Kdo potřebuje tři měsíce diktatury Porošenka?

Za předvolební kampaní probíhající na Ukrajině zůstal opominut ne bezvýznamný fakt. Ukazuje se, že nová Rada [parlament Ukrajiny] fakticky nebude fungovat jako zákonodárný orgán více než tři měsíce po svém zvolení. A takové „vypnutí“ Rady tiše provedl Pjotr Porošenko.

Komu a proč se toto hodí?

Nejprve fakta.

Volby poslanců osmého pléna Rady Ukrajiny se uskuteční dne 26. října a první plenární zasedání, podle kalendářního rozpisu předloženého 13. 10. a schváleného 14. 10. 2014 se uskuteční… v únoru 2015.

Takto se první zasedání nové Rady uskuteční po uplynutí tří „s chvostíkem“ měsíců (!) po jejím zvolení. Zvláštní, že? Proč tolik pospíchat s volbami poslanců a potom je nesvolávat na schůzi parlamentu několik měsíců?

Jde snad o zvláštní tradici Vrchní Rady – odkládat zahájení plánované práce?

Ne. Volby poslanců Vrchní Rady Ukrajiny sedmého - tedy v současnosti působícího pléna - proběhlo 28.10.2012 a první plenární zasedání se uskutečnilo 12.12.2012. Na veškeré procedury, včetně rozdělování kufříků a jiné běžné „půvaby“ ukrajinské poslanecké činnosti stačilo minout polovinu času: jeden a půl měsíce. A nyní to budou celé 3 měsíce.

Pokud si pozorně pročteme kalendářní rozpis práce Rady, který již byl přijat ve formě zákona, uvidíme, že do 9. 1. 2015 novopečení poslanci Rady do jednacího sálu Rady ani nezajdou. A bez toho nemohou přijmout žádné nové zákony. Práce ve frakcích a komisích, schůzky s voliči, práce ve volebních obvodech. A tak to bude od 27. 10. 2014 do 9. 1. 2015.

А co potom? A potom jsou prázdniny, ze kterých se poslanci Rady vrátí teprve začátkem února!

Proč je tomu tak? Kdo potřebuje, aby Rada byla zvolena, ale aby jenom nezačala pracovat?

Abychom si na tuto otázku odpověděli, položíme ji jinak:

Kdo bude vládnout Ukrajině, pokud se parlament tři měsíce nebude scházet?

Prezident Porošenko.

Pokusme se nyní zorientovat se v této zajímavé „parlamentní rozehrávce“.

Není-liž pravda, že sám Porošenko rozhodl o „deaktivaci“ nové Rady tím, že tiše a nenápadně protlačil rozvrh, který neumožní poslancům reálně pracovat?

Porošenko tak získal několik měsíců pro spokojenou práci. V podstatě – takovou malou diktaturu samého sebe. Nacisté, bojůvkáři, polní velitelé a běžní radikálové, kteří nutně přijdou do nového parlamentu ve velkém množství, budou po celou tuto dobu „pracovat s voliči“.

Porošenko tak získává situaci, ve které je on zvolen, parlament je zvolen – formálně není co vytýkat, no každé demonstraci nespokojených má co říct a na koho zamávat. Parlament je vytvořen a už-už začne pracovat. Přitom ruce během těchto měsíců budou u Porošenka rozvázány. Jenomže kvůli čemu?

Tady se musíme podívat na jednu analogii.

Současná ukrajinská masmédia (a západní rovněž) usilují o démonizaci Ruska a snaží se jej obvinit ze všech smrtelných hříchů, pečlivě zamlčujíc jeden důležitý fakt:

Své zájmy na Ukrajině mají dnes všichni geopolitičtí hráči. Ne pouze Rusko. Za virtuálním mezinárodním stolem, za kterým se rozhoduje o osudu Ukrajiny, sedí ne jenom Rusko, ale i Spojené státy americké a Evropa. A za zády Ruska pozorně sleduje situaci Čína.

