Finanční systém je větší hrozbou, než terorismus

V 21. století byla pozornost Američanů odvedena hyper nákladnou „válkou proti terorismu“. K daňové zátěži poplatníků byly přidány další biliony dolarů a mnoho bilionů dolarů zisků šlo vojensko-bezpečnostnímu komplexu, aby mohl bojovat s nevýznamnými zahraničními „hrozbami“, jako Taliban, který zůstává po 15 letech stále neporažen. Celou tu dobu finanční systém, pracující ruku v ruce s tvůrci politiky, způsobil Američanům více škod, než by kdy mohli teroristi.

Účelem politiky nulových úrokových sazeb Federálních rezerv a ministerstva financí je podpořit cenu nadměrně pákovým efektem zatížených a podvodných finančních instrumentů, které neregulované finanční systémy vždy vytváří. Pokud by byla inflace měřena řádně, tyto nulové úrokové sazby by byly zápornými, což znamená, že nejen důchodci nemají ze svých úspor na stáří žádný příjem, ale že spořit nemá smysl. Místo získávání úroků na vašich úsporách platíte úroky, které snižují reálnou hodnotu vašich úspor.

Centrální banky, neoliberální ekonomové a zaprodaná finanční média obhajují záporné úrokové sazby proto, aby donutili lidi utrácet, místo spořit. Panuje názor, že špatný výkon ekonomiky není důsledkem selhání ekonomické politiky, ale lidí, kteří syslí své peníze. Federální rezervy a jejich klika ekonomů a prodejných mediálních děvek udržují fikci o přílišných úsporách, navzdory vlastní uveřejněné zprávě Fedu, že 52% Američanů nemůže dát dohromady 400 dolarů, aniž by neprodali osobní majetek nebo si nepůjčili peníze. http://www.federalreserve.gov/econresdata/2013-report-economic-well-being-us-households-201407.pdf

Záporné úrokové sazby, které byly zavedeny v některých zemích, jako ve Švýcarsku, a hrozí v dalších zemích, způsobily, že se lidé vyhýbají daním z vkladů tím, že vybírají své úspory z bank v bankovkách velkých nominále. Ve Švýcarsku, například, poptávka po 1,000 frankových bankovkách prudce stoupla. Tyto velké bankovky tvoří nyní 60% švýcarské měny v oběhu.

Reakce vkladatelů na záporné úrokové sazby vedla k tomu, že neoliberální ekonomové, jako Larry Summers, vyzývají ke zrušení bankovek velkých hodnot, aby se lidem ztížilo držet své peníze mimo banky.

Další neoliberální ekonomové, jako Kenneth Rogoff, chtějí zrušit hotovost zcela a ponechat pouze elektronické peníze. Elektronické peníze nelze z bankovních vkladů vybrat, vyjma jejich utracením. V situaci, kdy jedinými penězi budou elektronické peníze, mohou finanční instituce použít záporné úrokové sazby k tomu, aby ukradly úspory svých vkladatelů.

Lidé by se pokusili uchýlit ke zlatu, stříbru a formám soukromých peněz, ale ostatní metody placení a spoření by byly zakázány a vláda by prováděla provokační operace, aby potlačila vyhýbání se elektronickým penězům a uvalovala by tvrdé pokuty.

Tento obrázek ukazuje, že vláda, ekonomové a prodejné mediální děvky se spojily proti tomu, aby občané dosáhli jakékoliv finanční nezávislosti z osobních úspor. Tvůrci politiky provádí magorskou ekonomickou politiku a ti, kteří mají kontrolu nad našimi životními hodnotami, si cení svých pletich více, než vašeho dobra.

To je osud lidí v tak zvaných demokraciích. Jakákoliv zbývající kontrola, kterou mají nad svým životem, je likvidována. Vlády slouží několika mocným zájmovým skupinám, jejichž agendy vedou k destrukci hostitelských ekonomik. Převádění pracovních míst střední třídy do zahraničí přesouvá příjem a bohatství od střední třídy vedení a vlastníkům korporací, ale také zabíjí domácí spotřebitelský trh pro zahraniční zboží a služby. Jak píše Michael Hudson, zabíjí to hostitele. Financializace ekonomiky také zabíjí hostitele, avšak i vlastníky korporací. Když si vedení korporace půjčí od bank, aby posílilo cenu akcií a své bonusy tím, že odkoupí veřejně držené akcie korporace, jsou budoucí zisky konvertovány na úrokové platby bankám. Toky budoucích příjmů korporací jsou také financializovány. Pokud budoucí tok příjmů nenastane, mohou být společnosti zabaveny, stejně jako vlastníci domů, a banky se stávají vlastníky korporací.

Za přesouvání pracovních míst do zahraničí a konverze stále více příjmových toků na platby bankám je k dispozici stále méně pro utrácení za zboží a služby. Tudíž ekonomika neroste a upadá do dlouhodobého propadu. Dnes mnoho Američanů může u svých kreditních karet platit pouze minimální splátky. Výsledkem je masivní nárůst nesplacených zůstatků, které nelze nikdy splatit. Jsou to právě tito lidé, kteří jsou nejméně schopni obsluhovat dluh, kteří jsou zasaženi drakonickými poplatky. Jak to nyní u společností kreditních karet funguje, tak pokud se zpozdíte s jednou splátkou, nebo je vaše platba bankou vrácena, je vám po příštích šest měsíců účtována penalizační sazba 29,49% ročně.

V Evropě jsou zabavovány a konfiskovány celé země. Řecko a Portugalsko byly donuceny k likvidaci národních aktiv a systémů sociálního zabezpečení. Tolik žen bylo násilím dotlačeno do chudoby a k prostituci, že hodinová sazba prostitutky byla sražena na 4,12 dolarů.

V celém západním světě se finanční systém stal vykořisťovatelem lidí a přítěží a ztrátou pro ekonomiky. Existují pouze dvě možná řešení. Jedním je rozbít velké banky do menších a do lokálních subjektů, jaké existovaly před koncentrací, kterou deregulace podpořila. Druhým je jejich znárodnění a jejich provozování výlučně v zájmu obecného blaha obyvatel.

Banky jsou v současnosti příliš mocné, aby mohlo být provedeno jedno z těchto řešení. Ale hrabivost, podvádění a sobecké chování finančního systému Západu, podporované a podněcované vládami, by mohlo vést k takovému rozpadu ekonomického života, že myšlenka soukromého finančního systému by se stala v budoucnu tak odpornou a opovrženíhodnou, jako je nacismus dnes.