Nesouhlasím se závěry pana Gilíka
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2015/04/6435-nesouhlasim-se-zavery-pana-gilika.htm
Vladimír Stwora
Nesouhlasím takřka s ničím v článku Richarda Gilíka Hitler věděl, že válku prohraje.
Za prvé: vycházet z názorů pánů Freuda a Fromma může jen někdo, kdo neví nic o jejich původu. Jejich „objevy“ na poli psychiatrie ji posunuly na desítky roků do oblasti pavědy.
Malá ukázka z Orwellowa 1984
"Když tu tak ležíš," řekl O'Brien, "kladeš si často otázku - dokonce ses mě na to i ptal - proč na tebe Ministerstvo lásky vynakládá tolik času a námahy. Když jsi byl na svobodě, trápila tě v podstatě stejná otázka. Chápal jsi mechanismus společnosti, v níž jsi žil, ale ne motivy, které jí hýbou. Pamatuješ, jak sis zapsal do deníku: Chápu jak, nechápu proč? Když jsi tenkrát uvažoval o tom proč, pochyboval jsi o svém duševním zdraví. Četl jsi knihu, Goldsteinovu knihu, anebo aspoň část. Řekla ti něco, co jsi předtím nevěděl?"
"Tys ji četl?" zeptal se Winston.
"Já jsem ji napsal. Totiž, spolupracoval jsem na ní. Jak víš, žádnou knihu nepíše jen jeden člověk."
Hle, náznak vysvětlení, proč Ford napsal svou Knihu. Mimochodem, Orwell byl prý také Zednářem.
Za druhé: Osobnost Hitlera mě také zajímá. Čím více čtu dobové materiály, tím více mám pocit, že slovy mota Jana Čulíka na Britských listech „skutečnost je vždycky složitější“. Nebudu to příliš rozebírat, neboť doba ještě neuzrála, ale naznačím směr.
V roce 1920 vydává Henry Ford v Americe knihu Mezinárodní žid. Je to brilantní analýza, nesmírně tvrdá a velice přesná kritika Židů. Ví se, že Hitler byl Fordovou knihou nadšen a velmi inspirován, měl prý ve své kanceláři i jeho portrét. Mnoho Fordových myšlenek pak vtělil i do své ideologie. Na kolik byl Hitler pečlivě vybrán ke svému úkolu nebo nakolik měli mezinárodní bankéři prostě štěstí, že se zrovna objevil na pravém místě v pravou dobu, si netroufám odhadnout. Ale řekl bych, že se někomu náramně hodil. Hitler (ví se, kdo financoval jeho vzestup k moci, akorát se o tom příliš nemluví) zřejmě sehrál roli užitečného idiota v šíleném, nestvůrném plánu skutečných vládců, kteří se nezdráhali obětovat 60 milionů lidí, z toho mnoho vlastních, aby dosáhli svého cíle. A dosáhli ho.
A co se týče Henryho Forda (zemřel pokojně v roce 1947 ve věku 83 let), vždycky mi vrtalo hlavou, jak je možné, že mu to prošlo. Že ho mezinárodní židovstvo nezlikvidovalo prostřednictvím svých bankéřů. Až později jsem objevil pramen, podle kterého byl Henry Ford Svobodným zednářem. A to hodně vysokého stupně zasvěcení, prý až 33, což je nejvyšší možný stupeň. Zmiňuje to rovnou Wikipedia. Pak to ovšem začíná dávat smysl, že?
Takže všechny nitky vedou k jednomu zdroji. Ať je to Velká francouzská revoluce, válka Severu proti Jihu, vznik Spojených států, první světová válka, svržení cara, VŘSR (opět: ví se, kdo financoval Lenina a bolševiky), černý pátek na newyorské burze a následná ekonomická deprese v USA, druhá světová válka, likvidace socialismu s lidskou tváří v 68 u nás, rozpad Sovětského svazu (mimochodem, nerozpadl se proto, že „byl uzbrojen“, jak se směšně říká, ale proto, že o tom bylo rozhodnuto, neboť socialismus byl těsně před bodem, kdy mohl začít fungovat), současná vleklá ekonomická deprese a teď nová válka, na jejímž prahu stojíme, nic nevzniklo samovolně. Ostatně jak řekla v roce 1849 paní Gutele Schnaperová (manželka M. A. Rothschilda a matka pěti jeho synů, všichni bankéři): „Kdyby moji synové nechtěli války, tak by žádné nebyly.“
Článek byl publikován 28.4.2015
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.