Nobelova cena nedokládá, že dotyčný má mozek

Podle zprávy ve Washington Post to potvrdilo přesně 107 z žijících držitelů Nobelovy ceny za vědu. Přitrouble podepsali dopis vyzývající Greenpeace, aby se přestalo stavět proti geneticky upraveným organismům (GMO). Tento dopis konkrétně žádá Greenpeace, aby zastavilo své snahy blokovat výrobu tak zvané „zlaté rýže“, geneticky upravené odrůdy rýže, která by údajně „mohla snížit“ nedostatek vitaminu A u novorozenců v rozvojovém světě. To demonstruje buď to, že těchto 107 laureátů Nobelovy ceny není ve skutečnosti vůbec inteligentních, nebo že je to jen další skupina vědátorských prodejných děvek ochotných zkurvit si pověst za pár šekelů od Monsanta a spol. Nebo obojí…

Ne tak vznešený dopis nobelovských vědců uvádí: „Vyzýváme Greenpeace a jejich stoupence, aby přezkoumali zkušenosti farmářů a spotřebitelů na celém světě s plodinami a potravinami vylepšenými prostřednictvím biotechnologie, uznali nálezy autoritativních vědeckých institucí a regulačních agentur a upustili od své kampaně proti „GMO“ obecně a proti zlaté rýži konkrétně.“ Dopis je adresován „vůdcům Greenpeace, OSN a vládám celého světa“. Dopis je uzavřen kudlu v kapse otevírající výzvou: „Kolik chudých lidí na světě musí zemřít, než to začneme považovat za „zločin proti lidskosti“?“. To je fakt síla. Je to také kokotina.

Tato výzva 107 vědeckých nobelátorů má ale jednu chybu. Jejich dopis je vědeckým nesmyslem od počátku. Vše, co píší o GMO, bylo vědecky a opakovaně dokázáno jako podvod. Zaměřme se na jejich hlavní argument o GMO beta-karotenu „zlaté rýže“.

Zlatá rýže selhala

Je třeba jistého krátkého exkurzu, abychom pochopili, jak idiotská jsou jejich tvrzení o zlaté rýži, že zmírní nedostatek vitaminu A v chudých zemích Asie a Afriky a zachrání tím miliony dětí.

Svět GMO je výtvorem Rockefellerovy nadace. V r. 1985 Rockefellerova nadace zahájila první širokospektrální výzkum možnosti genetických úprav pro komerční použití. V té době tomu říkali „velký dlouhodobý závazek s cílem geneticky vytvářet rostliny“. Peníze Rockefellerovy nadace poskytly základní katalyzátor pro celosvětový výzkum a vývoj, který měl vést k vytvoření geneticky upravených rostlin, ke „genové revoluci“.

Následujících dvacet let utrácely nezdaněné Rockefellerovy nadace dosti přes 100 milionů dolarů přímo, a několik set milionů nepřímo, aby uspíšily a propagovaly výzkum a vývoj genetického inženýrství a jeho aplikaci s cílem přeměnit světovou produkci potravin. Je jasné, že v jejich strategických plánech šlo o velkou věc. Pozoruhodné je, že tatáž Rockefellerova nadace financovala Hitlerovu eugeniku během existence Třetí říše, až do vypuknutí druhé světové války v r. 1939, kdy se to stalo vadou na kráse. Po Norimberském procesu po skončení války důvěrný Rockefellerův společník a tehdejší prezident Americké eugenické společnosti, Frederick Osborn, oznámil: „Od této chvíle je novým názvem eugeniky genetika.“

Řečeno jednoduše, skutečnou agendou genetické manipulace není nakrmit svět, ale eugenické proklučování lidského druhu, jak kdysi tak elegantně a chladně řekl princ Philip. Skeptiky nebo zvědavce odkazuji na svoji knihu „Sémě destrukce: Skrytá agenda genetických manipulací“ (Saat der Zerstörung), kde najdou podrobné ozdrojované pojednání o celé této bizarní „vědecké“ operaci Rockefellerovy nadace.

Reductio ad absurdum

Prezident Rockefellerovy nadace ve 30. letech m.s., Warren Weaver, fyzik, vedl program nadace nová biologie. Štědrost nadace při poskytování peněz na výzkumné vědecké projekty ji získala enormní vliv na směr vědy během velké hospodářské krize jen díky pouhému faktu, že měli peníze na rozdávání výzkumníkům v době, kdy jich byl silný nedostatek. V letech 1932 až 1957 vydávala Rockefellerova nadace impozantních 90 milionů dolarů na grantech na podporu vytvoření nového oboru molekulární biologie. Molekulární biologie a s tím související práce s geny byla výtvorem Rockefellerovy nadace v celém smyslu toho slova. Tatáž Rockefellerova nadace a rodina Rockefellerů byly oddanými stoupenci globální redukce populace pomocí jakýchkoliv a všech prostředků již nejméně od 20. let m.s.

V r. 1982 skupina poradců z nadace vyzvala své vedení, aby věnovalo zdroje na aplikaci molekulární biologie na šlechtění rostlin. V prosinci 1984 správci Rockefellerovy nadace schválili financování aplikování technik molekulárního inženýrství na šlechtění rýže, hlavní potraviny většiny populace planety. To je původ tak zvané zlaté rýže, která údajně zmírňuje nedostatek vitaminu A (VAD), podle 107 nobelovských laureátů.

