Kdo vlastní zemědělskou půdu na Ukrajině?

Osud ukrajinského zemědělského sektoru je na vážkách. Vloni Oaklandský institut oznámil, že více než 1,6 milionů hektarů půdy na Ukrajině je nyní pod kontrolou zahraničních korporací. Následoval další výzkum, aby se identifikovaly další zahraniční investice. Některé odhady nyní uvádí, že celkem zahraniční společnosti kontrolují přes 2,2 milionů hektarů ukrajinské zemědělské půdy (1); nicméně výzkum také identifikoval důležité šedé oblasti kolem propachtovávání půdy v zemi, a kdo skutečně kontroluje půdu na Ukrajině, je dnes obtížné zjistit.

Společnosti a akcionáři stojící za zahraničním získáváním půdy na Ukrajině pochází z mnoha různých částí světa. Například dánská „Trigon Agri“ vlastní přes 52,000 ha. Trigon byla zřízena v r. 2006 pomocí počátečního kapitálového vkladu od finských „zámožných jedinců“. Společnost je obchodována ve Stockholmu (NASDAQ) a k jejím největším akcionářům patří: JPM Chase (Británie, 9,5%); Swedbank (Švédsko, 9,4%); UB Securities (Finsko, 7,9%); Euroclear Bank (Belgie, 6,6%); a JP Morgan Clearing Corp (USA, 6,2%).

United Farmers Holding Company, která je vlastněna skupinou saúdskoarabských investorů, kontroluje asi 33,000 ha ukrajinské zemědělské půdy, prostřednictvím Continental Farmers Group PLC.

AgroGeneration, která vlastní 120,000 ha ukrajinské zemědělské půdy, je registrována ve Francii, kdy přes 62% jejích akcií spravuje SigmaBleyzer, texaská investiční společnost.

Americký penzijní fond NCH Capital vlastní 450,000 ha. Společnost zahájila činnost v r. 1993 a chlubí se, že patří k prvním západním investorům na Ukrajině po oddělení od Sovětského svazu. Během posledních deseti let si společnost systematicky propachtovávala malé pozemky zemědělské půdy (o velikosti asi dvou až šesti hektarů) na celé Ukrajině, spojovala je do velkých farem, které nyní působí na průmyslovém základě. Podle generálního partnera NCH Capital George Rohra dávají tyto pachty společnosti právo koupit nyní pronajatou půdu, jakmile bude moratorium na prodej půdy na Ukrajině zrušeno.

Další řada společností má ukrajinské vedení, často smíšené domácí a zahraniční investice, a mohou být registrovány v daňových rájích, jako Kypr, Rakousko a Lucembursko. Některé z nich jsou také vedeny ukrajinskými oligarchy. Například UkrLandFarming ovládá největší půdní plochu rovnající se 654,000 ha. 95% akcií UkrLandFarming vlastní multimilionář Oleg Bachmaťuk, kdy zývajících 5% bylo nedávno prodáno Cargill. Podobně Jurij Kosjuk, pátý nejbohatší člověk Ukrajiny, je generálním ředitelem MHP, jedné z největších zemědělských společností v zemi, která vlastní přes 360,000 ha zemědělské půdy.

S příchodem politické krize se do krize propadlo i několik těchto většinou ukrajinských společností. Jedním z příkladů je na Kypru registrovaná Mriya Agro Holding, která má téměř 300,000 ha. V r. 2014 internetová stránka společnosti (která již není přístupná online) uváděla, že 80% akcií Mriya Agro Holding je/byla vlastněna rodinou Gutových (Ukrajinci), která zastává vedoucí pozice ve společnosti. Zbývajících 20% je/bylo kótováno na Frankfurtské akciové burze.

Podle zpravodajských zdrojů v létě 2014 společnost nesplatila dva své velké eurobondy, čímž svoji budoucnost zpochybnila. Společnost nejdříve získala podporu americké Blackstone Group a ukrajinské Dragon Capital, kdy obě firmy svoji podporu stáhly po pouhém měsíci; a později i mezinárodní auditorská firma a firma finančních služeb Deloitte. Byl vytvořen mezinárodní výbor držitelů dluhopisů, složený z několika amerických a britských finančních skupin (včetně CarVal Investors – investiční ruky Cargill), který dohromady vlastní přes 50% dluhu Mriya z eurobondu 2018 a 15% z eurobondu 2016. Budoucnost této firmy je nejasná, kdy některé zdroje naznačují riziko bankrotu.

Další ukrajinské společnosti registrované v daňových rájích také zažívají problémy. Sintal Agruculture Public Ltd (se sídlem na Kypru, obchodovaná na Frankfurtské akciové burze od r. 2008 a vlastnící téměř 150,000 ha půdy) přestala obchodovat své akcie 29. ledna 2014, „až na další oznámení“, poté, co bylo zahájeno insolvenční řízení vůči této společnosti. V r. 2013 její internetová stránka (nyní též nefunkční) uváděla, že 36,3% společnosti jsou volně plovoucí akcie.

Potenciální bankrot těchto korporací, a zapojení západních investorů do krizového řízení, vyvolává otázky ohledně osudu zemědělské půdy, kterou vlastní. Tentokrát není jasné, jak bude kontrola nad dotyčnou zemědělskou půdou vyřešena a jakou roli budou mít zahraniční společnosti a fondy, které do těchto společností investovaly. Nicméně pokud budou věci postupovat podobným způsobem, jako v sousedním Rumunsku, mohla by se zahraniční kontrola nad touto půdou stát skutečností.

Rumunsko má podobnou historii rozpouštění zemědělských družstev, převádění půdy na družstevníky a uvalení moratoria na prodej zemědělské půdy. Díry v zákonech země vytvořily příležitosti pro zahraniční ovládnutí půdy prostřednictvím úpadkového řízení. Jak zdokumentovala Judith Bouniol, bankrot státního agrobyznysu poskytl cestu k ovládnutí rumunské zemědělské půdy zahraničím.

Není zdaleka jasné, jestli se na Ukrajině může odehrát stejný scénář. Nicméně poučení z Rumunska zdůrazňuje význam pečlivého dohledu nad těmito smlouvami o zemědělské půdě. Navíc zamlžená situace kolem vlastnictví půdy na Ukrajině vyvolává mnoho otázek. Možná nejdůležitějším je, jestli narůstající koncentrace vlastnictví ukrajinské půdy v rukách několika oligarchů a zahraničních korporací bude prospěšná zemi, lidem a ekonomice.

Poznámka

1) Za loňský rok byly zpřístupněny dvě investiční databáze do půdy: Land Matrix zpřístupněná v červenci 2014 a v dubnu 2015, a datová sada GRAIN’s o investicích do půdy na celém světě 2012. Brány jednotlivě tyto databáze uvádí zahraniční akvizice půdy v rozmezí 997,000 ha až 1, milionu ha. Konsolidovaně představují jednotlivé obchody uváděné těmito databázemi přes 2,2 milionů ha půdy na Ukrajině.