Sprcha.com proti Neviditelnému psu
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2003/09/681-sprchacom-proti-neviditelnemu-psu.htm
Vladimír Stwora
Zajímavá polemika se rozproudila mezi Neviditelným psem a serverem Sprcha.com. Kamenem úrazu a pískem v očích je několik článků nedávno uveřejněných v Neviditelném psu, z nichž najmě jeden, Je terorismus větší hrozbou?, od Jiřího Kinkora, byl ve Sprcha.com vzat pod drobnohled a zkritizován. Druhý kritizovaný článek je od Stanislava Reiniše a jmenuje se Dojdu k rozumu? Autor kritiky obou článků je podepsán jako Vodník. Stálí čtenáři Zvědavce jej znají i z jeho zdejších občasných příspěvků. Jeho článek se jmenuje Fašizace obyvatel nebo jen médií.
Přiznávám, že jsem si oba články musel přečíst několikrát, abych si vyjasnil, kdo z pánů vlastně co říká a kam si oba zařadit. Jiří Kinkor napadá americké intelektuály, které považuje za největší zlo rozleptávající soudržnost Ameriky zevnitř. Píše:
Daleko horším nepřítelem než sami teroristé se svým politickým a finančním zázemím... (kráceno) ...jsou americké univerzity, američtí intelektuálové a společenskovědní profesoři. Na tyto elity se pak nabalují umělci a další mediálně vlivné osoby, které ovlivňují myšlení Američanů a jednání jejich politických zástupců a nakonec i směrování americké (v tomto případě zahraniční) politiky. Z univerzitních kateder tak přichází největší bezpečnostní hrozba.
A o kousek dále:
Amerika představuje jedinou skutečnou bezpečnostní hráz svobodného světa proti všem iracionálním režimům, komunistickým, teokratickým či jiným diktaturám. Je odolná vůči vnější síle, vůči vnitřní ale nikoli. Tím, co tuto hráz podkopává, je morální a filozofická zkáza, která stále více oslabuje odhodlanost Ameriky použít sílu, kterou má.
A ještě dále:
Multikulturalismus je obludná doktrína, jejímž kořenem je filozofický skepticismus vůči schopnosti člověka poznávat realitu, mít absolutní pravdu a odvozovat objektivní a absolutně platné morální soudy.
...
Místo aby Spojené státy s morální jistotou a spravedlivě zaútočily na Irák a bránily své vlastní racionální, sobecké zájmy proti diktátorskému režimu podporujícímu terorismus a potenciálně schopnému vyrábět a použít ničivé zbraně, prosí o souhlas a pochopení ostatní země. Měřítkem správnosti tak přestalo být rozumové hodnocení faktů reality a stal se jím souhlas OSN. Chcete útočit na Irák bez souhlasu? Chováte se nemorálně. Nikdo s jistotou neví, co je dobro a tak se zeptejte se ostatních, morální je totiž jen to, na čem se dohodnete, ať je to cokoli. Jen ze strachu, že jednání v zájmu vlastní bezpečnosti by bylo ostatními považováno za zavrženíhodné sobectví, nazvaly Spojené státy iráckou operaci "Irácká svoboda".
Autor dále klade otázky:
Proč by ale Amerika měla něco takového dělat? Proč by nyní měla obětovat životy a zdraví svých vojáků, když jejich jediným morálním a správným úkolem bylo bránit bezpečnost amerických občanů? Proč by američtí daňoví poplatníci měli ještě v tuto chvíli obětovat miliardy dolarů na rekonstrukci cizí země?
Boj s terorismem je v nejhlubším smyslu bojem rozumu proti iracionalitě a víře, nikoli bojem umírněnosti proti fundamentalismu.
Musel jsem tady ocitovat podstatnou část komentáře pana Kinkora, abychom pochopili, o čem je řeč. Na tento článek tedy reagoval Vodník. Z jeho komentáře vyjímám:
Z obou článků je Kinkorův nesporně otřesnější jak jazykem, tak i obsahem. Jazyk se neliší příliš od jazyka Urválkovy obžalovací řeči nebo komentářů známých osobností (spisovatelů) z Rudého práva té doby. Je to možná i obsahem: pan Kinkor se zaměřil na "boj s vnitřním nepřítelem", který pro něho, starého mccarthyistu (zdá se), představují američtí intelektuálové.
...
Osobně bych nad takovými hloupostmi mávl rukou, jako jsem to dělal doposud. Co mě ale začíná znepokojovat, je rostoucí souhlasné bučení stáda nacistů, kteří těch několik výjimečně oponujících komentátorů označují za komunisty a podporovatele teroristů, přesně podle linie, načrtnuté generálním tajemníkem - pardon, chtěl jsem říct presidentem Spojených Států, kterému to patrně řekly ty hlasy, které slyší. Alláh nás ochraňuj před takovým vrchním velením misionářů "svobody myšlení"!
A tak zůstávám s otázkou: je toto fórum (tj. Neviditelný Pes) skutečně vypovídajícím vzorkem smýšlení české populace? Nebo je to výjimečná smečka nácků? Vzhledem k tomu, že se jejich komentáře od obsahu článků liší často jen hrubým jazykem nikoli obsahem, mám nejchmurnější obavy. Neboť pokud takto myslící lidé budou určovat běh událostí příštích, muslimům nic jiného nezbyde než přijmout roli, kterou jim mj. čeští nováci pod taktovkou Ondřeje Neffa a jeho blízkých v duchu černobílého vidění současného amerického vedení ve jménu "svobody myšlení" přišili.
