EU zvažuje použití mikročipů v bankovkách

Ve snaze zkomplikovat život penězokazům, zkoumá Evropská unie návrh firmy Hitachi vložit do každé bankovky mikročip velikosti zrnka písku (100 mikronů) s anténou, který by po vybuzení identifikoval sám sebe.

Evropské bankovky mají celou řadu ochranných prvků, ale mluvčí ECB ve Frankfurtu Jean Rodriguez potvrdil, že banka hodlá přidat další, protože (cituji) - "technologie se vyvíjí rychle a je nutno s ní držet krok." Mluvčí neřekl blíže, co tím myslí.

Firma Hitachi potvrdila, že o snahách ECB ví, ale odmítla sdělit další detaily, protože je vázána dohodu o mlčenlivosti.

Projekt budí vážné obavy u organizací zabývajících se právy občanů na soukromí. Technologie RFID (radio frequency identification tags) umožní velmi detailní sledování toku peněz. Dosud platilo, že hotové peníze byly anonymní. Kdo se chtěl vyhnout sledování elektronických plateb kreditními či debitními kartami, platil hotově. Pokud by došlo k označení každé bankovky, bylo by možné na dálku (např. průchodem určitým prostorem) zjistit nejen kolik má u sebe dotyčný peněz, ale také sledovat, kam ty peníze z jeho peněženky budou putovat. Navíc mikorčip může kromě sériového čísla bankovky obsahovat i další data.

V krajním případě by bylo také možné na dálku vybrané bankovky zablokovat - v podstatě znehodnotit. Jejich sériová čísla by přestala platit a první pokus je někde utratit by vyvolal poplach. Podobně to funguje u kreditních karet. Jedinec, který by se z nějakého důvodu znelíbil státu, by byl vyřízen - bez ohledu na to, zda peníze nabyl legálně nebo ne.

"V naší organizaci existují vážné obavy, jak by se tyto věci mohly vyvíjet," říká Dan Moniz z EFF (Electronic Frontier Foundation). "Představte si, že jsem např. etnický Turek žijící v Německu a koupil jsem si za hotové knihu Jak založit turecký stát. V nějaké centrále, kde se spojují data všech databází, okamžitě vyskočí varování. "

Ale existují ještě další netušené možnosti. Např. by vlády všech zemí dostaly do rukou absolutně přesné informace o stínové ekonomice každého státu. Kdo by se snažil vyhnout se placení daní tím, že by platil za služby hotovými penězi, stejně tak i ten, kdo by zaměstnával načerno, by měl smůlu.

Další zastánci práv na soukromí se obávají zneužití v marketingu, pro soudní pře, kde hraje roli majetek, zdravotní pojistky apod.

Na jedné straně by bylo jistě dobré, kdyby nepoctivci a tuneláři dostali přes prsty. Ale obávám se, že tato opatření nepoškodí grázly a tuneláře většího formátu. Ti si určitě najdou formu, jak takové opatření obejít. V síti uváznou drobní podnikatelé, obchodníci, zkrátka malé ryby.

Jak to vypadá, občanovi v EU brzy zbude jen jediná možnost: držet hubu a odvádět státu přesně daně, v jakékoliv výši si nadiktuje. Sebemenší přestupek bude okamžitě zaregistrován a příslušně trestán. A vystěhovat se nebude kam.

Jakmile se ukáží výhody digitálně značených peněz, vlády ostatních států sáhnou k podobným opatřením. Vždy se to samozřejmě zdůvodní potřebou bojovat proti kriminalitě, nebo jinými vznešenými cíly.

Všimněme si, že životní prostor jedince, o kterém by represivní složky jeho státu nevěděly, se neustále zmenšuje. Zarážející je i rychlost, s jakou se to děje: doslova po měsících.

Už jsme si zvykli na to, že každá platba kreditní či debitní kartou je někde zaznamenána. Zvykli jsme si na dokonalá odposlouchávací zařízení. Zvykli jsme si, že policie může dostat i seznamy knih, které jsme si půjčili ve veřejné knihově. Zvykli jsme si, že každý fax, každý e-mail, každý hovor, každé kliknutí myší se archivuje. Zvykli jsme si, že mobilní telefony udávají naši pozici. Zvykli jsme si na neskutečně vysoké množství šmírovacích kamer všude, kde se hneme, a k tomu nyní také na možnost, že tyto kamery budou propojeny s počítačem, který bude schopný poznávat lidské tváře. Zvykáme si i na to, že tyto kamery budou brzy schopny identifikovat a podrobně zaznamenávat naše cesty autem. A teď navíc si budeme muset zvyknout, že policie bude také vědět o každé naší koupi hotovými penězi? Zbývá ještě něco, o čem by naše vlády nevěděly?

Podle článku Euro Scheme Makes Money Talk na wired.com.