Vymírejme vědecky

Mužská hormonální antikoncepce má být k dispozici v průběhu příštích 5-7 let

Stejně jako u žen zabraňují hormony estrogen a progestin uvolnění vajíčka, u mužů omezuje tvorbu spermií testosteron. Antikoncepce na této bázi se pro muže připravuje.

Hormon bude dodáván ve formě denních pilulek, injekcí každé tři měsíce, podkožního implantu na dobu 12 měsíců, popř. náplastí či gelu.

Látka je prý neškodná, nemá vedlejší účinky a po vysazení se plodnost vrací. Říkají vědci.

V současné době končí pokus na lidských dobrovolnících. Zdá se, že výsledky jsou povzbuzující.

Nic proti tomu. Jen si nejsem jistý, zda je při současném celosvětovém tragickém trendu stále se snižující mužské plodnosti a vymírání bílé rasy vhodné ještě tomu napomáhat vědecky. Nejsem proti antikoncepci, pokud její používání nepřekročí únosnou míru a antikocepce sama nezačne být chápána jako přirozená součást života reproduktivních párů. Ono se nic nemá přehánět.

V iDnes byl nedávno článek o vymírání českého národa. V současnosti se rodí jen 92 tisíce dětí za rok. V roce 1974 to bylo 200 tisíc. Na jeden pár tak dnes připadá 1,17 dítěte. Aby se národ (nikoliv stát) udržel, musí mít pár nejméně 2,1 dítě. Česká republika je na tom, co se rození dětí týče, skoro nejhůř v Evropě.

Dosti mě na tom zlobí názory dnešních mladých, přičemž je jedno, zda to jsou mladí z Kanady nebo z České republiky. Je v tom fůra egoismu, vypočítavosti a vlastní pohodlnosti. Nejdříve kariéra, zajištěné pozice, shromažďování majetku. A také si užít, vidět kus světa, pobavit se. A pak teprve se uvidí.

Jenže ono se neuvidí. Děti by neměly být přehnaně a chladnokrevně plánovány. Kladu důraz na slovo přehnaně. A rodiče by neměli mít dokonalé prostředky k takovémuto druhu plánování. Opět kladu důraz na slovo dokonalé. Je třeba trošku riskovat. Jen málokdo z těch, kteří dnes šlapou povrch této planety, si uvědomí, že by tady nebyli, mít jejich rodiče dokonalou možnost chladnokrevného plánování jejich příchodu na svět.

Největším zabijákem dětí je sociální stát se svým systémem progresivních daní a zajištěné podpory ve stáří. Není bez zajímavosti, že všechny státy světa, kde dnes hrozí populační exploze, neposkytují svým obyvatelům žádnou sociální podporu a rovněž nemají žádné nebo zcela mizivé daně. A naopak. Všechny státy, které vymírají, mají složitý a drahý systém sociálních podpor a vysoké daně.

Je to vlastní rodina, která se musí o své staré postarat, nikoliv stát. Děti jsou vklad do stáří. Neškodilo by oprášit tuto starou pravdu našich předků.

Druhým největším zabijákem je pak široce dostupná a vysoce účinná antikoncepce.

Bohužel, krátkozrací a vypočítaví politikové vidí jen jedno řešení, jak zvýšit nedostatečný přírůstek vlastní populace a současně si zajistit hlasy: imigraci. Je to pro ně nejpohodlnější řešení, pro národ ovšem katastrofa. Vede totiž ke ztrátě vlastní identity a k postupnému rozkladu.

Můj návrh na řešení populační krize je jednoduchý. V první řadě omezit masivní imigraci. Ponechat právo azylu pouze pro lidi pronásledované v jejich vlastních zemích a pro humanitární důvody.

V druhé řadě pak použít daňového aparátu k povzbuzení "vlastní produkce." Nejúčinnější by bylo úplně zrušit sociální důchodové zabezpečení ve stáří a minimalizovat daně na nějakých 5-10%. Mít tu moc, tak bych to opravdu udělal. To by nevyhnutelně znamenalo i citelné omezení státní administrativy. Ale buďte klidní, takovou moc nemám a návrh jako tento nejen že neprojde, on nikdy nebude ani podán. Je příliš mnoho lenochů a lidí zbytečných, kteří z této přebujelé byrokracie tyjí.

Takže by se to dalo obrátit: Ponechat daně, ale využít je správným směrem. Představuji si to tak, že by daňové zatížení strmě rostlo pro bezdětné a zdravé (ve smyslu reprodukce schopné) páry. Čím starší, tím vyšší daně. Lidé, kteří nejsou schopni mít děti, by ovšem "trestáni" nebyli.

Už vidím ten černý trh s potvrzeními o neplodnosti. Ale i na to by se dalo připravit předem a machinacím zamezit vhodně zvoleným procesem zjišťování plodnosti a legislativou.

Ve třetí řadě pak malinko zkomplikovat snadnou dostupnost antikoncepce a neinvestovat do vyvíjení stále dokonalejších antikoncepčních pilulek. Pod spojením malinko zkomplikovat si představuji jen to, že se hormonální antikoncepce nebude prodávat jako houska na krámě a že se o ní nebude mluvit jako o zázraku. Snad by stačilo i více osvěty. Média by měla upřednostňovat a více povzbuzovat obraz matky a ochránkyně rodiny, před obrazem úspěšné nezávislé, soběstačné mladé ženy - dobyvatelky a kariéristky.

Tak vidíte. Měl to být článek o mužské antikoncepci. Jenže když už jsme to téma nakousli, nelze říct A a neříct B. Tak jsme se nakonec dostali někam úplně jinam - od pilulek k problému zachování národa.