Karma národů – hlubší příčiny islámské invaze

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/prispevky/2015/12/6697-karma-narodu-hlubsi-priciny-islamske-invaze.htm

Oldřich Lukáš

Zcela nový pohled na problém imigrantů, který určitě stojí za zamyšlení!

(z cyklu přednášek Ing. Oldřicha Lukáše, ekonoma, ekologa a pedagoga o temném poselství islámské invaze; islám musel přijít, aby probudil ducha našeho národa).

„Mnoho temných otazníků se vznáší nad islámskou invazí do Evropy, ale jen málo světla proniká do našich duší, abychom spatřili její nejhlubší kořeny a pochopili, jaké varování naší civilizaci přináší!“

Existují vyšší zákony života, které stojí nad veškerou naší filosofií a všemi náboženstvími světa. Jedním z nich je zákon příčiny a následku, chcete-li karmy. Říká, že vše, co vytvoříme (v myšlenkách, emocích, slovech a činech), se k nám jednou vrátí. Tehdy však již nebudeme vysílačem (zdrojem), ale příjemcem. Z dárce se tak stane obdarovaný, z pachatele oběť. Někdy to trvá dlouho, někdy není přímá souvislost jasně patrná, ale nikdo tomu neunikne. Tento princip je znám už poměrně širokému okruhu lidí. Ale jen málokdo ví, že totéž platí i pro národy, kontinenty i cele civilizace. A právě v tomto kontextu stojí za povšimnutí hlubší příčiny toho, co se dnes v Evropě děje.

Chamtivost a egoismus ovládly tento svět. Chtivost, bezohlednost, sebestřednost, kariérismus a nafoukanost zdvihly obrovskou tsunami odsudků, nenávisti, závisti a opovrhování jinými. Jde nejen o zneuctění vyšších principů mravních a pošlapání hodnot prověřených generacemi našich předků, ale především o nesmírně nebezpečné porušování vyšších zákonů života, o devastaci harmonie a lásky. Extrémně posilujeme ego a ve zničujícím rozsahu pleníme duši, samotného Boha v nás. Proto musí být dnešní společnost, ne-li celá euroatlantská civilizace, sražena na kolena a tvrdě ponížena, aby se začala bát o vše, čím je, o samotnou svoji existenci, neboť strach a beznaděj rozpouštějí ego u bytostí temných stejně účinně, jako světlo u lidí plných lásky. Teprve, až nám zmizí světlo na konci tunelu a ocitneme se v nejhlubší tmě, pochopíme, jak moc pro nás světlo znamená. V nejtemnější tmě se totiž rodí největší touha po světle.

A tak Evropané musí kvůli svému duchovnímu bezvědomí – kvůli své zatvrzelosti, namyšlenosti, prodejnosti, chamtivosti a zbabělosti – projít nebývalou duchovní katarzí (očištěním), aby se do jejich životů vrátila láska, moudrost, skromnost, pokora a úcta k životu a zákonům vyšších úrovní Existence. Otázkou je, kam až bude muset ve svém utrpení každý z národů dojít, jak hluboko se bude muset do tmy beznaděje a zoufalství ponořit, než lidé pochopí, že jediné, co má smysl, je souznění se zákony Života, duchovní rozvoj, láska k bližnímu, k přírodě, k našemu společnému Zdroji. Prožitek toho, co životu slouží a co nikoliv, probudí Člověka a jeho nejhlubší svědomí, naplní jeho myšlenky Poznáním, emoce Láskou, slova Světlem, činy Souzněním. Právě proto zasahuje Evropu další obrovská vlna utrpení, která k nám tentokrát přichází z arabského světa (jiná se současně vynořuje v Americe z jejího nejtemnějšího podzemí).

