Říše chaosu se zasekla

Bezletová zóna v Sýrii již existuje. Je provozována Ruskem a Washington ji není schopen narušit.

NATO je zoufalé. Pentagon je zoufalý. Představte si, že se jednoho dne probudíte ve Washingtonu a Bruselu a zjistíte, že Rusko je schopné elektronicky rušit – detekovat, sledovat, blokovat, ničit – elektroniku NATO v okruhu 600 km po celé Sýrii (a v jižním Turecku).

Představte si tu noční můru, která zavládla poté, co ruské rušící protiradarové a protisonarové systémy Ryčag-AV namontované na vrtulnících a lodích ruší vše v dohledu a nachází každý zdroj elektromagnetického záření. Nejen v Sýrii, ale také na Ukrajině.

Generál-plukovník Ben Hodges, velitel amerických armádních jednotek v Evropě, byl dokonce donucen označit ruské schopnosti elektronické války na Ukrajině jako „vymytí očí“.

Ona ideologicky mocná letadlová loď známá jako USS Think Tankland (slovní hříčka, něco jako Mozkoland), chycená v přestřelce jako kachna či bezhlavé kuře, byla nucena rozpatlávat čtyři možnosti, které Washingtonu ještě zbyly, pro „dosažení jeho cílů“ v Sýrii.

První možností je zadržování – což je přesně to, co Obamova vláda dělala. Recept byl nabídnut Brookings Institution: „zadržovat jeho aktivity (Ruska) ve zkrachovalých nebo téměř zkrachovalých státech je nejlepší možností pro dohlednou budoucnost“.

Ale to by, jak tvrdí Mozkoland, „rozdrtilo lidovou opozici v Sýrii“. V Sýrii žádná „lidová opozice“ neexistuje; je to buď vláda v Damašku, nebo budoucnost pod salafistickými džihádistickými hrdlořezy ISIS/ISIL/Daesh.

Druhá možnost je oblíbená mezi americkými neokonzervativci a neoliberály; vyzbrojit již tak vyzbrojenou opozici. K této opozici jsou přiřazovány skupiny od Kurdů z YPG – kteří skutečně bojují na zemi proti ISIIS/ISIL/Daesh – po Jabhat al-Nusra, alias Al-Kajda v Sýrii a její salafistické džihádistické kohorty. Al-Nusra byla samozřejmě přenálepkována na východním pobřeží na „umírněné povstalce“; takže v praxi tato možnost znamená, že dům Saudů vyzbrojuje Al-Kajdu, zatímco ta bojuje pod krytím amerických náletů.

Čisté absurdní divadlo v Ioneskově stylu. Doplněné o fakt, že tito apokalyptičtí šílenci, kteří se v Saúdské Arábii vydávají za „duchovní“, stejně jako Muslimské bratrstvo, řádně vyhlásili džihád proti Rusku.

Třetí možnost nepovede nikam; Washington spojující se s „Assadem na odchodu“ a Íránem – nemluvě o Rusku – ve skutečném boji proti ISIS/ISIL/Daesh. Obama se již dlouho ohání „Assad musí odejít“, takže se sám zablokoval.

Čtvrtá možnost je vlhký sen neokonzervativců; změna režimu, dosažená, teoreticky, tím, čemu říkám Koalice prohnaných oportunistů (CDO), tvořená spolkem NATO-GCC, s hvězdnou rolí Turecka a americkými nálety, plus všechny ty tisícovky CIA vycvičených „umírněných povstalců“ táhnoucích k Damašku. Jako by ruská kampaň neexistovala.

Ve skutečnosti, pro americká korporátní média, jako by se zničující ruský masakr – a nikoliv „zadržování“ – aktiv „Kalifátu“ v posledních třech týdnech vůbec nekonal. Nabubřelá arogance se přeměnila na obrovský svízel a nakonec upadne do zapomnění.

Diktát Obamovy vlády „Assad musí odejít“ se také přeměnil na pošahanou verzi nepopírání popírání. Je nyní evidentně zjevným, že ruská vzdušná kampaň zničila nejen ISIS/ISIL/Daesh, ale celou říšskou hru v celém „Syráku“; onen stejný starý koktejl změn režimu, balkanizace, vytvoření a udržování zkrachovalých států, „izolování“ Ruska.

