Rusko včera, dnes a zítra

Dne 21. srpna v podvečer se konala velmi dobře prezentovaná akce s velmi zajímavým názvem. V těsném sousedství se senátem a parlamentem České republiky v prostorách Jazzové sekce. Pořadatelem byla Lenka Procházková a výběr diskutujících se zdál vhodný k zvolenému tématu.

První, co mne po příchodu cca 15 min. před začátkem zaujalo, byly zcela zaplněné prostory klubu. K sezení zde bylo zhruba 30 míst a k stání ještě méně, neboť prostor byl zaplněn zcela nesouvisející výstavkou. K dobru je třeba připočíst ozvučení venkovních prostor, kde se nalézala většina účastníků této akce. Nevhodně zvolené místo konání se již v úvodu negativně podepsalo na náladě účastníků, především starší generace marně bojující o poslední židličky.

Téma bylo vzhledem k probíhajícím událostem na Ukrajině zvoleno vhodně a mne tak napadlo, že vlastně příhodnější by bylo místo Ruska dosadit Ukrajinu. Na diskutujících bylo obsahově naplnit zvolené téma. Celý pořad vysílalo rádio Hortus, kde jsem dnes ráno marně hledal archívní záznam z vysílání. Většina příspěvků se vlastně aktuálního dění na Ukrajině a v Rusku ani netýkala. Zajímavé a ucelené bylo vystoupení ekonomky Ilony Švihlíkové, která realisticky popsala vývoj RF, který bude směřovat k vyšší autonomii a nezávislosti na světě západních hodnot. Ukrajinu čeká smutný podzim a krušná zima, neboť místní oligarchii na prostých lidech prakticky vůbec nezáleží. V souvislosti s tím lze očekávat značnou migraci obyvatel UK především z měst, domnívám se. Nápor zažije RF ale také země EU.

Rozbor mediálního prostoru v České republice optimisticky provedl Petr Žantovský. Zvláštní shodu českých novinářů v názorech na dění světové politiky vysvětluje fenoménem "spirály mlčení" - tedy snahou presstitutek nebýt se svým názorem osamocen, to je pro profesi novináře velmi směšné, ale možná částečně pravdivé. Osobně v tom vidím efekt "sté opice".

Ani následná diskuze nevnesla do těsných prostor Jazzového klubu zásadní oživení, místo dotazů se přihlášení věnovali svým názorům a poučování publika. Oživení vnesla paní s titulem veterinární doktorka, která všem přítomným nabídla recept na řešení současných problémů společnosti. Cení si ho na jednu miliardu korun a všem, co se jí smáli, udělila pokutu sto tisíc korun na místě splatných.

Podle mého názoru se to – až na výjimky – nepovedlo. Odnesl jsem si poznání, že tato společnost je dílčími prvky nereformovatelná. Ukrajina bude spouštěcím mechanizmem k společenským proměnám, pro Rusko se mnoho změn neudá. Tato společnost je řízena slušným společenským principem a spolu s některými dalšími státy ( Argentina, Kuba) bude oporou budoucím časům. Změny čeká území EU, kde v průběhu zimy dopadnou na vlastní obyvatelstvo „sankce proti Rusku.“ V první fázi to bude snížení cen potravin a poté jejich vzestup. Přestože místní oligarchie vytěžuje zdroje regionu EU hodně, je to nastavené ještě přijatelně, je tady manévrovací prostor pro udržitelný rozvoj. Společnost však pomalu a jistě směřuje od kupeckého řádu k diktatuře. Vliv masmédií a úpadku společenské morálky bude stále více viditelný a řešením bude redukce počtu obyvatel. Pak bude každá záminka dobrá.