Francie a Izrael zahajují novou válku v Iráku a Sýrii

Na jedné straně francouzská vláda mobilizuje veškerá svá média, aby udržela soustředění své populace na útoky z 13. listopadu. Na druhé straně, spolu s Izraelem, zahajuje novou válku v Iráku a Sýrii. Cílem již není svrhnout sekulární syrský režim, ani zničit jeho armádu, ale vytvořit koloniální stát na hranici mezi Irákem a Sýrií, řízený Kurdy, aby se uplatnil tlak na arabské státy. Sen Izraelců mezi Nilem a Eufratem je zpět.

Na setkání G20 Moskva a Washington požadovaly zastavení financování Daesh

Summit G20 v Antalii (Turecko) se zcela jistě soustředil na ekonomické otázky, ale především na situaci na Blízkém východě. Proběhla řada dvoustranných jednání, ale o probíraných tématech a dosažených dohodách nevíme nic.

Nicméně ruský prezident Vladimir Putin odsoudil – aniž by je jmenoval – státy přítomné na summitu, které aktivně podporují Daesh. Ukázal svým kolegům satelitní fotografie konvojů cisteren překračujících tureckou hranici, aby tam prodaly ropu ukradenou teroristickou organizací v Iráku a Sýrii (1). Veřejně označen za porušování rezolucí Rady Bezpečnosti o financování Daesh byl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan viditelně dotčen. Podle turecké Socialistické strany Bilal Erdogan (prezidentův syn) toto pašování přímo řídí (2).

Prezidenti Putin a Obama dosáhli dohody o zničení cisteren rodiny Erdoganů, a tím skoncování s pašováním ropy. Téhož dne, a poprvé za osmnáct měsíců, americké velitelství Střed bombardovalo cisterny v Iráku, zatímco ruské síly jich zničily značný počet v Sýrii (3).

Rusko a Spojené státy vyhověly Francii se této operace zúčastnit. Za předstírání, že reaguje na pařížské útoky, francouzský prezident nestoudně oznámil, že dal své armádě rozkaz bombardovat cíle Daesh v Sýrii, zatímco prezident Putin dal veřejně příkaz ruským ozbrojeným silám koordinovat činnost s Francií a jednat s ní „jako“ se spojencem (4). Francouzský prezident se setká se svým americkým a ruským protějškem v blízké budoucnosti.

Zdálo by se, že byly dány dispozice k izolování 24 bankovních institucí používaných Daesh z Iráku pro převody peněz – dispozice, které se náměstek ministra zahraničí David S. Cohen marně pokoušel vydat měsíce (5).

Francie a „liberální jestřábi“ organizují novou válku

Zaregistrujíc, že nyní budou muset odstranit Daesh ze Sýrie, skupiny států, nadnárodních korporací a americké osobnosti, které organizují válku, proto rozhodly začít třetí.

„Arabské jaro“ (od února 2011 do ledna 2013) bylo spuštěno americkým ministerstvem zahraničí. Cílem bylo svrhnout sekulární arabské režimy, ať již byly spojenci Spojených států, nebo stály proti nim, a nahradit je diktaturami řízenými Muslimským bratrstvem. Po svržení tuniského a egyptského prezidenta během Jasmínové a Lotosové „revoluce“ vyhlásili válku Libyi a Sýrii (jak bylo plánováno ve Smlouvě z Lancaster House z listopadu 2010), ale koloniální síly nebyly schopny zaútočit na Alžír (při krizi s rukojmími v Amenas).

Druhá syrská válka (od července 2012 do října 2015) byla zahájena Francií, americkými „liberálními jestřáby“ (Hillary Clinton, Jeffrey Feltman, David Petraeus atd.) a Izraelem – financovaná skupinou států (Tureckem, Katarem, Saúdskou Arábií atd.) a nadnárodními korporacemi (Exxon-Mobil, KKR, Academi atd.). Cílem bylo ani ne tak vynutit si změnu režimu, jako „vykrvácet“ zemi a zničit její armádu (více než 100,000 syrských vojáků již bylo v boji proti terorismu zabito). To skončilo vojenským zásahem Ruska.

Třetí syrská válka (od 20. listopadu 2015) byla zahájena jistými členy stejné skupiny, tentokrát s cílem vytvořit nový stát na severu Sýrie a Iráku, aby se uplatnil tlak na arabské státy, které vzdorují Izraeli (6).

