Kdo zorganizoval útoky v Paříži v lednu a listopadu 2015?

Nové informace, uveřejněné chorvatským deníkem Slobodna Dalmacija, uvádí, že francouzský stát byl zodpovědný za útoky, ke kterým došlo v Paříži v lednu a listopadu 2015. Buď francouzské úřady předtím infiltrovaly skupiny, které útoky provedly, a nezasáhly, aby jim zabránily, nebo byly přímo zapojeny do organizování útoků. V každém případě je třeba zjistit, kdo tato rozhodnutí provedl, a jestli jednal z pověřené republiky, nebo ne.

Podle oficiální verze byly útoky v lednu a listopadu 2015 v Paříži provedeny pod záštitou Al-Kajdy na Arabském poloostrově (AQAP) – u popravy redaktorů Charlie Hebdo – a Daesh u všech ostatních. Úřady připustily, že útok na Charlie Hebdo byl koordinován s útokem na super market v Porte de Vincennes, ačkoliv, podle nich, jsou AQAP a Daesh nepřáteli. Připustily také, že přetrvávají pochyby ohledně tvrzení, že Amedy Coulibaly byl členem Daesh.

Reuters uvedla, že zbraně použité při útocích pocházely z továrny Crvena Zastava, nacházející se v Kragujevac (v Srbsku) (1). Jak Associated Press, tak Palm Beach Post věří, že jedna ze srbských pistolí byla dopravena Century International Arms, floridskou firmou napojenou na CIA (2), ačkoliv Press – ale ne již Post – své tvrzení pak odvolal (3).

Podle chorvatského deníku Slobodna Dalmacija zbraně použité při lednovém útoku v super marketu, a další použité během útoku v listopadu, pocházely od srbského výrobce Crvena Zastava, a byly přepraveny do Francie stejným obchodníkem, Claude Hermantem (4).

Naši čtenáři si vzpomenou, že v r. 1998 Réseau Voltaire odhalil překvapivé aktivity bezpečnostního kontingentu Národní fronty, DPS (Département Protection Sécurité). Tato jednotka sestavila seznam lidí a prohledala jejich domovy – evidentně malá skupina uvnitř DPS připravovala nějaké nezákonné aktivity. Po dlouhém období komplikovaného vyjednávání jsme dokázali získat ustanovení Parlamentního vyšetřovacího výboru k vyšetření těchto faktů (5). Věci, které jsme poskytli Národnímu shromáždění, obzvláště týkající se dvojitého poslání členů DPS – úkoly pro Národní frontu ve Francii a pro organizování státních pučů v Africe – byly rychle zablokovány jako tajné (6). Nicméně tyto informace vyvolaly krizi a rozdělení v Národní frontě, takže nakonec nikdo nebyl schopen na obvinění odpovídat. O dva roky později, v r. 2001, jeden z bývalých příslušníků DPS, Claude Hermant (zmíněný výše), připustil francouzskému deníku Liberation existenci struktury „Akce“ v rámci DPS (7).

Zde je připomínka naší práce z let 1998 a 1999. Zjistili jsme, že v r. 1972 byla v tajnosti Jacquesem Foccartem, tehdy zodpovědným za záležitosti Afriky a Madagaskaru v Elysejském paláci, vytvořena „Front National pour l’Unité Francaise“, na žádost prezidenta Georgese Pompidou. FN byla od počátku vedena Jean-Marie Le Penem, který hrál důležitou roli v nástupu Charlese de Gaulla k moci v r. 1958, než se obrátil proti němu (8), a Francoisem Dupratem, který se spojil s Bobem Denardem na podporu Moise Tchombé v Katanze. Rovněž jsme ukázali, že v r. 1984 Francois Mitterrand a Guy Penne, nástupce Jacquese Foccarta v Elysejském paláci, použili tajné fondy republiky k financování volební kampaně Národní fronty v evropských volbách. Takže jsme dospěli k závěru, že FN byla, vždy, ani ne tak politickou stranou s přáním být u moci, jako strukturou potřebnou Elysejskému paláci, kterou používal především k ovládání osob extrémní pravice, které pak začlenil do národní politické arény.

Co se týká DPS, ukázali jsme, že ta byla řízena v té době Bernardem Courcellesem, tělesným strážcem Anne Pingeot, milenky Francoise Mitterranda, a Gérardem Le Vert. Součástí DPS byla tajná skupina asi 60 mužů, z nichž všichni byli napojeni na tajné služby a byli mobilizováni kdykoliv bylo potřeba, aby provedli tajné mise, především v Africe. Do této skupiny patřil i Claude Hermant. Skutečným ředitelstvím DPS nebyla Národní fronta, ale ministerstvo obrany, se svoji DPSD, tajnou službou téměř stejného názvu, jejímž posláním byla ochrana ozbrojených sil.

