Netanyahu mobilizuje svoji „pátou kolonu“ v Americe

Dokonce ještě před tím, než země P5+1 oznámily ve Vídni svoji přelomovou dohodu Společný komplexní akční plán (JCPOA) s Íránem, izraelský premiér Binyamin Netanyahu mobilizoval svoji „pátou kolonu“ izraelských operativců v americkém kongresu, médiích, „mozkových trustech“ oblasti Washington a náboženské vůdce, aby dohodu kritizovali, a slíbil, že ji zničí při nejbližší příležitosti. Netanyahu již počítá hlasy v americkém senátu pro většinu, která by přehlasovala prezidentské veto a která by dohodu zrušila.

Jenda z prvních nafouknutých baráží přišla na silně Izraelem ovlivňované síti Fox News, kde knírkatý bývalý americký velvyslanec v OSN John Bolton neztrácel čas pouhým kritizováním jaderné dohody, ale kritizoval i Rusko za to, že chce rozdmýchat závody ve zbrojení na Středním východě. Poslanec Ed Royce, republikánský předseda sněmovního Výboru pro zahraniční záležitosti, kritizoval dohodu kvůli tomu, jak řekl, že umožňuje Rusku začít s převodem raketových technologií Íránu v příštích osmi letech.

Neokonzervativci, jak již ukázali v minulosti, nenechávají diplomatickou „krizi“ – obvykle vlastní výtvor – nevyužitou. Netrvalo dlouho a obvyklá pravičácká kakofonie ve Washingtonu spojovala jadernou dohodu s Íránem s Ruskem na Ukrajině, Čínou v Jihočínském moři a tak zvanou „podporou terorismu“ Íránem. Jen mozek neokona může podporu legitimních aspirací šíitů a zaidů v Libanonu a Jemenu, resp. alavitů v Sýrii, považovat za „terorismus“.

Pro neokonzerativce jako Bolton a jihokarolínský republikánský senátor a prezidentský kandidát v r. 2016 Lindsey Graham představuje vídeňská dohoda apokalyptickou událost, která je přiměla k tomu, aby obvinili P5-1 z „vyhlášení války“ Izraeli.

Ačkoliv jaderná dohoda obsahuje přísná omezení pro íránský program atomové energie na období deseti let, je jasné, že Netanyahu a jeho americká „pátá kolona“ nechtěli vůbec žádnou dohodu a vyhradili si právo na vojenský útok na Írán. Obama se dokonce nemohl spolehnout ani na podporu všech Demokratů v kongresu, což je dokladem síly izraelské lobby na Capitol Hill. Demokraté Chuck Schumer z New Yorku, příští předseda parlamentní menšiny, a Ben Cardin z Marylandu, přední Demokrat ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy, řekli, že dohoda měla být projednána předtím, než se rozhodlo, zda ji podpořit. Schumer a Cardin jsou oba židé a velcí stoupenci Netanyahuovy vlády. Jejich přístup byl pravděpodobně utvářen titulky objevujícími se na židovských zpravodajských internetových stránkách a v židovských novinách, které označovaly 14. červenec, den dosažení dohody, za „černé úterý“. Pro melodramatické týpky „Izrael na prvním místě“ se Vídeň stala Mnichovem a Obama se stal britským premiérem Neville Chamberrlainem.

Nicméně i když toto nebyly dobré zprávy pro Netanyahua a jeho spojence ve Washingtonu, demokratická senátorka Dianne Feinstein z Kalifornie, které je též židovkou, řekla, že dohodu podporuje. Další židovští demokratičtí senátoři vyjádřili počáteční, i když rezervovanou, podporu, a patřil k nim i Al Franken z Minnesoty a Barbara Boxer z Kalifornie, mimo nezávislého socialisty a prezidentského kandidáta pro r. 2016 Bernie Sanderse z Vermontu.

Mluvčí izraelské vlády a její loutky v amerických médiích tvořily většinu arabské opozice vůči jaderné dohodě. Nicméně mimo saúdské opozice, která byla jasná od zahájení rozhovorů P5+1, Omán dohodu srdečně přivítal a vidí v ní velký ekonomický prospěch, neboť povede ke zrušení sankcí vůči Íránu. Blahopřání íránskému prezidentovi Hassanu Rouhanimu zaslali vůdci Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Kataru, Iráku a Egypta. Pokus Izraele líčit arabské země jako země jednotně stojící za Izraelem proti jaderné dohodě našel vnímavé uši jen v pravičáckých izraelských médiích, amerických novinách jako Los Angeles Times a Wall Street Journal, které vlastní izraelská lobby, a ve washingtonských kancelářích CNN a Fox News.

Prezident Kolumbie, dlouhodobého diplomatického spojence Izraele, Juan Manuel Santos jadernou dohodu vypracovanou P5+1 a Íránem ocenil. Co se týká OSN, která snahu P5+1 podporovala, tak pro ni je Netanyahu úsměvným šaškem již od jeho povýšeneckého projevu před Valným shromážděním v r. 2012, kdy jeho obrázek s doutnající íránskou jadernou bombou přiměl ke smíchu mnoho delegátů.

Ačkoliv Netanyahu ocenil užší vztahy Izraele s indickým premiérem Narendou Modim, diplomatická izolace Tel Avivu se stala zjevnou, když Modi zorganizoval své první dvoustranné setkání s íránským prezidentem Hassanem Rouhanim na setkání Šanghajské organizace spolupráce (SCO) minulý týden v Ufě. Indie považovala zrušení sankcí vůči Íránu za potenciální výhru pro Indii, která by ráda kupovala více íránské ropy a zvýšila vlastní vývoz do Íránu.

Vše, co Netanyahu a jeho fanatická pravičácká vláda mohli dělat, bylo vyhrožovat zahájením jednostranného vojenského útoku na Írán. Z Jeruzaléma Netanyahu řekl reportérům, že „Izrael není dohodou s Íránem vázán a není ji vázán proto, že Írán nadále usiluje o naše zničení“. Izrael je většinou světové populace považován za teokratický režim, který prosazuje válku s Íránem, a Írán je považován za zemi prosazující mír v regionu, což je něco, co bylo ještě před pár lety nemyslitelným. Neexistoval způsob, jakým by si zbraněmi harašící Netanyahu a jeho američtí obhájci mohli prolhat cestu z tohoto tvrdého životního faktu. A nesmlouvavost Izraele jen ještě více přispěla k podpoře mezinárodního hnutí bojkotu, odinvestovávání a sankcí (BDS) vůči Izraeli, kvůli jeho stále krutější a nepopulární politice vůči Palestincům a izraelským Arabům, včetně beduínské populace v zemi.

Historický úspěch ve Vídni demonstroval světu, které země mají zájem na míru, a které mají zájem výhradně na válce. Írán, signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se stal novou diplomatickou „rockovou hvězdou“. Mezitím Izrael, nesignatářská země dohody o nešíření, ačkoliv je jedinou zemí vlastnící jaderné zbraně na Středním východě, se stal pro svět vyžilým diplomatickým starcem, kňučícím kvůli stupidním věcem z minulosti a silně potřebujícím vyměnit pampersky pro dospělé.