NATO zoufale potřebuje válku

Začněme s velkým šéfem Pentagonu, americkým ministrem obrany Chuckem Hagelem, který nadšeně slintal nad „hrozbou“ ruského medvěda: „Když vidíte posilování ruských jednotek a komplexnost těchto jednotek, výcvik těchto jednotek, těžké vojenské vybavení, které je rozmisťováno podél hranic, samozřejmě, že je to realita, že je to hrozba, je to možnost – rozhodně.“

Mluvčí NATO Oana Lungescu podrobněji nerozebírala, jestli je to „hrozba“ či „realita“, rozhodně či ne, ale vše to viděla: „Nebudeme se dohadovat, co se honí Rusům hlavou, ale můžeme vidět, co Rusko dělá na zemi – a to představuje velké obavy. Rusko nahromadilo asi 20 tisíc vojáků připravených k boji na východní hranici Ukrajiny.“

Zcela charakteristicky, v řeči NATO na minutu přesně, pak Lungescu dodala, že Rusko „s největší pravděpodobností“ vyšle jednotky na východní Ukrajinu, pod krytím „humanitární nebo mírotvorné mise“. A pak to zapíchla.

Hagel a jeho na dálku řízený rumunský poskok Lungescu si evidentně nepřečetli toto, nebo prostě ignorovali podrobné vysvětlení mluvčího ruského letectva: „hrozba“ či „posilování“ skončí tento pátek, v poslední den ruského vojenského cvičení oznámeného předem.

Fogh, válečný mlžitel pilný jako včelička

Přesně podle očekávání generální tajemník Anders „Válečný mlžitel“ Rasmussen dorazil do Kyjeva, prakticky s válečnou pěnou u huby, připraven položit základy pro summit NATO ve Walesu 4. září, kdy by Ukrajina, povýšená na hlavního spojence NATO, mohla být, rychlostí blesku, plně NATO vyzbrojena. Navíc se NATO chystá výrazně „posílit“ v Polsku, Rumunsku, Pobaltí a dokonce i v Turecku.

Ale pak se různé odvozeniny kaganátů Nuland (jako v případě Victorie Nuland, americké náměstkyně ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti) začaly vymykat kontrole. Lze si představit, jak se domýšlivý Válečný mlžitel marně snaží opětovně nabýt svého klidu.

Dalo mu to práci, když mu bylo předvedeno představení ukrajinského prezidenta Petro Porošenka – pravověrného oligarchy kovaného v pochybných praktikách – který se usilovně pokoušel vypudit originální majdanovce z náměstí ve středu Kyjeva; to jsou lidé, kteří vloni začali protesty, které byly později převzaty Banderastánem (saudským princem Bandarem bin Sultanem, neonacisty Pravého sektoru, a jejich páníčky z řad amerických neokonzervativců).

Původní protesty na Majdanu – jakési Okupuj Kyjev – byly proti obrovské korupci a za skoncování s věčnými tanečky ukrajinských oligarchů. Avšak protestující dostali ještě více korupce; obvyklé oligarchické tanečky; zkrachovalý stát s občanskou válkou a otevřené etnické čistky nejméně 8 milionů občanů; a na vrch toho všeho ještě zkrachovalý stát na cestě k ještě většímu ožebračení pod „restrukturalizací“ Mezinárodního měnového fondu. Není divu, že nechtějí Majdan opustit.

Také Majdan – remix – již začal ještě před příjezdem generála Wintera. Čokoládový král Porošenko je musí vyhnat co nejrychleji, protože obnovené kyjevské protesty prostě nezapadají do báchorky hysterických západních korporátních médií, že „je to vše Putinova vina“. A především korupce je ještě odpornější, než předtím – nyní se spoustou neonacistického podtextu.

V situaci kdy Fogh, Válečný mlžitel, pění, protože „Rusko invazi neprovede“, okázale jmenovaný „ministr“ pro národní bezpečnost Ukrajiny a Obranné rady, neonacista Andrej Parubij – který je nejpravděpodobnějším kandidátem, že nařídil minulý měsíc sundat civilní letadlo MH17 – se rozhodl odstoupit; tento krok totální krysy opouštějící potápějící se loď byl s největší pravděpodobností vyvolán faktem, že neprosadil rozšíření etnických čistek na východní Ukrajině a že musel strpět příměří. Porošenko není idiot; po spoustě špatného PR ví, že jeho celonárodní „podpora“ mizí každou minutou.

Na vrch všech těchto akcí vstupuje americký raketový křižník do Černého moře, opět aby tam „prosazoval mír“. Kreml a ruská rozvědka snadno vidí pravou povahu věcí.