Nikdy v historii se na tuto planetu neinkarnovalo tolik bytostí najednou, jako v této době. Nikoliv náhodou, času je už velmi málo. Miliardy duší tak dostávají šanci vyrovnat se s vlastní karmou, na vlastní kůži pocítit následky svých negativních myšlenek, disharmonických emocí, zlovolných slov či destruktivních činů a pochopit tak, co životu slouží a co nikoliv. Otevírá se jim tak šance vymanit se z pout temných sil a projít Velkým Skokem (Zlomem) ve vývoji celé planety, kdy vlivem mezigalaktických sil a energií z vyšších úrovní Universa dojde (a již dochází) k prudkému zvyšování a zjemňování elementárních vibrací našeho fyzického světa, což člověk vnímá jako příboj mohutných vln lásky, příliv moudrosti a rozvoj nebývalých schopností. Tento vývoj se ovšem zpočátku projeví svým zdánlivým opakem – nejistotou, nervozitou, rozbouřenými emocemi, chaosem, pocitem vykořeněnosti, tápáním, strachem a hledáním „pevného bodu“. Jde o efekt, který lékaři i léčitelé dobře znají; když lék začíná naplno zabírat, dočasně se příznaky nemoci jakoby zhoršují.

Každý si v této době vyššího poznání bude muset uvědomit sám sebe, jaký je jeho smysl života, kam chce ve svém dalším vývoji směřovat, čemu zasvětí svou vnitřní víru. Dostáváme se tak vlivem okolností na rozcestí, ze kterého vedou jen dvě cesty – dobra anebo zla. Zrno se začíná oddělovat od plev na základě svobodné volby každého z nás. V rozložení společnosti dochází k ojedinělému popření Gaussovy křivky (rozdělení pravděpodobnosti jevů). Celé věky totiž bylo ve společnosti jak lidí jednoznačně zlých, tak jednoznačně dobrých, jen několik procent (na okrajích zmíněné křivky) a drtivá většina společnosti byla „amorfní šedou masou“; v současnosti se však ona „šedá masa“ začíná aktivizovat, lidé se probouzejí z dlouhého duchovního bezvědomí, anebo se vlastní volbou dostávají do bezvědomí ještě hlubšího. Prudce tedy přibývá lidí na koncích zmíněné křivky (jak na pólu dobra, tak na pólu zla), zatímco těch amorfních (neurčitých) ubývá.

Vnitřní světlo (potenciál lásky v nás) se stane nenapodobitelným znamením, které nebude možné nikde zakoupit ani odcizit (aura). Nastane bájný Armagedon (zjevení Pravdy a Poznání, souboj dobra a zla), kterým neprojdou ti, kteří budou mít „na čele znamení Šelmy“ (temnou auru, zničenou duši a srdce plné nenávisti). Člověk nízkých vibrací se nedokáže vyrovnat s prostředím, které bude vibrovat na frekvencích mnohem vyšších, jeho podstata se postupně rozpadne. Lidstvo má snad úplně poslední šanci se probudit a toto vše pochopit. Proto dostává kapky stále nepříjemnější, leč o to účinnější.

Slované už od nepaměti mají pevnější kořeny než většina ostatních etnik, neboť v sobě chovají hluboký potenciál lásky, byť dnes to tak vůbec nevypadá, jelikož se u nevyzrálých duší projevuje (zejména v hraničních situacích) paradoxně svou inverzí. Slovanský duch ctí rodinu, odkazy předků, národ a svoji zemi, pravdu a spravedlnost (jakkoliv se nám dnes opak jeví pravdou), chová hlubokou úctu k životu a vytvořeným hodnotám. Slovanské kořeny vyrůstají z hlubin krví a potem zavlažované země a jsou napájeny mocným duchovním potenciálem, který se již brzy probudí ve své plné síle. Není divu, že zcela zvrácené „hodnoty“ muslimských fanatiků, vražedná chamtivost samozvaných světovládců či proradnost eurozrádců jsou pro Slovany naprosto nepřijatelné.

