USA dávají pokyn ruské centrální bance jak zaškrtit ruskou ekonomiku

Centrální banka Ruské federace nemusí podporovat ruskou ekonomiku. V ústavě Ruské federace (napsané během 90. let) neexistuje odstavec, který by to centrální bance nařizoval. Z jakého důvodu nechala centrální banka rubl volně plavat? Pravda.ru se zeptala na názor místopředsedy parlamentu Jevgenije Fjodorova.

„Všechny země světa jsou rozděleny do dvou velkých skupin. Jedna skupina se nazývá vyspělé země a druhá rozvojové, či lépe řečeno nevyvinuté, země. V minulosti byly nevyvinuté země nazývány kolonie. Ekonomiky všech vyspělých zemí mají jeden společný rys – nízké úrokové sazby. To je klíčové. Všechny nevyvinuté země – na světě je 90% takových zemí – mají vysoké úrokové sazby. Podstatou vysokých úrokových sazeb, včetně Ruska, je neumožnit národní měně dostat se na národní trh. Aby mohla centrální banka v Rusku vydat rubly, abychom mohli jít do obchodů a utratit je, musí centrální banka koupit nejdříve americké dolary. Toto pravidlo je pro nevyvinuté země společné.

Ruská ústava říká, že rubl by měl udržovat sazby. Za tímto účelem by měla centrální banka udržovat sazby také a centrální banka má k tomuto účelu devizové rezervy – k dnešnímu dni 450 miliard dolarů. Tato částka převyšuje hotovostní rublová aktiva 2,5 násobně.

Jinými slovy, Rusko není dokonce de jure ani rublovou zemí. Rusko je dolarovou zemí. Ruský rubl má na trhu malý podíl. Celý segment investic je postaven na dolarech a eurech. Ústava toto chrání a centrální banka země by měla udržovat sazby. Nyní jsme v situaci, kdy centrální banka nedodržuje ústavu, protože zvýšila klíčovou sazbu a snížila kurz rublu. Z hlediska ústavy je centrální banka povinna udržovat sazby. Centrální banka porušila ústavu a četné Putinovy pokyny, ale byl to zcela logický krok. Stanovy centrální banky neobsahují o ruské ekonomice ani slovo. Nemá podporovat ruskou ekonomiku. Zákon říká, že centrální banka je řízena mezinárodními dohodami. Banka podepisuje dohody, které ministerstvo spravedlnosti dokonce ani neregistruje. Správa ruské centrální banky sídlí mimo Rusko.

Na světě neexistuje žádná centrální banka, které by nebylo dovoleno podporovat národní ekonomiku. Ruská centrální banka je jedinou výjimkou. Je to specifická zvláštnost ruské centrální banky. Zákon dokonce říká, že banka je pobočkou zahraničních společností v Rusku. Například ruská centrální banka je depozitářem MMF. V zákonu o centrální bance není ani slovo o ruské ekonomice. Avšak obsahuje podrobné pokyny jak se řídit instrukcemi ze zahraničí a provádět je. Zákon byl vytvořen během 90. let. Putin se pokusil jej změnit po r. 2000, ale nevyšlo to. V důsledku toho pracuje centrální banka Ruské federace pro cizí zemi, v souladu s ruskou ústavou. Tento stát uvaluje na Rusko sankce. Ruská centrální banka je povinna realizovat pokyny z USA – Američané si vytyčili za oficiální cíl oslabit ruskou ekonomiku.

My všichni – lidé, vláda, centrální banka, poslanci – všichni pracujeme na základě ústavy a zákonů. Naše zákony říkají, že nemáme žádnou suverenitu. Centrální banka pracuje pro cizí zemi – to je oficiální ustanovení ústavy.

Když máte nízké úrokové sazby ve vyspělých zemích, pracují pro vás. Když máte vysoké úrokové sazby, jako v nevyvinutých zemích, pracují proti vám. Nízké sazby jsou dobré, když máte svobodnou zemi. Když je země kolonií s vysokými riziky, tak nízké sazby naopak pumpují peníze ven ze země.

Všechny naše továrny byly postaveny za cizí půjčky. Když chcete něco postavit, musíte dostat půjčku od banky. Traktory, zpracovatelský sektor, lednice, logistika – vše je na úvěr.

Přirozeně, že to vše souvisí s kurzem rublu, který centrální banka odmítla udržet. Mechanismus růstu cen funguje prostřednictvím úvěrového systému. Vláda, bez ohledu na to, jak dobrá nebo špatná je, může mít na ekonomiku pěti či desetiprocentní vliv. Devadesát procent vlivu na ekonomiku jakékoliv země je přes fiskální politiku, kterou určují státní banky. Vláda je regulátorem a trochu rozpočtovým zdrojem. Měnící se sazba centrální banky zastavuje finanční toky, které pohání ekonomický život.“

Rozhovor provedla Inna Novikova