Válka na obzoru: Je příliš pozdě ji zastavit?

Jedním z poučení vojenské historie je, že jakmile válečná mobilizace začne, jde vlastní cestou a je nekontrolovatelná. A právě to by mohlo probíhat nerozpoznáno před našima očima.

Ve svém projevu 28. září u příležitosti 70. výročí vzniku OSN ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko již nemůže tolerovat stav věcí ve světě. O dva dny později, na pozvání syrské vlády, Rusko začalo válku proti ISIS.

Rusko bylo rychle úspěšné při ničení zbrojních skladů ISIS a pomáhání syrské armádě odčinit územní zisky ISIS. Rusko také zničilo tisíce cisteren, jejichž obsah financoval ISIS, neboť se v nich přepravovala ukradená syrská ropa do Turecka, kde byla prodávána rodině současného gangstera, který Turecku vládne.

Washington byl načapán v nedbalkách ruskou rozhodností. Ve strachu, že by rychlý úspěch takové rozhodné akce Ruska mohl odradit vazaly Washingtonu od podpory války Washingtonu proti Assadovi a používání loutkové vlády v Kyjevě k nátlaku na Rusko, zorganizoval Washington sestřelení ruského letadla Tureckem, navzdory dohodě mezi Ruskem a NATO, že nebude docházet k žádným setkáním ve vzduchu v oblasti ruských operací v Sýrii.

Ačkoliv veškerou zodpovědnost popřel, použil Washington umírněnou reakci Ruska na útok, za který se Turecko neomluvilo, k opětovnému ujištění Evropy, že Rusko je papírový tygr. Západní mediální prostitutky vytrubovaly: „Russia A Paper Tiger“ (Rusko je papírový tygr).

Umírněná reakce ruské vlády na provokaci byla použita Washingtonem k opětovnému ujištění Evropy, že pokračování tlaku na Rusko na Středním východě, na Ukrajině, v Gruzii, Černé Hoře a jinde nepředstavuje žádné riziko. Útok Washingtonu na Assadovu armádu je používán k posílení víry vštěpované evropským vládám, že zodpovědné chování Ruska s cílem vyhnout se válce je strachem a slabostí.

Je nejasné, v jakém rozsahu ruská a čínská vláda chápou, že jejich nezávislá politika, znovu potvrzená ruským a čínským prezidentem 28. září, je Washingtonem považována za „existenční hrozbu“ pro americkou nadvládu.

Základem americké zahraniční politiky je závazek zabránit vzestupu mocností schopných omezit jednostranné jednání Washingtonu. Schopnost Ruska a Číny tak učinit z nich obou činí cíle.

Washington není proti terorismu. Washington podporoval vytváření terorismu po mnoho let. Terorismus je zbraní, kterou Washington zamýšlí použít k destabilizaci Ruska a Číny tím, že ho bude vyvážet muslimské populaci v Rusku a Číně.

Washington používá Sýrii, stejně jako používal Ukrajinu, k demonstrování nemohoucnosti Ruska Evropě – a Číně, neboť nemohoucí Rusko je pro Čínu méně atraktivní jako spojenec.

Pro Rusko se zodpovědná reakce na provokaci stala nevýhodou, protože povzbuzuje k více provokacím.

Jinými slovy, Washington a důvěřivost jeho evropských vazalů dostaly lidstvo do velmi nebezpečné situace, protože jedinou volbou, která Rusku a Číně zůstala, je buď akceptovat vazalství vůči Americe, nebo se připravit na válku.

Putin musí být respektován za přikládání větší hodnoty lidskému životu, než jakou má pro Washington a jeho evropské vazaly, a za vyhýbání se vojenské reakci na provokace. Rusko však musí dělat něco, aby si země NATO uvědomily, že jejich podvolování se agresi Washingtonu proti Rusku sebou nese závažné náklady. Například by ruská vláda mohla rozhodnout, že nedává smysl prodávat energie evropským zemím, které jsou de facto ve válečném stavu s Ruskem. Se zimou za humny by ruská vláda mohla oznámit, že Rusko přestává prodávat energie členským zemím NATO. Rusko by mohlo přijít o peníze, ale je to levnější, než přijít o svoji suverenitu či než válka.

Aby ukončilo konflikt na Ukrajině, nebo ho eskalovalo na úroveň mimo ochotu Evropy se účastnit, mohlo by Rusko akceptovat žádost odtrženeckých provincií o sjednocení s Ruskem. Aby pak mohla válka pokračovat pro Kyjev, musela by Ukrajina napadnout samotné Rusko.

Ruská vláda se spoléhala na zodpovědné neprovokační reakce. Rusko použilo diplomatický přístup, spoléhaje se na to, že evropské vlády přijdou k rozumu a pochopí, že jejich národní zájmy se liší od zájmů Washingtonu, a přestanou umožňovat hegemonistickou politiku Washingtonu. Ruská politika neuspěla. Zopakuji – ruská umírněná zodpovědná reakce byla Washingtonem použita k vykreslování Ruska jako papírového tygra, kterého se netřeba bát.

Máme zde paradox, kdy odhodlanost Ruska vyhnout se válce vede přímo k válce.

Ať to již ruská média, Rusové a celá ruská vláda chápe, či ne, musí to být zjevné ruské armádě. Vše, co ruští vojenští vůdci potřebují, je podívat se na složení sil vyslaných NATO do „boje s ISIS“. Jak poznamenává George Abert, americká, francouzská a britská letadla, která byla nasazena, jsou bojová letadla, jejichž určením je vzdušný boj, a nikoliv útoky na pozemní cíle. Tato letadla tam nejsou nasazena pro útoky na ISIS na zemi, ale k ohrožování ruských bombardérů, které útočí na pozemní cíle ISIS.

Není pochyb, že Washington táhne svět k Armageddonu a že Evropa to umožňuje. Zkorumpované loutkové vlády Washingtonu v Německu, Francii a Británii jsou buď stupidní, lhostejné nebo bezmocné uniknout ze sevření Washingtonu. Pokud Rusko nemůže probudit Evropu, je válka nevyhnutelná.

Sdělili totálně zlotřilí, natvrdlí magoři a neokonzervativní váleční štváči, kteří ovládají americkou vládu, Putinovi, že válka je nevyhnutelná?