Kvůli Sýrii a ropě jaderná válka nebude

V těchto nanejvýš bizarních zdánlivě nekonečných konfliktech na Středním východě se vedou války kvůli něčemu tak stupidnímu, jako je kontrola nad ropou, a vynořila se nanejvýš znepokojivá zpráva s katastrofickým scénářem, kde země použijí jaderné zbraně, aby si zajistily své cíle. Pokud by k tomu došlo, byla by to ta nejstupidnější věc, kterou lidská rasa kdy udělala, aby se zničila. Vzhledem k dopadům, a tomu, o čem je informováno, si to žádá podrobnější prozkoumání.

Jde o zprávu amerického novináře, citujícího „zdroj blízký Putinovi“, uvádějící, že jaderná válka, ve které by proti sobě stály Rusko a USA, NATO, Turecko a Saúdská Arábie, je možná. Odmítám v takovou jadernou válku kvůli Sýrii věřit, a chci říct proč.

Zpráva

18. února Robert Parry, americký investigativní novinář nezvykle vysokých kvalit, jeden z těch, který mimo dalšího odhalil i výbušné podrobnosti o ilegálním skandálu americké vlády z 80. let Iran-Contra, napsal na své internetové stránce následující znepokojivou poznámku:

„Zdroj blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mi řekl, že Rusové varovali tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že Moskva je připravena použít taktické jaderné zbraně, bude-li potřeba, aby zachránila své jednotky čelící turecko-saudskému útoku. Protože Turecko je členem NATO, jakýkoliv takový konflikt by rychle eskaloval do totální jaderné konfrontace.“

Sledoval jsem Parryho výzkum od 90. let a zjistil jsem, že je vysokých profesionálních kvalit.

Parryho zpráva byla také zmíněna Alexanderem Mercourisem na internetové stránce Russia Insider. Také Mercouris je neobvykle seriózním a pečlivým analytikem ruských událostí. K Parryho zprávě dodal vlastní podrobnosti o neobvyklém setkání velmi důležité ruské Rady bezpečnosti 11. února, které se konalo po řadě vojenských cvičení uspořádaných narychlo v jižním vojenském okruhu, která vypadala jako „záměrné přípravy ruských ozbrojených sil na rychlou akci proti Turecku, pokud by vyvstala potřeba“.

Saker, což autorské jméno dalšího vysoce respektovaného a uznávaného vojenského analytika, jehož články ohledně Ruska po USA zorganizovaném státním puči na Ukrajině na počátku r. 2014 byly vyjímečně rozvážné, při přetištění Mercourisova článku na svém blogu s Parryho zprávou a Mercourisovou analýzou otevřeně nesouhlasil. 20. února Saker napsal: „Nevidím žádný scénář, vyjma masivního útoku USA/NATO, ve kterém by Rusko použilo své taktické jaderné zbraně.“ Také uvedl překlad ruské doktríny týkající se použití jaderných zbraní:

§27: Ruská federace si vyhrazuje právo na použití jaderných zbraní v reakci na použití jaderných a dalších zbraní hromadného ničení proti ní a jejím spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci za použití konvenčních zbraní způsobem, který by ohrožoval samotnou její existenci coby státu. Rozhodnutí použít jaderné zbraně provádí prezident Ruské federace.

Má domněnka

Chci ohledně zprávy o možném použití jaderných zbraní kvůli konfliktu v Sýrii uvést něco zcela jiného. Odmítám věřit, že kvůli Sýrii a ropě bude jaderná válka. Tečka!

Konflikt v Sýrii je v podstatě konflikt mezi dvěma osobami – Recepem Tayyip Erdoganem v Turecku a jeho sousedem Basharem al-Assadem, prezidentem Sýrie, hlavním velitelem syrských ozbrojených sil, generálním tajemníkem vládnoucí strany Ba’ath a regionálním tajemníkem větve této strany v Sýrii. NENÍ to třetí světová válka a odmítám věřit, že se třetí světovou válkou stane. Je to konflikt mezi dvěma lidmi, Assadem a Edoganem.

Pokud uznáme tuto realitu ohledně povahy syrského konfliktu, začneme okamžitě relativizovat, co se děje. Problémem je, že na Západě existuje frakce slintající z vyhlídky na zosnování jaderné války s Putinovým Ruskem a ochotná zmanipulovat Erdogana, saúdského prince Salmana a všechny ostatní, které mohou podvést, aby dosáhla svého. Pokusili se o to na Ukrajině a neuspěli.

Problémem, tím nejzákladnějším problémem, který nyní jasně vidím při zpětném ohlédnutí, je, že v tomto světle to byla počáteční chyba, i když pochopitelná. Ruské vedení se rozhodlo zasáhnout vojensky na konci září z mnoha komplexních důvodů, částečně kvůli ochraně ruské vojenské bezpečnosti, z důvodů postavení a vnímaného postavení Ruska ve světě, z komplexních psychologických důvodů sahajících hluboko do ruské historie. To vše vedlo Rusko k tomu, aby vyslyšelo prosbu jedné ze tří stran v tomto syrském konfliktu a vést válku proti teroristům, kteří byli ve skutečnosti prodlouženou rukou druhé strany, Erdogana.