Nyní odhalení Slobodne Dalmacije dávají smysl. V lednu 2015, když byl uvězněn za „pašování zbraní“, se Claude Hermant upsal soudci jako „informátor“ celní správy a četníků. Když byl soudem dotázán na podrobnosti o zbraních, které prodal, vytáhl kartu ochrany tajemství. Poradní výbor pro ochranu tajemství a tehdejší ministr vnitra, Berard Cazeneuve, se přiklonili v jeho prospěch (9).

Shrnuto, pan Hermant patřil do struktury, která byla, pod krytím bezpečnostní jednotky Národní fronty, neoficiálně pověřena Elysejským palácem tajnými operacemi v zámoří. Dnes je placen jako pracovník na volné noze celní správou a četnictvem a stále nemá žádný oficiální statut. Podle Slobodne Dalmacije koupil vyřazené zbraně v Srbsku a uvedl je do oběhu, a to byly zbraně použité při útocích v lednu a listopadu. Chorvatský deník také mluvil o výsledcích mikroskopické analýzy zbraně, kterou doposud nikdo nezmínil. Pan Hermant také údajně prodal zbraně islamistům v Bruselu. Jeho činnost, ačkoliv je ilegální, je krytá institutem ochrany tajemství.

Dovolte nám zmínit, že podle americké tiskové agentury McClatchy byli bratři Kouachi, zabijáci z Charlie Hebdo, napojeni na francouzské tajné služby (10). Nakonec také poznamenejme, že Claude Hermant byl uvězněn na příkaz soudců z Lille, Stanislase Sandrapse a Richarda Foltzera, kteří vyšetřovali jeho pašování zbraní, a nikoliv pařížskými soudci, kteří vyšetřovali útoky – Christophem Tessirem, Nathalie Poux a Laurence Le Vert. Paní Le Vert je čirou náhodou sestřenicí Gérarda Le Vert, zmíněného výše, bývalého šéfa Claude Hermanta v DPS.

Na závěr: pan Hermant buď pracoval na infiltraci teroristických buněk, které útoky provedly, aniž by bylo jejich činu zabráněno, nebo se – a to je méně pravděpodobné – jeho současní nadřízení, pravděpodobně v Elysejském paláci, sami účastnili organizace útoků. Stále je však třeba zjistit proč, a čím jménem, jednali Claudovo nadřízení tak, jak jednali.

Poznámky:

[1] “Some guns used in Paris attacks produced in ex-Yugoslavia’s arsenal”, Aleksandar Vasovic, Reuters, November 28, 2015.

[2] “Dealer: Gun linked to Paris attack came through Delray firm”, Associated Press, December 10, 2015. «Dealer: Gun linked to Paris attack came through Delray firm», Pat Beall, John Pacenti & Mike Stucka, Palm Beach Post, December 10, 2015.

[3] “Correction: Serbia-Paris-Guns story”, Jovana Gec & Dusan Stojanovic, Associated Press, December 18, 2015.

[4] «Oružje za Charlie Hebdo prodao hrvatski branitelj», Marijo Kavain, Slobodna Dalmacija, 11 janvier 2016. Version française : « Les armes pour Charlie-Hebdo ont été vendues par un ex-combattant volontaire croate », Traduction Svetlana Maksovic, Réseau Voltaire, 14 janvier 2016.

[5] You will find here extracts from the report presented by the Réseau Voltaire to the parliamentarians, here the text of the parliamentary hearings, and here the text of the parliamentary report. In French.

[6] La Françafrique, le plus long scandale de la République, de François-Xavier Verschave (Stock, 1998).

[7] «Un ancien du DPS révèle à "Libération" les activités de déstabilisation et d’infiltration menées en France et en Afrique», par Renaud Dely et Karl Laske, Libération, 6 juin 2001.

[8] « Quand le stay-behind portait De Gaulle au pouvoir », par Thierry Meyssan, Réseau Voltaire, 27 août 2001.

[9] « Les armes de Charlie-Hebdo couvertes par le Secret-Défense », Réseau Voltaire, 17 septembre 2015.

[10] “According to McClatchy, Mohammed Mehra and the Kouachi brothers could be linked to the French secret services”, Translation Pete Kimberley, Voltaire Network, 24 January 2015.