NASA potvrzuje metanový mrak o velikosti 2,500 čtverečních mil vznášející se nad americkým jihozápadem

Když výzkumníci NASA poprvé spatřili údaje naznačující obrovský oblak metanu nad americkým jihozápadem, považovali to za tak neuvěřitelné, že to odmítli jako chybu přístrojů.

Ale jak pokračovali v analyzování údajů z Monitorovacího zobrazovacího absorpčního spektrometru pro atmosférickou kartografii Evropské kosmické agentury za roky 2002 až 2012, „atmosférická horká skvrna“ se tam stále objevovala.

Tým NASA byl nakonec schopen podrobnějšího pohledu a nyní došel k závěru, že skutečně existuje metanový mrak o velikosti 2,500 čtverečních mil – zhruba o velikosti Delaware – vznášející se nad oblastí Čtyři rohy, kde se stýkají hranice států Arizona, Colorado, Nové Mexiko a Utah.

Zpráva zveřejněná výzkumníky NASA v časopise Geofyzikální výzkumnické listy dochází k závěru, že „zdrojem je pravděpodobně stálá těžba plynu, uhlí a uhelného metanu a jejich zpracování“. Skutečně, tato horká skvrna je nad novomexickou pánví San Juan, nejproduktivnější pánví uhelného metanu v severní Americe.

Metan je 20x silnějším skleníkovým plynem, než CO₂, a byl středem rostoucí pozornosti, obzvláště co se týká úniků metanu z frakování u těžby ropy a plynu. Kapsy zemního plynu, který je tvořen z 95-98% metanem, jsou často nacházeny spolu s ropou a jsou prostě spalovány ve velmi viditelném procesu zvaném „hoření“. Ale vědci začínají chápat, že v rámci frakovací horečky je uvolňováno mnohem více metanu, než se dříve myslelo.

Počátkem roku profesor přetváření prostředí z Cornellu Anthony Ingraffea zveřejnil výsledky studie 41,000 ropných a plynových studní, které byly vyvrtány v Pennsylvánii v letech 2000 až 2012, která zjistila, že novější studny používající frakování a horizontální vrtání jsou velmi pravděpodobným zdrojem zodpovědným za unikající emise metanu.

Podle výzkumníků NASA emitovala oblast amerického jihozápadu, nad kterou se metanový oblak vznáší, 590,000 tun metanu každý rok, v období 2002-2012 – téměř 3,5x více, než kolik činí široce používané odhady Databáze emisí globálního atmosférického výzkumu Evropské unie – a kde žádná z nich nebyla z frakování.

To by mělo vést k pozornému posouzení celého sektoru fosilních paliv, nejen frakování, podle profesora univerzity Michigan Erica Korta, hlavního výzkumníka studie:

„Zatímco frakování se stalo ústředním bodem konverzací o emisích metanu, z této a z dalších studií se zcela jistě zdá, že v USA těžební aktivity u fosilních paliv v celém spektru emitují pravděpodobně více, než kolik uvádí katalogové odhady.“