Metodologie GMO rýže sahá až k „redukcionismu“ René Descarta, a metodě Charlese Darwina, konkrétně tomu, že živá stvoření jsou stroje, jejichž jediným cílem je genetická replikace – záležitost chemie a statistiky. Rockefellerova metodologie byla rozšířením a pokračováním víry, že komplexní životní formu lze odvodit. Weavera a další v Rockefellerově nadaci pramálo zajímalo, že vědecký redukcionismus byl zcela vyvrácen. Jak řekl mezinárodně uznávaný expert na biologickou bezpečnost, profesor Philip Regal: „…Weaver pomohl vytvořit síť toho, co bylo jednoho dne nazváno molekulární biologové, která měla málo tradičních znalostí živých organismů a společenství organismů. Sdíleli víru v teorii redukcionismu a determinismu… Naučili se používat optimistické výrazy, které přinesly granty a postavení.“

Peníze na výzkum byly distribuovány přes nový subjekt, který Rockefellerova nadace vytvořila, Mezinárodní program biotechnologie rýže (IPRB), některým předním světovým výzkumným laboratořím. Po dalších 17 let nadace utrácela na vývoj a šíření geneticky upravené rýže do celého světa impozantních 105 milionů dolarů z vlastních peněz. Navíc od r. 1989 utrácela dalších 54 milionů dolarů ročně – což se rovná za následujících deset let více než 540 milionů dolarů – na „školení a budování kapacit“ pro šíření nového vývoje v genetických úpravách rýže. Jejich projektovým miláčkem byl vývoj odrůdy GMO rýže s názvem zlatá rýže, kvůli své světle oranžové barvě v důsledku geneticky vloženého beta-karotenu – která údajně snížila nedostatek vitaminu A u kojenců.

Na Filipínách sídlící, Rockefellerovou nadací vytvořený, Mezinárodní institut pro výzkum rýže (IRRI), s genovou bankou obsahující více než pětinu světových odrůd rýže, se stala primárním nástrojem šíření nové genové revoluce u rýže Rockefellerovy nadace. IRRI dal ilegálně do semenného trezoru každou významnou známou odrůdu rýže. V r. 1993 byla dojednána Konvence OSN o biologické diverzitě, aby se dostaly pod kontrolu krádeže takovýchto osivových zdrojů rozvojového světa. Washington však provedl v původním textu drobné změny. Požadoval, aby všechny genetické zdroje v držení systému CGIAR (jehož je IRRI součástí) zůstaly mimo pravidel. To se týkalo 40% jedinečných světových potravinářských plodinových zárodečných plazmat držených v genových bankách. Což znamenalo, že společnosti agrobyznysu, jako Monsanto či Syngenta, mohly nadále volně krást a pak si nakradené nechat patentovat.

IRRI byl použit podporovateli zelené revoluce k získání kontroly nad nenahraditelnými osivy odrůd rýže Asie, pod zástěrkou, že tím budu „chráněny“. Zlatá rýže se stala symbolem, bojovou zástavou, a demonstrací slibnosti genetického inženýrství, ačkoliv byl tento slib založen na čirých lžích a záměrném podvádění.

Skutečná pravda

Indický aktivista za biodiverzitu, dr. Vandana Shiva, v bodavé kritice prosazování zlaté rýže Rockefellerovy nadace poukázal, že „prvním nedostatkem geneticky upravené rýže tak, aby vytvářela vitamin A, je zastírání alternativních zdrojů vitaminu A“. Shiva poukázal, že „existuje mnoho alternativ… pro doplňování vitaminu A. Vitamin A je v játrech, vaječném žloutku, kuřecím, mase, mléce, másle. Beta-karoten, prekurzor vitaminu A, je v tmavozelené listnaté zelenině, špenátu, mrkvi, dýni, mangu…“

Navíc množství rýže, kterou by člověk musel denně sníst, aby získal celou dávku vitaminu A, bylo obrovské a mimo lidské síly. Podle jednoho odhadu by průměrný Asiat musel denně sníst 9 kilogramů vařené rýže, jen aby získal minimální požadovanou dávku vitaminu A. Typickým denním přídělem v Asii je 300 gramů rýže, a to poskytuje pouhých 8% denní dávky.

Prezident Rockefellerovy nadace Gordon Conway ostýchavě reagoval na tuto kritiku v tiskovém prohlášení z r. 2001: „Zaprvé je třeba uvést, že nepovažujeme zlatou rýži za řešení problému s nedostatkem vitaminu A. Spíše poskytuje vynikající doplněk ovoci, zelenině a zvířecím produktům ve stravě, a různým zesíleným potravinovým a vitaminovým doplňkům.“ A dodal: „Souhlasím z dr. Shivou, že používání zlaté rýže ze strany PR zašlo příliš daleko.“

Zvláštní a stále nezodpovězenou otázkou je, kdo skutečně je za tímto novým pokusem, po asi 16 letech neúspěchu, komerčně prosadit zlatou rýži a učinit neskutečně zdiskreditovanou GMO zlatou rýži středobodem údajného zázraku lidské životy zachraňující výživy? Tvrzení nobelovských signatářů jsou čirou vědeckou lží. Jaké peníze stojí za snahou přesvědčit 107 držitelů Nobelovy ceny za vědu, kteří by evidentně měli mít znalosti, a pokud ne, měli by vrátit peníze poskytnuté s jejich Nobelovou cenou – aby svým jménem podepsali tak do očí bijící pamflet propagandistických lží?

Jde o snahu Syngenty, která je nyní předmětem akviziční snahy ChemChina, oživit zkrachovalý projekt zlaté rýže? Je to pokus Monsanta, která brzy zmizí pod eugenickým deštníkem Bayer AG, učinit totéž? Ať je odpověď jakákoliv, a bezpochyby se ji brzy dozvíme, podepsání Otevřeného dopisu Greenpeace, OSN a vládám světa je přinejmenším důkazem, že Nobelova cena za vědu není důkazem, že má někdo mozek…