Tato chyba nyní nahrála vojenské frakci v NATO a jinde, frakci na Západě, která si zoufale přeje zničit Rusko spolu s Čínou, jako pozitivní síly dobra na světě.

Nezáleží na tom, jestli důvěryhodná osoba z vnitřního kruhu Vladimira Putina předala zprávu Robertu Parrymu ohledně použití taktických jaderných zbraní, pokud by Erdoganova armáda vtrhla do Sýrie a ohrožovala životy asi 20,000 lidí ruského vojenského personálu. Ruská vojenská akce v Sýrii nakrmila svět další energií války, zabíjení a nenávisti. Tím, čeho svět potřebuje tak naléhavě méně.

Jak jsem uvedl v nedávném rozhovoru pro ruské státní Sputnik News, ve válce nejsou žádní vítězové, kvůli samotné povaze války. Všichni v této válce podvádí, hrají machiavelistické hry – Erdogan, Salman a jeho syn, prince Salman, podtajemník pro věci politické Jeffrey Feltman, John Kerry, Obama, David Cameron, Hollande.

Rusko je v Sýrii v nanejvýš riskantní situaci, pokud si dělá iluze, že ostatní hráči jsou rozumní. Nenávist žádný rozum nezná. Bashar al-Assad nemůže tento konflikt s Erdoganem vyhrát. Ani ho pro něj nemůže vyhrát to nejmodernější ruské letectvo.

Řečeno toto jsme nyní v absurdní situaci, s tisícovkami nervózních tureckých vojáků stojících vyzbrojeni na hranicích Sýrie a zírajících na její území. Mimo tohoto stupidního divadla byla nedávno nasazena letadla saúdského letectva, která nyní sedí na letecké základně Incirlik – 106 mil od ruské letecké základny Chmeimim, poblíž syrské Latakie. Se saúdskými letadly je tam 5,000 vojáků a různé vojenské letouny 39. perutě Spojených států a tureckého letectva, spolu s F-15E britského Královského letectva, které dorazily v listopadu 2015, aby se připojily k „útoku na ISIS“. Rovněž stojí za zmínku, že letecká základně Incirlik je dnes jednou ze šesti evropských základen NATO, na kterých jsou uloženy zásoby taktických jaderných zbraní.

Turecká letecká základna Incirlik (Rudá hvězda) poblíž syrských hranic je jednou ze šesti evropských základen NATO, na kterých jsou skladovány taktické jaderné zbraně.

Jak podrobně popisuji ve své poslední knize Ztracený hegemon: Koho chtějí bohové zničit (The Lost Hegemon: Whom the gods would destroy), zabývající se komplexní desítky let trvající nesvatou aliancí mezi kultem smrti Muslimské bratrstvo a CIA, počínající v Saúdské Arábii na počátku 50. let, nemají konflikty mezi syrským Assadem a tureckým Erdoganerm naprosto nic společného s náboženstvím.

To je fakt, bez ohledu na to, kdo další se rozhodl připojit k jedné z těchto dvou stran. Velmi to připomíná hospodskou rvačku, následující poté, co vzduchem prolétne první půllitr. Nemá to nic společného se zabíjením ortodoxních křesťanů nebo katolíků nebo dalších, navzdory nedávným rozhovorům mezi římským papežem a moskevským patriarchou. Nemá to nic společného s válkou sunitských wahhabistů proti šíitům nebo alawitům.

Tajemství: Je to o ropě, hloupý!

Chabě chápaným důvodem tohoto konfliktu kvůli Sýrii a kvůli celému Střednímu východu je, že je to konflikt o ovládnutí jeho ropy – údajných obrovských zásob syrské ropy na Izraelem okupovaných Golanských výšinách; obrovských iráckých zásob ropy v Kirkuku a jinde; významných libyjských zásob ropy a rozsáhlých katarských zásob ropy. Všichni tu ropu chtějí – britské a americké kruhy, francouzské kruhy, Saudové, Turci, Syřané, Izraelci, Iráčané – všichni. Značná část konfliktu NATO s Ruskem je také kvůli ropě a plynu. A dokonce i probíhající konflikt Číny s jejími sousedy a se Spojenými státy v Jihočínském moři je výrazně o ropě.

Syrský konflikt je v tomto světle nutno vidět jakým je: je to v podstatě konflikt mezi dvěma osobami, Assadem a Erdoganem, o kontrolu nad ropou a obrovskými částkami peněz z ropy. Není to začátek třetí světové války, jak řekl římský papež vloni na letišti Jose Martiho na Kubě. To je důvod, proč odmítám věřit, že kvůli Sýrii a její ropě bude jaderná válka.