Když zjistili, že již nebude pro ně možné působit proti Sýrii, organizátoři války souhlasili s restartem a pokračovali v programu, který již vedl k vytvoření Jižního Súdánu v r. 2012. Tento projekt odpovídá plánu Alaina Juppé (březen 2011) a plánu vytvořenému Robinem Wrightem (září 2013), který předjímal, že poté, co podpořili Daesh, aby vytvořili „Sunistán“, je potřeba vytvořit „Kurdistán“ (7).

Již nejde o falešnou „ideologickou“ válku (Arabské jaro), ani o podvodnou „náboženskou“ válku (druhá syrská válka), ale o podvodnou „etnickou“ válku.

Tajné operace na zemi

Aby dosáhli svých cílů, dokázali zvrátit přístup marxisticko-leninské Syrské kurdské strany, YPG (nyní známé jako „syrské demokratické síly“) a udělat z ní spojence Barzaniho klanu v Iráku. Samozřejmě, že obě skupiny jsou kurdské, ale nemluví stejným jazykem, vzájemně se zabíjely během studené války a jsou poslušny ideologií, které se diametrálně liší (8).

Poznamenejme mimochodem, že od této chvíle je Regionální kurdská vláda Iráku diktaturou. Její prezident, Massoud Barzani, který je agentem Mossadu dosazený Británií a Spojenými státy, se drží moci i po ukončení svého mandátu v červnu 2013 (9).

Vláda zavázala „demokratické síly“ (sic) vyhnat ne-kurdské obyvatelstvo ze severu Sýrie a zavést kurdskou kulturu (říjen 2015), vyprovokovat povstání Arabů a asyrských křesťanů a naštvat Damašek. Ale nedošlo k žádné vnitřní reakci (10). K takové reakci nedošlo ani během zabrání ropných polí v Kirkuku Regionální kurdskou vládou Iráku (léto 2014), protože mezinárodní veřejné mínění bylo soustředěno pouze na etnické čistky prováděné Daesh. V té době nejen, že hlavní mocnosti neodsoudily dobyvačnou válku Regionální kurdské vlády Iráku, ale navrhly dodat ji zbraně, bez informování ústřední vlády v Bagdádu, za podvodného krytí boje proti Daesh.

Strany konfliktu neoznámí, že vedou válku za vytvoření koloniálního státu Izraele, a tím vytvoření kleští a znevýhodnění vzdorujících arabských států, ale jakmile se stane nezbytným, prohlásí, že bojují za nezávislý „Kurdistán“ – absurdní postoj, protože dotyčné území nikdy v historii nepatřilo Kurdistánu, a protože Kurdové jsou tam v menšině (méně než 30% populace).

5. listopadu Francie oznámila, že vysílá letadlovou loď Charles de Gaulle do oblasti, za předstírání, že je to na podporu boje proti Daesh, ale ve skutečnosti s cílem zaujmout pozice pro třetí syrskou válku (11). Loď odplula z Toulonu, svého domovského přístavu, 18. listopadu.

Od 13. do 15. listopadu Regionální kurdská vláda Iráku, podpořená „demokratickými syrskými silami“ vytlačila Daesh ze Sinjar (v Iráku). Ve skutečnosti vojáci Daesh z oblasti ustoupili a nechali tam jen 300 mužů, aby čelili koalici čítající několik desítek tisíc vojáků. Osvobozená zóna nebyla předána zpět irácké vládě, ale anektována Regionální kurdskou vládou Iráku.

Ačkoliv předstírá, že tuto operaci nepodporuje, a zatímco ji odsuzuje, Turecko ji ve skutečnosti schválilo v tajné smlouvě Juppé-Davoutoglu z r. 2011. Pokud by byl pseudo Kurdistán vytvořen, Turecko by se nezdráhalo donutit PKK tam ustoupit.

