MMF vstoupil do studené války; odpustil Ukrajině dluh vůči Rusku

„Správní rada MMF se sešla 12. prosince a souhlasila se změnou stávající politiky netolerance nedoplatků oficiálním věřitelům. Poskytneme podrobnosti o rozsahu a odůvodnění této změny politiky další den či podobně.“

Od r. 1947, kdy začala fungovat, působila Světová banka jako pobočka amerického ministerstva obrany, od svého prvního předsedy Johna J. McCloye, přes Roberta Namaru po Roberta Zoellicka a neokonzervativce Paula Wolfowitze. Od počátku prosazovala americké vývozy – obzvláště zemědělské vývozy – tím, že tlačila na země třetího světa k produkci plantážových plodin, místo aby krmily vlastní populaci. (Musí dovážet americkou pšenici). Ale cítila se zavázána zabalovat své prosazování amerických vývozů a podporu dolaru do zdánlivě internacionalistické rétoriky, jako by to, co je dobré pro Spojené státy, bylo dobré pro svět.

MMF byl nyní zatažen do sféry americké studené války. V úterý učinil radikální rozhodnutí zrušit podmínku, která byla integrována do globálního finančního systému poslední půlstoletí. V minulosti byl schopen vést organizování nouzových balíčků pro vlády tím, že zapojil další věřitelské země – vedené Spojenými státy, Německem a Japonskem. Pákou věřitelů, kterou MMF používal, bylo, že pokud nějaká země má finanční dluh vůči jakékoliv vládě, nemůže se kvalifikovat pro půjčku MMF – a tudíž ani pro balíčky s účastí dalších vlád.

To byl systém, v jakém dolarizovaný globální finanční systém fungoval po půl století. Beneficienty byli věřitelé v amerických dolarech.

Ale v úterý se MMF připojil ke studené válce. Půjčoval peníze Ukrajině navzdory pravidlům Fondu zakazujícím půjčovat zemím bez zjevné šance splácet (pravidlo „již žádná další Argentina“ z r. 2001). Když šéfka MMF Christine Lagarde dala na jaře Ukrajině poslední půjčku, vyjádřila naději, že bude mír. Ale prezident Porošenko okamžitě oznámil, že použije tyto peníze na vystupňování války své země s rusky mluvící populací na východě – na Donbasu.

To je region, odkud šla většina vývozů – především do Ruska. Tento trh je nyní pro dohlednou budoucnost ztracen. Může to být dlouhá pauza, protože tato země je vedena USA podporovanou juntou, dosazenou po pravičáckém puči v zimě 2014. Ukrajina odmítla zaplatit nejen držitelům dluhopisů ze soukromého sektoru, ale i ruské vládě.

To mělo vyřadit Ukrajinu z další pomoci poskytované MMF. Odmítnutí zaplatit za ukrajinskou válkychtivost v nové studené válce proti Rusku by bylo významným krokem k vynucení míru, a také by to vynutilo likvidaci endemické korupce v zemi.

Místo toho MMF podporuje ukrajinskou politiku, její kleptokracii a Pravý sektor, vedoucí útoky, které nedávno odřízly Krym od elektřiny. Jedinou podmínkou, na které MMF trvá, je pokračování v úsporných opatřeních. Ukrajinská měna, hřivna, se letos propadla o třetinu, penze byly skrouhnuty (převážně v důsledku inflačního odstřelení), zatímco korupce pokračuje nerušeně.

Navzdory tomu MMF oznámil svůj záměr poskytnout nové úvěry na financování závislosti Ukrajiny a výplaty oligarchům, kteří ovládají ukrajinský parlament a ministerstvo spravedlnosti, aby zablokovali jakékoliv pokusy potlačit korupci.

Po více než půl roku probíhala poloveřejná diskuse s poradci amerického ministerstva financí a studenoválečníky o tom, jak připravit Rusko o 3 miliardy dolarů, dlužných Ukrajinou ruskému Státnímu hmotnému fondu. Mluvilo se i o prohlášení tohoto dluhu za „ohavný“, ale bylo rozhodnuto, že tento komplot by mohl mít pro USA podporované diktatury zpětný ráz.

Nakonec MMF prostě půjčil Ukrajině peníze.

Tím oznámil svoji novou politiku: „Vynucujeme pouze dluhy v amerických dolarech vůči spojencům USA.“ To znamená, že to, co bublalo jako studená válka proti Rusku, se nyní přeměnilo na totální rozdělení světa na dolarový blok (se satelitním euro a dalšími pro-americkými měnami) a BRICS nebo jiné země nenacházející se v americké finanční a vojenské sféře.

Co by mělo Rusko udělat? Ostatně co by měla dělat Čína a ostatní země BRICS? MMF a američtí neokonzervativci vyslali světu zprávu: nemusíte ctít dluhy vůči zemím mimo dolarovou oblast a jejich satelitům.

Proč by pak tyto nedolarizované země měly zůstat v MMF – nebo Světové bance. Krok MMF rozděluje globální systém na poloviny, mezi BRICS a americko-evropský neoliberální finanční systém.

Mělo by Rusko vystoupit z MMF? Měly by i další země?

Zrcadlovou reakcí by bylo, aby nová Asijská rozvojová banka oznámila, že země, které se připojily k rublové-juanové oblasti, nemusí splácet dluhy denominované v amerických dolarech nebo eurech. Tam totiž implicitně zlom MMF vede.