Taky vám z toho jde hlava kolem? Kdo má pravdu?
Domnívám se, že pravdu mají částečně oba pánové. Bohužel, spojením obou názorů nevznikne celá pravda. Je to složitější. Vodník to podle mě myslel dobře, ale nevyhmátl podstatu problému v Kinkorově článku. Pojďme si vzít Kinkorův článek ještě jednou pod drobnohled.
Pan Kinkor se nemýlí, když hovoří o levicových profesorech na amerických univerzitách, kteří podkopávají soudržnost Ameriky. Ti lidé to skutečně dělají a z jejich mozkových trustů vznikly takové zrůdnosti, jakými jsou politická korektnost, DWM (Dead White Man - mrtvý bílý muž), ignorance evropské kultury a demontáž výuky ve školách, tvrzení, že není důležité, co člověk ví, ale pocity, tvrzení, že všichni jsme si rovni a do vínku jsou nám dány stejné schopnosti, militantní feminizmus, sexuální harašení a (zcela poprávu zmiňovaný) multikulturalismus.
Pravdou ovšem je, že v tomto okamžiku vytváří tato skupina tolik potřebnou opozici Bushově fantasmagorickým plánům na ovládnutí planety. Představuje hlas rozumu (jen teď a jen v tomto) a hráz fašisticko-patriotickému běsnění ultrapravicových konzervativců. Proto je nutno je v této chvíli podpořit. To ale neznamená, že se s nimi ztotožňujeme.
Na multikulturalismu mi nejvíce vadí jeho pokrytectví. Multikulturalismus se tváří jako protipól rasismu, ve skutečnosti je také rasismem. Multikulturalismus není barvoslepý, to v žádném případě, jak se nám to snaží jeho hlasatelé vsugerovat. Upřednostňuje barevné na úkor bílých. A dělá to skrytě, takže tím je nebezpečnější. Prostě rasismus z druhé strany.
S touto částí článku Jiřího Kinkora lze tedy souhlasit. Dále ovšem už souhlasit nelze. Autor použil těchto argumentů k obhájení neobhajitelné politiky současného vedení. Nejraději by všechny oponenty Bushova vedení označil za levičáky, intelektuály a tvrdě je umlčel (používá slovo "intelektuál" podobným způsobem, jako se používal v padesátých létech u nás. Nejsem si jistý, jestli to nemíní jako nadávku.) Následně by Americe dovolil uskutečnit sen sionistů, totiž obvinit všechny Araby z nepřátelství vůči pokroku a lidstvu a následně je vymlátit. Samozřejmě že jeho argumentace má mnoho děr, které by v přímé diskuzi nemohly obstát. Tak např. je hodně naivní tvrdit, že by "Spojené státy měly nějaké právo a morální jistotu spravedlivě zaútočit na Irák a bránit své vlastní racionální, sobecké zájmy proti diktátorskému režimu podporujícímu terorismus." Jaké právo má jedna země bezdůvodně a za pomoci zfalšovaných důkazů napadnout jinou zemi, která ji nikterak neohrožuje? Co to jsou racionální zájmy? Ropa? A jak může Kinkora tvrdit, že ten režim podporoval terorismus, když i vrabci na střeše vědí, že je to nesmysl? Zkrátka v tom článku je hodně argumentů lživých nebo přinejmenším zcestných.
Závěr Kinkorova článku je už ovšem otevřeně rasistický. Píše:
Myšlenka, že všechny kultury na naší planetě si zaslouží respekt, myšlenka multikulturalismu, je zásadně mylná. Respekt a obdiv si zaslouží jen kultura rozumu a racionální morálky. Všechny ostatní kultury, tolerované či dokonce vyzdvihované kazateli multikulturalismu jsou falešné a zhoubné. Proto si zaslouží hlasité morální odsouzení a izolaci.
Domnívám se, že nikdo nemá právo označit svou kulturu za tu jedinou, respektu hodnou a zavrhnout všechny ostatní. To by mohl udělat jen někdo třetí, někdo vyšší, kdyby existoval.
Cizí kultury se nám nemusí líbit, nemusíme (a ani bychom neměli) je přijímat za vlastní (jak to na druhé straně chtějí hlasatele rovnosti). Proč jim neponechat právo na existenci a mít při tom rád tu naši? Cítím, že vím, co mi odpovíte: "Protože země je malá, blbečku, a je nás tady hodně. Někdo musí zvítězit. Buď oni, nebo my. Schyluje se k poslední bitvě. "
Tak by mi odpověděli zastánci Bushova sionisticko-křesťanského křídla a je to jasná politika konfrontace. A zastánci "levicových intelektuálů", jak je Kinkora posměšně nazývá, by mi odpověděli: "Protože naše vlastní kultura za nic nestojí, je prohnilá. Je v ní příliš mnoho krve a nespravedlnosti a utlačování, není v souladu s Přírodou. Proto musíme více upřednostňovat něco méně zkaženého, nejlépe kultury primitivnějších národů. "
Nesouhlasím ani s jedním z těchto tvrzení. Žij a nech žít. Respektujme druhé a respektujme sebe. Včetně našich kultur. Ale snažme se, proboha, urychleně řešit to přelidnění třeba tím, co nám, střízlivě uvažujícím, stále zní jak scifi - totiž osidlováním jiných planet. To je jediná možnost. Jinak se tady navzájem fakt umlátíme (půjdeme-li cestou neokonzervativních křesťanů) nebo vyhnijeme zevnitř (budeme-li následovat liberální demokraty).
Článek byl publikován 16.9.2003
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.