Povolení krást

Směr Ukrajina se pohybuje konvoj 280 zářivě bílých náklaďáků naložených humanitární pomocí pro populaci Doněcka a Luganska. To není mnoho, vzhledem k více než milionu lidí, kteří byli odříznuti od potravin, vody, elektřiny a (brzy) i tepla, kvůli dělostřeleckému bombardování ukrajinskou armádou. Ale je to začátek. Ale vypadá to jako neslibný začátek; zaprvé, hlásná trouba NATO Rasmussen se pokouší charakterizovat tuto humanitární misi jako tajnou invazi. Pak Ukrajinci začali předkládat různé podmínky. Podívejme se na ně jednu po druhé.

Kdy naposledy Rusko, či i SSSR, provedlo tajnou invazi? Pokud jste řekli „Krym“, pak musíte pochopit, že

1. Ruské jednotky byly na Krymu nepřetržitě posledních 231 let;
2. Byly tam na základě mezinárodní smlouvy; a
3. Počet vojáků nikdy nepřesáhl úroveň, kterou tato smlouva stanovovala.

Pokud by Rusko chtělo provést invazi na Ukrajinu, prostě by mohlo. Ukrajinské jednotky by kapitulovaly nebo utekly, ale pak co? Nikdo nemá na tuto otázku odpověď, dokonce ani Rusové ne. Pomoc – ano, invaze – ne, díky. Politika nechat Ukrajinu „vařit se ve vlastní šťávě, dokud maso neodpadne od kosti" (jak jsem uvedl v polovině března) funguje docela dobře, s dodatečným bonusem, že EU a USA si jdou nyní vzájemně po krku kvůli svým sankcím. Ale bude to chvíli trvat a to znamená, že populace Novoruska, kde se Doněck a Lugansk nachází, a která skončila jako součást Ukrajiny díky Leninovi, musí být krmena a topit přes příští zimu. Proto humanitární mise, která bude, půjde-li vše dobře, první z mnoha.

Různé podmínky Ukrajiny mají co dělat s něčím zcela odlišným, než postavením se hrozbě tajné invaze. Nejprve požadovali, aby konvoj projel přes Charkov, namísto aby jel přímo do Doněcka, což byla značná objížďka. Pak požadovali, aby bylo zboží vyloženo na hranici a naloženo na ukrajinské náklaďáky, ale nedokázali jich přistavit dostatek. Pak požadovali, aby ruské náklaďáky měly ukrajinské poznávací značky a aby v každém náklaďáku byl ukrajinský zástupce. Příště to bude něco jiného.

Možná jste zmateni tím, co stojí za všemi těmito dosti absurdními podmínkami a zdržovací taktikou, takže mi to dovolte vysvětlit. Ukrajinci dělají co mohou, aby přišli na to, jak ukrást zboží z konvoje. Dokud takový způsob nenajdou, nic se nepohne, protože na Ukrajině se nehýbe nic, dokud všichni nedostanou svůj podíl. Během více než dvacetiletého experimentu se „svobodou a demokracií“ západního stylu, čímž myslím oligarchii a prostituci, si Ukrajina vypěstovala poddruhy lidí schopných přežít, zdatných v kladení jediné otázky: „Kde je můj kousek koláče?“

Vezměte si Arsenije Jaceňjuka, americkým ministerstvem zahraničí dosazeného ukrajinského premiéra. Ten nedávno oznámil, že Ukrajině došly peníze a že není schopna platit dokonce vlastním vojákům (což je mimochodem klamné, protože Ukrajina svým vojákům nikdy neplatila a nekrmila je), a že proto odstupuje z funkce. Ukrajina dostala pár miliard dolarů od Ruska jako vstupné pro připojení se k Celní unii, za prezidenta Janukoviče, který byl následně svržen. Kde jsou ty peníze? Ehm, ehm škyt! Takže když nezbylo nic k rozkradení, Jaceňjuk oznamuje své odstoupení a míří na letiště, na cestu za sluncem, kde může rozhazovat své nepoctivě získané peníze za šlapky a kuřbu. Jeho pečovatelé ze CIA ho musí z letiště vrátit zpět a šoupnout zpět do úřadu. Není mu dovoleno odstoupit. Nemůže zatím žít americký sen – ne dokud pár šašků bez mozku nezačne brblat „mise dokončena“ a operativci CIA nebudou mířit domů, v kterémžto okamžiku se Ukrajina vrátí ke zkoušení triků na Kreml.