Rezoluce 2249 schvaluje tuto novou válku de facto

20. listopadu se Rusko opět pokusilo oficiálně podat návrh rezoluce, kterou sepsalo pro zasedání 30. září a kterou bylo nuceno stáhnout (12). Maximálně trochu upravilo text tím, že do něj zahrnulo odkazy na útok na Sinaji, v Bejrútu a Paříži, a také zmínilo článek 51 Charty (právo na legitimní obranu). Opět, bylo nuceno text stáhnout a umožnit schválení francouzského návrhu, který legalizoval jakýkoliv vojenský zásah proti Daesh v Sýrii a Iráku, který Rada schválila jednomyslně (rezoluce 2249) (13). Ačkoliv tato rezoluce může být interpretována mnoha různými způsoby, de facto pošlapává suverenitu Iráku a Sýrie. Opravňuje hlavní mocnosti zasahovat, dokud budou předstírat, že bojují proti Daesh (14). Cílem je evidentně osvobodit sever Sýrie od Daesh – ale nevrátit ho Sýrii a prohlásit ho za nezávislý stát pod kurdskou správou.

Rusko se proti rezoluci nepostavilo a hlasovalo pro ni. Zdá se, že pro tuto chvíli upřednostňuje profitovat z francouzsko-izraelského plánu vytlačit Daesh ze Sýrie, aniž by nutně přijalo princip pseudo Kurdistánu. Vytvoření takového státu nemá v mezinárodním právu žádnou legitimitu – syrští Kurdové nejsou utiskováni a těší se stejným právům, jako ostatní občané. To opětovně otvírá otázku práv menšin, která byla již otevřena vytvořením Kosova NATO-em. Opravňuje de facto všechny etnické skupiny, ať je jejich politická situace jakákoliv, k požadování nezávislého státu. To předpokládá rozpuštění většiny států na světě – včetně Francie – a triumf „globalizace“.

Mějte na paměti:

Kreml a Bílý dům se dohodly na zabránění finanční podpory Daesh. Bombardovaly konvoje cisteren v Iráku a Sýrii patřící společnosti Bilala Erdogana a izolovaly banky Daesh.

Po obsazení ropných polí Kirkuku v červnu 2014 Izrael a Francie dokázaly pokračovat ve zvětšování území ovládaného Regionální kurdskou vládou Iráku (anektovaly se hory Sinjar) a zahájily dobývání ne-kurdských území na severu Sýrie YPG, známou nyní jako „syrské demokratické síly“. Měly v úmyslu, nakonec, sjednotit tyto dvě entity a vyhlásit nezávislost podvodného kurdského státu.

Vytvoření pseudo Kurdistánu na ne-kurdských územích nemá žádnou legálnost v mezinárodním právu. Jediným cílem je, aby fungoval, spolu s Jižním Súdánem, jako tlak na hlavní arabské státy (Egypt, Sýrii a Irák), aby prosadili sen o Velkém Izraeli mezi Nilem a Eufratem.

Poznámky:

1. “President Putin Responses to journalists’ questions following the G20 summit”, Kremlin, November 16, 2015.
2. “The role of the Erdoğan family within Daesh”, Translation Pete Kimberley, Voltaire Network, 5 August 2015.
3. «L’armée américaine a détruit 116 camions-citernes de l’EI», Robert Burns, Associated Press, 16 novembre 2015.
4. «Syrie : Poutine ordonne d’établir un contact direct avec la France et de la traiter comme un allié», Russia Today, 17 novembre 2015.
5. “Why Is Money Still Flowing to ISIS?”, The Editorial Board, The New York Times Sunday Review, October 10, 2015.
6. “How Israel wants to restart the war in the Levant”, by Thierry Meyssan, Translation Pete Kimberley, Voltaire Network, 15 May 2015.
7. “Imagining a Remapped Middle East”, Robin Wright, The New York Times Sunday Review, September 29, 2013.
8. “Kurdistan and the Caliphate”, “"Kurdistan" Israeli Style”, by Thierry Meyssan, Translation Roger Lagassé, Al-Watan (Syria), Voltaire Network, 8 & 14 July 2014,
9. “Iraqi Kurds oppose the renewal of their President’s mandate”, Translation Pete Kimberley, Voltaire Network, 24 August 2015.
10. “The United States and Israël begin the colonisation of Northern Syria”, Translation Pete Kimberley, Voltaire Network, 2 November 2015.
11. «Le porte-avions « Charles-De-Gaulle » déployé contre le groupe État islamique», Le Monde avec AFP, 5 novembre 2015.
12. “Russian draft resolution on Counterterrorism”, Voltaire Network, 1 October 2015.
13. “Resolution 2249 on combating ISIS”, Voltaire Network, 20 November 2015.
14. «Le Conseil de sécurité adopte une résolution appelant à la lutte contre Daech», Centre de Nouvelles de l’Onu, 20 novembre 2015.