Prokletí plukovníka Kaddáfího

Když destabilizovaly Libyi a svrhly Muammara Kaddáfího v r. 2011, USA a jejich kanadští a evropští spojenci spustily řadu událostí, které jsou zodpovědné za neustálý příliv migrantů ze severní Afriky do Evropy. Údajně existuje „až 1 milion“ chudých, nevzdělaných, zřejmě negramotných lidí, převážně mužů, a z nezbytnosti k násilí náchylných jedinců, odhodlaných nastoupit na rozpadající se nákladní lodě v libyjských přístavech Tripoli a Zuwara a vydat se na strastiplnou cestu přes Středozemní moře do jižní Itálie. 900 migrantů, kteří zmizeli u pobřeží Libye, zemřeli proto, že se jejich loď převrhla u Zuwara.

Zuwara byl vždy proslaven „pašováním lidí“, poznamenává Richard Spencer, redaktor Telegraph pro Střední východ. „Moderní příběh Zuwara a jeho obchodování s lidmi,“ říká Spencer, jehož noviny zdokumentovaly genezi exodu značně předtím, než se americký tisk probudil, „byly klíčovou součástí vztahů zesnulého plukovníka Kaddáfího s Evropskou unií“.

„Domorodí před-arabští obyvatelé severní Afriky, Berbeři, jak jsou známí na Západě, měli již dlouho prsty v pašování lidí. Jako součást dohody, kterou uzavřel s vládou Silvio Berlusconiho, plukovník Kaddáfí souhlasil, že zlikviduje obchod s lidmi. Před rozklížením Libye na rozkaz amazonských válečnic Baracka Obamy – Hitlary Clinton a Susan Rice a Samanthy Power – měla Libye námořnictvo. Podle téže úmluvy s Berlusconiho vládou (a za slušný peníz) Kaddáfího admiralita zastavila příliv migrantů do Evropy.

Jedna zajímavá odbočka: protože zlikvidoval jejich obvyklý obchod, povstali lidé ze Zuwara proti Kaddáfímu; důvodem pro povstání této frakce v r. 2011 nebyl hlad po demokracii, jak tvrdil John McCain a jeho nejlepší věčný kámoš Lindsey Graham.

V r. 2007 laboristický premiér Tony Blair také uzavřel dohodu s Kaddáfím. K diplomacii nepřátelští neokonzervativci – kteří si myslí, že diplomacie by se měla praktikovat jen se spojenci – tuto dohodu odsoudili. „Dohoda z pouště“, jak se stala výsměšně známou, byla o přivedení Libye z izolace do 21. století. Oplátkou, mimo dalších závazků, Kaddáfí souhlasil, že zarazí pašování lidí.

Zeptali jste se někdy sami sebe, proč tolik lidí ze severní a subsaharské Afriky odešlo do Libye? Jakkoliv to bylo zlé i předtím, než si ji Západ zvolil pro „zreformování“ – a tím vydláždil cestu pro řádění Islámského státu – byla Libye jednou z obchodních Mekk v tomto zkaženém a zpátečnickém regionu.

Jak přitrouble „Dubaya“ sesadil iráckého diktátora Saddama Husseina, jednal moudře s Kaddáfím. Jak George Bush, tak Bill Clinton předním, dohlédli na to, aby výměnou za diplomatické vztahy s USA Kaddáfí upustil od terorismu a zbraní hromadného ničení.

Afrika vždy poskytovala „tlakové faktory“ pro migraci: „Chudobu, politickou nestabilitu a občanskou válku… to jsou mocné faktory, ztěžuje si Flavio Di Giacomo, mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci v Itálii. V poslední době byl Střední východ zdrojem uprchlíků. Chaos a masakr v Iráku běží dál – již od americké invaze v r. 2003. V poslední době je zde občanská válka v Sýrii, ve které se USA snažily svrhnout dalšího silného muže, který ji držel pohromadě, což vedlo k vyhnání 4 milionů lidí z domova. Jordánsko, Libanon a Turecko absorbovaly stovky tisíc těchto uprchlíků, jak měly. Ale je zde dalších nejméně 500,000 válkou unavených Syřanů připravených vydat se na moře.

Programováni shora jsou Evropané, stejně jako Američané, vázáni sebevražedným paktem politické korektnosti a jsou tlačeni, aby otevřeli své hranice tlupám lidí z třetího světa, bez ohledu na následky pro jejich společnost. Kaddáfí takové výčitky svědomí neměl. V r. 2010 otevřeně slíbil, že“učiní Evropu černou“, pokud mu vykleštění Evropané slušně nezaplatí za odvedení práce, kterou oni odmítli dělat: strážit a chránit si své pobřeží.

„Zítra již nemusí být Evropa evropskou, a může být dokonce černou,“ hřímal Kaddáfí, „protože existují miliony lidí, kteří tam chtějí odejít. Nevíme, jestli Evropa zůstane vyspělým a jednotným kontinentem, nebo jestli bude zničena, jak se stalo za invaze barbarů.“

Prezidentská kandidátka Hitlary Clinton se barbarsky šklebila, když se dozvěděla o smrti plukovníka Kaddáfího, ale plukovník se bude smát jako poslední.