Turecko: Válka je dobrá pro kšeft

V jednom z dílů Star treku DS9 Ferengové (pro nezasvěcené ultra vykořisťovatelé galaxie) přišli s následujícím komentářem: Válka je dobrá pro obchod; nicméně čím blíže jste frontové linii, tím méně vyděláváte.

Zdá se, že této mantry se drží Turecko, obzvláště co se týká syrských uprchlíků. V r. 2013 se odhadovalo, že Sýrie má celkem asi 22 milionů obyvatel. Poslední odhady ukazují, že 2,5 až 2,7 milionu Syřanů nyní žije v Turecku.

To, že Turecko na válce v Sýrii vydělává, je dobře známo; není to tak dlouho, co ruské ministerstvo obrany ukázalo videa s nekonečnými kolonami cisteren přejíždějícími syrsko-tureckou hranici s ropou ukradenou ISIS. Nicméně jen málo se ví, co se děje v Turecku.

Podle údajů Svazu komor a komoditních burz Turecka, jen v prvních třech měsících 2016 vzniklo v Turecku 1369 společností se zahraničními partnery. Z toho bylo 589 partnerů syrských. To není špatné, vzhledem k tomu, že do listopadu 2010 neexistovala v Turecku žádná společnost vlastněná Syřany. Podle Syřanů, se kterými jsem mluvil, mimo zjevné stability/bezpečnosti a možnosti pokračovat v podnikání turecká vláda aktivně vybízí Syřany, aby přesunuli své podnikání do Turecka, slibuje víza pro ně a celou jejich rodinu, pokud to učiní – Syřané to nazývají „podnikatelská víza“. Obchod se Sýrií běží dobře; podle studie Brookings Institution se obchod mezi Tureckem a Sýrií vrátil na úroveň roku 2010, tedy 2 miliardy dolarů, navzdory faktu, že probíhá občanská válka. A samozřejmě, pokud máte miliony zoufalých lidí na svém prahu, vždy můžete najít levnou pracovní sílu, která nepotřebuje sociální pojištění a nemusí se ji platit minimální mzda.

To však způsobuje napětí, protože místní nemohou na trhu práce konkurovat. Turecká vláda zjistila, že aby si udržela nějakou kontrolu, musí být věci normalizovány. Takže od ledna 2016 začala turecká vláda vydávat pracovní povolení syrským uprchlíkům a nařídila, že lidem s povolením musí být placena normální minimální mzda a musí se těšit všem výhodám, jako místní pracovníci. Přesto je nadbytek lidí a je třeba je zaměstnat, jinak přijdou problémy.

Jděte do EU.

Od začátku syrské krize odešly z Turecka do EU miliony lidí a další stovky se jich denně pokouší přeplout Egejské moře. Člověk by očekával, že převážná většina těchto lidí budou Syřané pokoušející se utéct před občanskou válkou, nicméně podle posledních údajů UNHCR tvoří Syřané pouze 53% lidí, kteří dorazí do Řecka. To naznačuje, že existuje aktivní snaha pašovat ekonomické přistěhovalce do EU.

Co se týká původu přistěhovalců a uprchlíků, je tato mapa UNHCR dost jasná:

Řecko, jak se očekávalo, bylo brzy přetíženo počtem dorazivších lidí, a jeho vlastní ekonomická katastrofa neponechávala prostor pro účinné vypořádávání se s touto krizí. Pak se obrátilo na EU, jako členská země toho, co by mělo být údajně aliancí evropských států.

Nicméně EU se přeměnila z údajné aliance na aspirující říši, s mocným jádrem a ožebračenou periferií; byrokraté v Bruselu vzbuzují dojem, že považují země Středozemního klubu za problémové provincie, místo za rovnocenné členy.

Vnitřní konflikt EU ohledně toho, jak se vypořádat s uprchlíky a jednotlivými přáními a politikou zemí EU, přispěl k problému do té míry, že EU se vyděšeně obrátila o řešení na Turecko a prakticky nabídla platit Turecku výpalné. Dohoda byla uzavřena 18. března 2016 (úplný text zde); mimo dalšího je tam ustanovení o zaplacení Turecku 3 miliard euro, jako „prví splátky“ za to, že bude držet uprchlíky v Turecku, a o „zrušení vízové povinnosti pro turecké občany nejdéle do konce června 2016“ (výňatek z úplného textu). Jako klíčové bylo také dohodnuto urychlit přístupový proces Turecka tím, že se otevře více Kapitol. EU je jedinou aliancí, o které vím, která vede rozhovory s možným budoucím členem (Tureckem), který ilegálně okupuje část dalšího členského státu EU a který neuznává existenci tohoto členského státu.

Zde chci poukázat na rozhovor, který jsem zaslechl před pár dny v rádiu. Host, člen Evropského parlamentu, mluvil o návrhu souvisejícím se syrskými uprchlíky. Skupina poslanců EP navrhla, že místo aby se platily Turecku 3 miliardy euro teď a další 3 miliardy v r. 2018, věnovat tyto peníze na obnovu města v Sýrii, aby se lidem poskytla motivace vrátit se do své země. Co se týká bezpečnosti onoho města, bylo navrženo, že EU by měla koordinovat činnost se syrskou vládou a Ruskem. To předvídatelně vyvolalo vášně a bylo to zcela odmítnuto; nakonec, není to součástí grantového plánu. A tomuto plánu nesmí nic bránit – Německo rozhodlo umožnit stíhání komika, který napsal báseň zesměšňující Erdogana. Tolik co se týká demokracie EU.

Takže shrnuto, Turecko:

• Má byznys se Sýrií tak dobrý, jako nikdy předtím
• Má přebytek levné postradatelné pracovní síly
• Dostalo většinu z toho, co chtělo, od paralyzované, vyděšené a připosrané EU
• Může hrát geopolitiku se Saudy a zbytkem GCC

Upřímně, pokud by nedošlo k „nešťastné události“ vstupu Ruska do války v Sýrii, mohlo by se mluvit o triumfu tureckého plánování. Nicméně dokonce i za stávajících událostí je válka dobrá pro kšeft – aspoň pro Turecko.

(Poznámka autora: V žádném případě se nepokouším tímto článkem bagatelizovat problémy, kterým čelí běžní Syřané pohlcení válkou, ani nepředstírám, že chápu hrůzy, kterým lidé čelí z rukou wahhabistů. Bohužel v lidské rase existují individua, která jsou vždy připravena využít (a v některých případech záměrně vyvolat) utrpení svých spolulidí.

A konečně jsem se záměrně vyhnul účinku sankcí, které Rusko uvalilo na Turecko, protože věřím, že stále neexistuje dostatek údajů, aby bylo možné posoudit jejich plný účinek. Prvotní předpovědi ukazují, že na tureckou ekonomiku budou mít dopad nejméně ve výši 10 miliard dolarů).