Navíc, a v rozporu s celou tou nyní omílanou afghánskou mytologií – kde, čirou náhodou, Taliban nadále vítězí v nejdelší americké válce – Sýrie nebude opakováním sovětské bažiny. Naopak; zatímco v Afghánistánu v 80. letech příslovečná říšská hra používání salafistických džihádistů proti sekulární vládě fungovala, stejně jako fungovala, když NATO přeměňovalo Libyi na zkrachovalý stát, nyní Moskva tento proces obrátila a drtí salafistické džihádisty na zemi ve spolupráci se sekulárními vládami.

Je to naše (bombardovací) cesta, či dálnice

Což nás přivádí do Iráku.

Příští týden bude irácký parlament hlasovat o tom, zda požádat o ruské nálety proti ISIS/ISIL/Daesh. Mowaffak al-Rubaie, bývalý poradce pro národní bezpečnost bývalého premiéra Nouri al-Malikiho, je přesvědčen, že se to schválí – dokonce i proti sunitské a jisté kurdské opozici.

Měřítkem zděšení Washingtonu je, že nový náčelník generálního štábu, generál námořní pěchoty Joseph Dunford, byl nucen odletět do Bagdádu, aby zajistil, že se to nestane. Jeho vlastními slovy, byl Pentagon zachvácen „strachem“, když irácký premiér Haider al-Abadi vyzval k tomuto hlasování.

„Strach“ bude přetrvávat. Vše je to o říšské sféře vlivu. Schválení bude, na zemi, znamenat, že ruské letectvo bude spolupracovat a jednat na základě pozemních výzvědných informací shromážděných šíitskými bojůvkami jako Badr Corps a Asa’ib al-Haqq při likvidování všech podvodných pozic „Kalifátu“. A geopoliticky bude odhlasování znamenat konečné ponížení – po všech těch propracovaných plánech za mnoho bilionů dolarů na „Velký Střední východ“, které kampaň Šok a hrůza v r. 2003 uvedla do pohybu.

Receptem USS Mozkoland na všechny problémy v Sýrii je posílit NATO, jako „posílat pomoc všeho druhu“ a „chránit“ nebohé Turecko.

Sultán Erdogan možná vydělá na plánu kancléřky Merkel za 3 miliardy euro „povzbudit“ Turecko, aby drželo na turecké půdě potenciální syrské migranty vydavší se na mírovou invazi do Evropské unie. Takže sultán bude mít vydlážděnou cestu, aby byl konečně „přijat“, v dlouhodobém výhledu, jako člen EU.

Problémem je, že sultán Erdogan nejen podporuje ISIS/ISIL/Daesh jako nástroj změny režimu, ale také obnovil svoji válku proti Kurdům z PKK, kteří jsou spojenci Kurdů z YPG, kteří jsou objektivně napojeni na Washington.

Dokonce i tato konfigurace nezabrání USS Mozkoland radit vytvoření NATO vynucené bezletové zóny podél turecko-syrské hranice, podpořené americkými, tureckými, britskými a francouzskými jednotkami.

Východní pobřeží, nyní skutečně máte problém. Tato bezletová zóna již existuje. A je provozována Ruskem. A vy ji nebudete schopni narušit.

Krátká závěrečná rekapitulace: Říše chaosu ničí Irák; vytváří podmínky pro vznik salafistické džihádistické struktury, od Al-Kajdy v Iráku po frankensteinovský ISIS/ISIL/Daesh; nedostává ropu (pamatujete na Wolfowitzovo „My jsme nový OPEC“?); pokouší se zničit Sýrii po čtyři roky, neúspěšně; a nakonec Rusko obnoví svoji sféru vlivu na Středním východě jako skutečná velmoc bojující proti salafistickému džihádismu v celém „Syráku“.

Pokud je toto vydáváno za říšské plánování, pak Říše chaosu zcela určitě nepotřebuje nepřátel.