V současnosti se stále zřetelněji projevují dva nejmocnější faktory zániku civilizace, tedy i ČR. Tím prvním je ultramaterialismus (konsumismus), který má na svědomí rozbití rodin a zničení lásky, rozkradení země, devastaci školství a přepisování dějin, degradaci člověka a lidství, ale také např. bezuzdné řádění justiční mafie. Tím druhým je ultrabezohlednost k životu (islám), který chce ovládnout (zničit) Evropu a uvrhnout ji o tisíce let v duchovním vývoj zpět. Ten první lze eliminovat probuzením společnosti z dlouhodobého spánku netečnosti, z duchovní narkózy chamtivosti. Ten druhý lze vyřadit ze hry co nejrychlejším uspáním do nečinnosti (paralyzováním) zjevením plné pravdy o jeho podstatě. Ten první začne praskat ve švech až tváří v tvář tomu druhému. Ten druhý může být postupně rozežírán tím prvním. Znamená to, že jedním zlem lze léčit zlo druhé. Také proto se tyto dva faktory zániku světa musely po staletích bezuzdného řádění střetnout tváří v tvář! Proto se musí střetnout chazarská světovláda s arabským islámem; zatím v utajení spolupracují, ale nakonec dojedou sami na vlastní recepty. Jediné, co je trvale spojuje, je totiž naprostá neúcta k životu a snaha o totální vykořenění člověka, aby se z něj stal lehce ovladatelný nástroj v rukách psychopatických šílenců.

Bojová umění Dálného východu mají dva zajímavé rozměry, jak se vypořádat se zlem, které naznačují cestu, kudy by se měl vývoj naší společnosti ubírat, aniž by utrpěla významnější ztráty. Tím prvním je princip „Vně bojuj, uvnitř miluj!“ Jinými slovy – braň se, jak nejlépe umíš, ale neznečisti své nitro nenávistí! Tím druhým je princip „Využij energii útoku nepřítele k jeho vyřazení z boje!“ Tedy přijmi jeho útok, vyhni se přímému úderu a využij jeho energii a sílu k jeho zneškodnění! Netřeba velké fantazie, abychom vymysleli, jak temnou energii Koránu a šaríi uchopit a použít proti těm, kteří se snaží zničit evropskou civilizaci; stačí principy islámu důsledně aplikovat na muslimy, jinými slovy - dát jim ochutnat jejich vlastní polívčičku. Některým to otevře oči, jiné to znechutí a přiměje k návratu do Arábie, některé to zradikalizuje natolik, že budou zadrženi a vyhoštěni. Zaujměme naprosto stejný postoj, jako např. Saudská Arábie:

Jistě, muslimové by spustili hurónský řev o lidských právech, ale ten spouští stejně při každé akci. Tím však budou jen identifikovat sami sebe. A pak se budou muset hodně rychle rozhodnout – buď se přizpůsobí jejich vlastním zákonům (principům), které jsme použili na ochranu naší civilizace, nebo budou deportováni do zemí jejich původu. Budou-li chtít zůstat, musí rychle pochopit, že základní lidská práva jsou sice nejvyšším světským zákonem, ale opírat se o ně může jen ten, kdo jich nezneužívá na úkor jiného, kdo svými činy jejich samotnou podstatu nepopírá. To vše můžeme učinit v klidu, bez nenávisti, s mírem v duši, možná i s troškou švejkovského humoru, ale o to důsledněji. Možná tak muslimům prokážeme mimořádně důležitou službu – umožníme jim, aby se i oni vyrovnali se s jejich vlastní karmou a pocítili na vlastní kůži, co životu prospívá a co nikoliv.

Záleží jen na nás, kam až necháme negativní vývoj událostí dojít. Neboť budoucnost je předem určena povahou a myšlením těch, kdo ji tvoří. A tím i těch, kdo naši povahu cílevědomě křiví a myšlení deformují, tedy presstitutů v mediálních velkovýkrmnách, rádoby intelektuálů povalujících se v „kavárně“, jakož i podvratných skupin v blízkosti nejmenované ambasády. Islám, jak se zdá, musel přijít, aby probudil ducha a svědomí našeho národa, když nic jiného už na naši infekci ultra-egoismu nezabíralo!

Článek byl publikován 6.12.2015


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.