Co se týká konvoje, vyložení nákladu a jeho přeložení na ukrajinské náklaďáky by rozkradení učinilo snadným, ale nemohlo se tak stát kvůli nedostatku náklaďáků. (Pamatujte, ukrajinští představitelé rozprodávali státní majetek a pakovali se na tom dvacet let, takže toho zbylo jen málo). Nucení, aby náklaďáky měli ukrajinské značky, je malý ústupek, protože by si to pravděpodobně vyžadovalo úplatek (na Ukrajině se nic neděje bez úplatku), ale možná hledají příležitost, jak si vyčíhat pár těchto náklaďáků a rozebrat je na náhradní díly. Dostat ukrajinského zástupce do každého náklaďáku je dalším malým ústupkem: bude muset být krmen, pacifikován vodkou a dostat „diety“. Ale hlavní problém – jak ukrást značnou část, a ideálně celou humanitární pomoc mířící do Novoruska – zůstává nevyřešen, a dokud vyřešen nebude, bude vše na mrtvém bodě. To činí spolupráci s ukrajinskými představiteli, kteří, zdá se, v sobě již nemají ani stopu po nějakých lidských hodnotách a fungují na přísně biologické úrovni, obtížnou, ale Rusové to zkouší.

Jak může nějaká země tak zdegenerovat a klesnout tak hluboko jen během pár desetiletí? Nedávno to prof. Saveljev, expert na lidskou evoluci, mimo jiné, zkusil vysvětlit. Lidská evoluce, řekl v rozhovoru, byla primárně evolucí mozku. V krátké době, kdy homo sapiens existuje, se velikost jeho mozku zvětšila dramaticky. Ačkoliv je možné prohlásit, že inteligence má přímou hodnotu pro přežití, existuje pro tlak na zvětšení mozku logičtější vysvětlení.

Ke zvětšení mozku došlo především v přední kůře mozku – v části mozku, která nemá přísně definovanou funkci, ale je zapojena do modulování sociálního chování. Skutečně, lidé s lobotomizovanou přední kůrou mozkovou fungují více méně normálně (ale někdy vykazují zarážející nedostatek smyslu pro etiku nebo morálku). Ale lobotomie není v žádném případě nezbytná, aby vytvořila jedince se zakrnělou morálkou a etikou: u rozvoje vnímání obecného dobra, schopnosti spolupracovat s ostatními bez sobecké motivace a morálky ne přímo založené na biologickém sebezájmu existuje klíčové učební období. Sociální prostředí, jako to, které převažovalo na Ukrajině během období „nezávislosti“, během kterého krádeže a prostituce byly ceněny především, nijak vývoji nenapomáhalo. Lze předložit případ, že takové prostředí vytváří opačný evoluční tlak: pokud jsou všechny žádoucí ženy prostitutkami a jedinou zbylou ekonomickou příležitostí je krádež, pak si biologické přežití žádá kradení. To činí velkou přední kůru mozkovou nadbytečnou a ti s menší kůrou jsou schopnějšími zločinci. Výsledkem je populace ovládaná lidmi bez jakýchkoliv lidských hodnot, kteří sledují striktně biologické cíle hromadění zdrojů a reprodukce.

Má kniha Pět fází kolapsu obsahuje rozsáhlou případovou studii věnovanou Ikům, malému kmeni lovců a sběračů na severu Ugandy, který, když byl pozorován antropologem Colinem Turnbullem v 70. letech, vykazoval takovouto úroveň kulturní degenerace. Dosáhli pátého stupně kolapsu: kulturního kolapsu. Turnbullovým receptem bylo je zničit jako lidi tím, že se rozbije jejich společnost a přenastaví se. Prof. Saveljev říká něco děsivě podobného: lidská evoluce postupuje prostřednictvím děsivých aktů násilí, ve kterých muži kulturně degenerující společnosti, která ztratila své lidské hodnoty a koncepty obecného dobra, jsou ničeni přímo. Historie je bohatá na příklady takového vyhlazování, a ačkoliv na ně můžeme hledět s úděsem, jiní se k nim hlásí hrdě. Například prof. Saveljev poukazuje na to, že Francouzi jsou stále poměrně hrdí na svůj revoluční vynález, guillotinu. Pro ně to byl civilizovaý a účinný způsob, jak řešit problém elegantně – elegantně useknout hlavy, které obsahovaly chybné obvody.

Podle Saveljeva by ukrajinská vlajka neměla představovat slunečnicová pole pod modrou oblohou. Párek napíchnutý na vidličku by byl příhodnější. Nakonec, právě za to bojují. Nemá smysl je zostouzet, za kradení a lhaní, protože stud si vyžaduje jednu z oněch funkcí přední kůry mozkové: svědomí. Pro ně je říkání pravdy překvapivě novým požadavkem, na to nebyli stavěni a nechápou, proč je to nezbytné. Jim stačí jen dobře lhát: „Doněck je obklíčen! Zvítězíme!“, vám říkají. Jistě. Zeptejte se vzbouřenců, kam směřují, a ti vám řeknou věcně: „Půjdeme až do Kyjeva.“ Možná, že Francouzi mohou poslat vlastní konvoj pomoci, do Kyjeva, aby se časově shodoval s příchodem vzbouřenců. Mohl by obsahovat pár guillotin. Mezitím doufám, že strýček Sam si bude užívat spousty legrace se svoji ukrajinskou nevěstou na objednávku; nakonec toho mají spoustu společného.

Jak blízko je ekonomický kolaps USA, podobný kolapsu SSSR?