Washington se nikdy nepřipojí ke koalici, kterou nemůže ovládat

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina na Valném shromáždění OSN byl neústupný; buď se dají suverénní státy dohromady v široké koalici proti všem formám teroru, a bude respektován princip státnosti začleněný do Charty OSN – nebo bude chaos.

Toto Valné shromáždění OSN odhalilo, že neustálý newspeak Obamovy vlády již nezabírá. Přehled projevů jak Putina, tak Obamy je téměř bolestivé sledovat. Putin jednal jako seriozní globální státník. Obama jednal jako pozér propadnuvší u kamerových testů.

Putinovy klíčové poznámky byly snadno přístupné globálnímu jihu – jeho primárnímu publiku – mnohem více, než průmyslovému Západu.

1) Vývoz barevných – či jednobarevných – revolucí je odsouzen k nezdaru.

2) Alternativou nadřazenosti státnictví je chaos. To znamená, že Assadův systém v Sýrii může být silně problematický, ale je jedinou hrou ve městě. Alternativou je barbarismus ISIS/ISIL/Daeš. Neexistuje žádná důvěryhodná „umírněná opozice“ – stejně jako nebyla v Libyi „osvobozené“ NATO.

3) Pouze OSN – jakkoliv může být defektní – je garantem míru a bezpečnosti v našem nedokonalém reálpolitickém geopolitickém prostředí.

Tyto mýty musí být zničeny

Washington věřil ve vlastní mýtus arabského jara v r. 2011 a sázel na to, že po Tunisu a Káhiře padne bleskově i Damašek.

Východní pobřeží věřilo vlastnímu mýtu, že moci se chopí „umírnění povstalci“.

Východní pobřeží neposlouchalo syrské menšiny, které varovaly před nebezpečím převzetí moci sunitskými/salafistickými-džihádistickými extremisty.

A tak přišla současná syrská tragédie; konečný výsledek neskutečně komplexní mocenské hry, politické a náboženské, syrské, mezinárodní a globální.

ISIS/ISIL/Daeš – kvůli veškerému svému barbarismu – může nakonec vyhrát pár bitev, ale neovládne celý „Syrák“.

Pro porážku rakoviny existuje jen jedna možnost: skutečná vojenská kampaň provedená skutečnou koalicí, včetně USA, Ruska, Íránu, Turecka a Saúdské Arábie.

Washington se však nikdy nepřipojí ke koalici, kterou nemůže dle libovůle ovládat a řídit.

Takže možným scénářem toho, co přijde – jak probírali Obama a Putin, tváří v tvář, po 90 minut v New Yorku – bude dvouhlavá koalice, jedna vedená USA, druhá vedená Ruskem, ale „koordinující“ činnost na zemi.

Přesto se Moskva bude snažit o vytvoření široké koalice, řádně schválené OSN.

Úkol je to obrovský. „Syrák“ bude muset být znovu ustaven.

To znamená Irák přijatelný pro všechny Iráčany – a toho je nemožné dosáhnout bez Íránu. A Sýrie přijatelná pro všechny Syřany – a to je nemožné bez Íránu a Ruska.

Washington by nakonec nebyl nikdy schopen obojího dosáhnout, to v první řadě. Říše chaosu se specializuje na ničení zemí, ne na budování.

Tento drak musí být zničen

Gorbačov chtěl integrovat SSSR do evropské rodiny – kdy chtěl Evropu od Atlantiku po Pacifik.

Post-sovětské Rusko však nebylo dokonce ani pozváno vstoupit do domu. Došlo ke kolonizaci bývalého sovětského prostoru NATO.

Gorbačov snil, že Západ se podělí o mírovou dividendu s Ruskem. Místo toho Rusko dostalo neoliberální šok – a poníženou společnost, se kterou bylo zacházeno jako s poraženým ve studené válce. Výjimečnost zvítězila.

Za Putina se Rusko opětovně pokusilo o strategické partnerství s EU. Pamatuje si někdo, jak Sergej Lavrov v r. 2011 přísahal, že modernizace Ruska je připravena běžet jako panevropský projekt, stejně jako v dobách Petra velikého?

V r. 2007 Putin změnil hru a byl připraven otevřeně se postavit jednopolárnímu „řádu“ – a pomalu ale jistě dostat Rusko do geopolitického středu pozornosti.

Po Ukrajině, stále pod sankcemi, ale vyzbrojené strategickým partnerstvím s Čínou, nadešel čas na mat.

V New Yorku Putin dokonce navrhl charakteristiky nového světového řádu. Skutečné zboží, nikoliv onu „vizi“ zosnovanou taťkou Bushem po kolapsu SSSR.

Byl by to slušný spravedlivý řád – kde je státní suverenita respektována, sankce jsou bezvýznamné, NATO přestane expandovat do nekonečna a výjimečnost neplatí.

Ďábel bude v mnoha detailech, samozřejmě. Například pokud koalice pro boj s ISIS/ISIL/Daeš bude zformována a požehnána OSN, bude potřebovat – což je prakticky nemožné – spolužití sunitů a šíitů.

A v blízké budoucnosti bude muset Brusel zkrotit tělesný vnitřní antagonismus, aby Evropská unie spolupůsobila s Ruskem vedenou Eurasijskou ekonomickou unií (EEU), která bude v té době zcela integrována s Čínou vedenými Novými hedvábnými stezkami.

Jisté však je – pro převážnou většinu globálního jihu – že Říše chaosu vyvolala bordel všude, od severní Afriky a jihovýchodní Asie po západní hranice Ruska.

Putin nyní vjel do pekelného bordelu, připraven zabít draka chaosu – a machinace Říše chaosu. Jeho meč? OSN. Není divu, že vyšachovaní neokonzervativci, neoliberální konzervativci a „humanitární“ imperialisté dokážou stěží skrýt svůj mrtvičný stav.