Čínská železnice propojuje Etiopii s Rudým mořem

Nic by pro úpadek Evropy a vzestup Eurasie nemohlo být symboličtější, než výstavba moderní železnice z etiopského hlavního města Addis Abeba do přístavu u Rudého moře v Džibuti. Tato železniční trať je budována čínskou Civil Engineering Construction Corporation a China Railway Group (CREC). Nahrazuje starou opotřebovanou trať vybudovanou Francouzi během evropské kolonizace Afriky na konci 19. století.

Co, kde, kdy…

Čínská železniční společnost vybuduje zcela novou 656 kilometrů dlouhou elektrifikovanou trať z etiopského hlavního města Addis Abeba do přístavu u Rudého moře Džibuti a bude plně funkční velmi brzy. Tento projekt vytvoří 5,000 pracovních míst pro místní a umožní Etiopii zvýšit vývoz klíčových komodit, jako kávy a sezamu. Rovněž nabízí příležitost k vyškolení etiopských pracovníků inženýry z čínské Civil Engineering Construction Corporation. K dnešnímu dni bylo v Číně vzděláno 250 etiopských studentů v oboru železnic, což je dobré místo, neboť Čína je dnes předním světovým stavitelem železnic.

Náklady dosáhnou 1,2 miliard dolarů, kdy Export-Import Bank of China financuje 70% a etiopská vláda zbývajících 30%. Bude to jedna z prvních elektrických tratí ve východní Africe, s rychlostí 120 km/h. Bude údajně snadnější a levnější na údržbu, než bývalá trať s francouzskými dieselovými lokomotivami, z nichž poslední klekla v r. 2008, neboť nová trať bude plně mechanizována a bude se spoléhat na proud z místní hydroelektrárny.

Trať Addis Abeba – Rudé moře je jednou z tras plánované železniční infrastruktury, která bude spojovat vnitrozemskou Etiopii prostřednictvím osmi železničních koridorů o celkové délce 4,744 kilometrů s okolním světem, což vytvoří řadu klíčových obchodních tras do sousední Keni, jižního Súdánu, Súdánu a – což je klíčové – s přístavem Džibuti. Další plánovaná trasa spojí region Afar, kde Etiopie vybízí k těžbě potaše na hnojivo. Neexistence efektivní silniční a železniční infrastruktury přišla ekonomiku draho. Problémy, jako špatné cesty a zastaralé náklaďáky, znamenají, že doprava z Addis Abeby do Džibuti může trvat dny. Nová železniční trať zkrátí tuto dobu na osm hodin, což bude obrovský ekonomický impulz a příklad ekonomické transformační síly dobře pojaté infrastruktury.

Nová Číňany budovaná železniční trať z Addis Abeby k Rudému moři otevře Etiopii přímému obchodu s Čínou a Asií.

Název tohoto velkého infrastrukturního projektu je GTP, pětiletý plán etiopské vlády růstu a transformace (Growth and Transformation Plan), který má vytáhnout zemi v příštích deseti letech z chudoby a přeměnit její zemědělství a průmyslový potenciál na úroveň země se středními příjmy. Další části GTP požadují nové silnice a přehrady k výrobě elektřiny, aby mohl GDP růst nejméně 8% ročně. Mimo Číňanů předložily nabídky v dalších částech GTP i turecké a brazilské stavební společnosti.

Proč…

Číňané si již domácí úkoly udělali a rozhodli o výstavbě klíčové ekonomické infrastruktury v Etiopii. Tato země je po Nigérii na druhém místě v počtu obyvatel, kterých má asi 96 milionů. Jednou méně probíranou věcí je, že leží podél Velké africké rozsedliny, tektonické zlomové linie či pásu o délce asi 6,000 kilometrů, táhnoucí se z libanonského údolí Beqaa do Mozambiku v jihovýchodní Africe. Někteří geofyzici věří, že Etiopská, či Východoafrická, rozsedlina obsahuje některá nejbohatší nedotčená světová ložiska nerostů a potenciálně i ropy a plynu objemově na úrovni Saúdské Arábie. Doposud kvůli okupaci Mussolinim a nedostatečnému vývoji během studené války nebyla tato bohatství zemi k užitku. To se nyní mění.

Číňané mají spoustu důvodů proč vybudovat železniční spojení mezi přístavem u Rudého moře Džibuti a druhým největším vnitrozemským africkým trhem. Jedním z důvodů je začít budovat čínské továrny v Etiopii, kde mohou vyrábět levněji, než stejné továrny v Číně, kde v posledních deseti letech rostly mzdy neúnavně. Kombinace levnější práce, někdy na pouhých 10% dnešních čínských mezd, odpovídajícího množství elektřiny z vodních zdrojů a nyní i přístup k moři činí z této země magnet pro velké přímé zahraniční investice, poprvé v historii. Jako příklad nedávno nárůstu mezd v čínském výrobním sektoru může sloužit průměrná továrna v Henan, asi 800 kilometrů od čínského pobřeží, kde v pěti letech, končících zářím 2014, vzrostly mzdy o 103%. V Chongqing, 1700 kilometrů proti proudu řeky Yangtze, o 80%, a v Guangdong o 82%. Typický etiopský nekvalifikovaný tovární pracovník vydělává asi 30 dolarů měsíčně. Jižní Afrika, největší africká výrobní země, má měsíční mzdový průměr 1200 dolarů, a Čína dnes asi 560 dolarů.

Přímé zahraniční investice do této země vzrostly v r. 2013 oproti roku předtím téměř o 250%, na 953 milionů dolarů, podle odhadů Asociace pro obchod a rozvoj OSN. Vláda očekává, že r. 2015 bude u přímých zahraničních investic rekordním, kdy mají vzrůst oproti roku 2014 o 25%, z 1,2 na rekordních 1,5 miliardy dolarů. Až bude počátkem r. 2016 otevřeno nové železniční spojení k Rudému moři, míra FDI silně vzroste, obzvláště když se tam chystá spousta čínských, indických a tureckých společností.

V květnu 2014 se čínský premiér Li Keqiang a etiopský premiér Hailemariam Desalegn setkali v Addis Abebě. Po jejich setkání Hailemarian řekl tisku, že Čína „podporuje velkou vizi Etiopie stát se výrobní africkou velmocí“. Hailemarian řekl reportérům na společné tiskové konferenci v Addis Abebě.

To, co se vynořuje kolem čínské výstavby zdánlivě nedůležitého železničního spojení ve vnitrozemské východoafrické zemi, by mohlo být stavebním kamenem velkého ekonomického rozvoje Afriky, poprvé v moderní historii, něčeho, čemuž se evropské koloniální mocnosti, od Francie, po Belgii a Portugalsko a Británii snažili ze všech sil zabránit.