva Tureckého kulturního střediska a součástí sítě firem a neziskovek napojených na Gulenovo hnutí, známé také jako Hizmet.

Ozkok působil jako finanční spolupředseda pro-clintonovské Ready PAC. Dal výboru 10,000 dolarů v r. 2014 a na kampaň Clintonové 2,700 dolarů vloni. Je také uveden na internetové stránce Tureckého kulturního střediska jako člen Globální iniciativy Clinton, jedné z neziskových odnoží Nadace Clinton. Charitě Clinton dal 25,000 a 50,000 dolarů.

Další spojení mezi gulenisty a sférou Clintonových bylo odhaleno v lobbistickém registračním prohlášení podaném minulý měsíc u senátu. Ukazuje, že na Gulena napojená skupina s názvem Aliance pro společné hodnoty najala na Clinton napojenou Podesta Group, aby lobbovala v kongresu jejím jménem. Tato skupina se snaží lobbovat za „prosazování míru, tolerance a mezináboženského dialogu“.

Výkonným ředitelem skupiny je Alp Aslandogan, bývalý profesor univerzity Texas. I on daroval, jak ukazují finanční záznamy kampaně, na politické podniky Clinton.

Podesta Group je přirozenou volbou pro ty, kteří usilují o vliv na Clintonovou. Tato firma byla založena Johnem Podestou, šéfem její kampaně, a jeho bratrem Tonym, hlavním náhončím její kampaně.

Prostřednictvím různých neziskových skupin oba tito gulenisté propagují duchovní učení, která jsou relativně umírněná a pro-západní. Jsou rovněž zapojeni do shánění peněz pro Gulenovo hnutí: rozsáhlou síť daňovými poplatníky placených zvláštních škol.

Tyto školy, kterých je více než 150, byly pro Gulenovo hnutí zdrojem kontroverzí.

Federální vyšetřovatelé údajně vyšetřovali některé z těchto škol kvůli používání pracovních víz k dovážení tureckých občanů do USA, kde vyučovali. V některých případech byly peníze z daní použity na placení imigračních a právních poplatků za rodinné příslušníky učitelů, kteří v zařízeních pracovali. Peníze dané školám byly také přelévány kontraktorům ovládaným tureckými státními příslušníky s napojením na Gulenovo hnutí.

Článek New York Times z r. 2011 se zaměřil na podezřelé vazby mezi gulenistickými školami působícími v Texasu pod názvem Veřejné školy harmonie. Harmonie najala společnost ovládanou pro-gulenovskou neziskovkou Nadace Cosmos. V r. 2002 Aslandogan koupil nemovitost, která byla později prodána Harmonii. Rovněž financoval Nadaci texaského zálivu, které byly také uděleny kontrakty financované z daní na poskytování služeb Gulenovým školám.

Aslandogan na žádost o komentář nereagoval. Ani Ozkok, který je napojen na na Gulena napojené vzdělávací firmy Sema Education a Apple Education Services.

Partnerství mezi školami a kontraktory umožňuje, aby peníze z daní zůstaly v Gulenově síti. Učitelé ve školách, z nichž mnozí nemluví plynně anglicky, jsou také používáni v rámci pomoci při financování Hizmet, podle jedné bývalé učitelky Gulenova institutu.

Tato učitelka, která je nyní vládním whisteblowerem, řekla v r. 2012 v „60 Minutes“, že turečtí učitelé musí vracet velkou část svého platu Gulenově síti. Řekla, že její turecký manžel, který učil na jedné ze škol, musel vracet 40% svého platu.

Obvinění z vízových podvodů a dalších nepřístojností, které gulenisté popírají, Gulenovi prospěla a ten nyní přebývá v USA trvale, poté, co sem přijel na léčbu.

Erdoganova kampaň s cílem zbavit Turecko Gulenova vlivu ho také může dostat do pozornosti veřejnosti.

Mimo svých snah potlačit gulenisty v tureckých médiích, soudnictví a policii se Erdogan snažil získat vliv i na Gulena v USA.

Během návštěvy prezidenta Obamy v r. 2014 Erdogan, který před svoji prezidentskou funkcí působil jako premiér, údajně Obamu požádal o Gulenovo vydání. Turecká vláda také využila služeb právnické firmy Amsterdam & Partners, ve snaze zničit Gulena a gulenisty u soudů, jakož i v médiích.

Spojení mezi Gulenovým hnutím a Clinton není prvním takovým odhalením. Rovněž se objevují otázky ohledně toho, co gulenisté od Clinton chtějí a jestli se jim Demokraté za jejich finanční podporu odvděčili.

Vloni Daily Caller uvedl, že řada Gulenových stoupenců darovala peníze na různé politické kampaně Clinton a nadaci její rodiny. Jeden z vůdců Gulenova hnutí, Recep Ozkan, daroval Nadaci Clinton 500,000 a 1 milion dolarů.

Jako senátorka za New York pronesla Clinton klíčový projev na výročním banketu Tureckého kulturního střediska.

V e-mailu Abedinové, který je první ukázkou komunikace ukazující, že Gulenův stoupenec má přímý přístup k týmu Clinton, je žádost o laskavost.

„Prosím řekněte paní ministryni, že by bylo skvělé, kdyby si prezident Obama vyčlenil ve svém programu při cestě do Turecka i 15 minut na setkání s Ekmeleddinem Ihsanoglu, generálním tajemníkem Organizace islámské konference (OIC),“ napsal Ozkok.

Je nejasné, jestli Abedin předala Ozkokovu žádost Clinton nebo někomu jinému v Obamově vládě. Ale Ihsanoglu, který je Gulenův spojenec a v r. 2014 prohrál v prezidentských volbách s Erdoganem, se několik dnů po e-mailu s Obamou v Istanbulu setkal. Tam Obama údajně pozval Ihsanoglu na návštěvu Bílého domu. Tento akademik jej navštívil v r. 2009 a údajně požádal Obamu o vytvoření místa amerického velvyslance v muslimském světě.

Některé skupiny sledující teroristy tato setkání zaznamenaly a poukázaly na to, že Ihsanoglu v minulosti velebil teroristickou skupinu Hamas a súdánského prezidenta a amerického nepřítele Omara al-Bashira. Ale Ihsanoglu se nezdá být radikálním šílencem, jako mnoho islamistů na Středním východě.

Co se týká Podesta Group, tato lobbistická firma má napojení na několik kontroverzních společností, snažících se uplatnit vliv na ministerstvo zahraničí Clintonové.

Šetření Daily Caller odhalila, že Podesta Group zastupovala Uranium One, Ruskem ovládanou uranovou společnost, která má vazby na kanadského těžařského magnáta a filantropa nadace Clinton Franka Giustra.

Podesta Group také lobbovala na ministerstvu zahraničí za Clinton z pověření BAE Systems, v době kdy tento britský zbrojní dodavatel čelil tvrdým vládním sankcím za ilegální obchodování se zbraněmi. Associated Press požádal ministerstvo zahraničí o záznamy týkající se rozhovorů o tom nechat BAE Systems na pokoji, s pouhým pokáráním.

Oblíbená lobbistická firma Clintonové také začala vloni pracovat pro Islami Bank Bangladesh, bengálskou banku, která je napojena na teroristické skupiny. A počátkem tohoto roku Tony Podesta, hlavní náhončí Clinton a šéf Podesta Group, byl najat saúdskou vládou.

Poznámka editora

Podle mě to nic nedokazuje. Jde o křečovitou snahu uplést z h@^#na bič.