A kdeže je samotná Ukrajina? Za tímto stolem nesedí. Sama Ukrajina se nijak neúčastní rozhodování o svém osudu. V geopolitice tohle není novinka – je to pouze nepříjemná realita. Pokud se celá elita země orientuje na jednu ze světových sil a plně se jí oddá/prodá, nutí to ty, kteří s její politikou nesouhlasí, orientovat se na alternativní sílu. V r. 1938 v Mnichově, když se řešil osud Československa, „věrní spojenci“ ho načisto odevzdali Hitlerovi. Přitom rozhodování o osudu Československa se zúčastnili Anglie, Francie, Itálie a Německo. Čechy k jednacímu stolu nepozval nikdo. Dokonce jim ultimativní formou oznámili přijaté rozhodnutí – odevzdat polovinu země Hitlerovi. Oznámili jim to „spojenci“ Anglie a Francie.

Věrnost spojencům, pokud jsou jimi Američané nebo Evropané, není zárukou jejich věrnosti vůči tobě. Nevěříte? Zeptejte se Mubaraka, Saddáma Husajna a Muamara Kaddáfího.

Současná kyjevská moc se již dávno orientuje na SSA, svatě věříc, že právě je Američané neprodají, nerozmění ani nevymění. Na Evropu se téměř neorientují. A ti, kteří nepřijali vládní převrat z února 2014, již samotným během událostí byli donuceni orientovat se na Rusko. Plně samostatných politických sil v současné Ukrajině není a ani být nemůže. Právě proto nemůže být přijato žádné vnitřní řešení její vnitřních problémů.

Jaké jsou zájmy hráčů, kteří sedí za stolem a rozhodují o osudu Ukrajiny?

Řeknu to přímo – žádnému ze tří hráčů (SSA, Evropa, Rusko) se nepodařilo plně dosáhnout svých cílů a zmodelovat situaci na Ukrajině podle svého scénáře.

SSA se nepovedlo plně uvrhnout Ukrajinu do chaosu a zahájit vojenský konflikt Ukrajiny a Ruska.

Evropě se nepodařilo získat v Ukrajině pokorného plnitele své vůle, poklidné pole pro odliv inflace a neprodejného zboží a místo, odkud do „rajchu“ poteče ne jenom „mléko a vejce“, ale i levná pracovní síla a mozky.

Rusko si nedokázalo zajistit zachování jednotné, neutrální a mírumilovné Ukrajiny u svých hranic.

První kolo skončilo. Převahu nezískal žádný z hráčů. Ohlašuje se přestávka. To ale neznamená, že skončila hra. Právě naopak. Nyní se již za stolem každá ze sil pokusí „vyloučit“ soupeře z procesu tak, že vytvoří blok s třetím hráčem. SSA se pokusí společně s Evropou „dát po hlavě“ Rusku a zajistit pokračující sklouzávání Ukrajiny do chaosu a bordelu. Rusko se pokusí přetáhnout na svou stranu Evropu, která vůbec nepotřebuje válku na Ukrajině s perspektivou přerušení dodávek plynu a tak „dát po hlavě“ SSA. Co se jeví jako málo pravděpodobné, je blok Washingtonu a Moskvy proti Evropě…

V sále zhasíná světlo a spouští se opona. Do dalšího představení. No herci „hrají“ dál i po opuštění divadla.

Do února se mnohé stane jasným. Někdo může získat navrch. Stane se jasným i „osud“ topní sezony na Ukrajině. No do února natvrdlí a nic ve světové politice nechápající bojůvkáři a nacisté nejsou potřební nikomu ze tří PRACUJÍCÍCH sil. Oni mohou pouze překážet a vyvolávat potyčky svojí tvrdohlavostí, neschopností kompromisu a vyjednávání.

Proto všechny světové síly souhlasí s tím, aby na tři měsíce byli v tichosti „vypnuti“ bujní nacionalisté. Jednou se již totiž úplně nepovedlo jejich „masové vypnutí“ v kotlu pod Ilovajskem.

V únoru budou moci poprvé vstoupit do jednacího sálu Rady. Proto, že do února světoví hráči doufají změnit rovnováhu sil na Ukrajině. Samozřejmě, každý z nich doufá změnit ji ve svůj prospěch.

A teprve pak bude jasné, co mají dělat noví poslanci Rady: volat na slávu pana Porošenka, nebo mu křičet „hanba“ a „zmizni“.

No a o tom všem nebudou rozhodovat poslanci Rady, ale ti, kteří pokračují v boji za hranicemi virtuálního stolu, za zpuštěnou politickou oponou.