A pak je zde strašlivá uprchlická krize, prohlubující se na východní Ukrajině. V úterý Moskva během setkání Rady bezpečnosti OSN požádala o nouzová humanitární opatření – předvídatelně marně. Washington to zablokoval, protože Kyjev to zablokoval („Žádná humanitární krize tam neexistuje“). Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin dramaticky popsal situaci v Doněcku a Luhansku jako „katastrofální“ a zdůraznil, že Kyjev zintenzivňuje vojenské operace.

Podle samotné OSN se na východní Ukrajině stalo uprchlíky nejméně 285,000 lidí. Kyjev trvá na tom, že počet vnitřních uprchlíků činí „pouze“ 117,000; OSN to zpochybňuje. Moskva tvrdí, že do Ruska uteklo enormních 730,000 Ukrajinců; Vysoká komise OSN pro uprchlíky souhlasí. Někteří z těchto uprchlíků, při útěku ze Semenivky ve Slavjansku, podrobně popsali použití N-17 Kyjevem, tedy látky ještě více smrtící, než je fosfor.

Když velvyslanec Čurkin zmínil Doněck a Luhansk, zmínil hrdlořezy Kyjeva připravující se na masivní útok. Ti již zasypali dělostřeleckými granáty čtvrť Petrovski v Doněcku. Téměř polovina obyvatel Luhansku utekla, většinou do Ruska. Ti, kteří zůstali, jsou většinou staří penzisté a rodiny s malými dětmi.

Humanitární krize je pro popis situace slabé slovo; v Luhansku není voda, elektřina, komunikace, paliva a léky. Těžké dělostřelectvo Kyjeva částečně zničilo čtyři nemocnice a tři kliniky. Luhansk je v krátkosti ukrajinskou Gazou.

V rámci hrozivé symetrie, stejně jako dala volnou ruku Izraeli vpadnout do Gazy, dává Obamova vláda volnou ruku řezníkům Luhanska. Ale je zde malý rozdíl. Obama dumal, jestli bombardovat hrdlořezy kalifátu Islámsky stát, nebo jestli tam možná shodit nějakou humanitární pomoc. Zvolil (snad) „omezené“ bombardování a údajně méně omezené shozy potravin a vody.

Takže si to řekněme jasně. Pro americkou vládu „může existovat humanitární katastrofa“ v Mount Sinjar v Iráku, týkající se 40,000 lidí. Co se týká nejméně 730,000 východních Ukrajinců, ti mají posvátné právo být bombardováni, ostřelováni, vystavování náletům a být přeměňováni na uprchlíky.

Nové Somálsko

Červené čáry Moskvy jsou celkem jednoznačné: NATO pryč z Ukrajiny. Krym jako součást Ruska. Žádné americké jednotky kdekoliv v blízkosti ruských hranic. Naprostá ochrana ruské kulturní identity jižní a východní Ukrajiny.

Avšak – skutečná – humanitární krize (kterou Washington popírá) je zcela jinou závažnou záležitostí. Síly Kyjeva nejsou vybaveny pro vleklou městskou válku. Ale za předpokladu, že se tyto síly – směska pravidelné armády, oligarchy financovaných eskader smrti, ukrajinských „dobrovolníků“ z řad skálopevných neonacistů Národní gardy, USA vycvičených zahraničních žoldáků – rozhodne pro hromadný masakr Doněcka a Luhanska, Moskva bude muset pravděpodobně zvážit to, co propagandisté NATO označují za „omezenou pozemní intervenci“ na Ukrajině.

Báchorkáři NATO jsou dostatečnými idioty, aby věřili, že pokud Putin může vydávat intervenci za mírotvornou nebo humanitární misi, může být schopen také prodat ji ruskému veřejnému mínění. Ve skutečnosti Putin „invazi“ neprovedl, protože ruské veřejné mínění ji nechce. Jeho popularita je na neskutečných 87%. Pouze – nepravděpodobný – Kyjevem spáchaný hromadný masakr by rovnici změnil a rozkýval ruské veřejné mínění. Vzhledem k tomu, že je to přesně to, co NATO chce, Válečný mlžitel Fogh bude dělat přesčasy, aby donutil své vazaly takový masakr provést.

Avšak vzhledem k poslednímu vývoji fakta na zemi ukazují na to, že současné oligarchické tanečky v Kyjevě se již rozmotávají – jako v tomto příkladu zde. Moskva se dokonce ani nebude muset obtěžovat uvažovat o „invazi“. Mezitím Porošenkova pomalá genocida na východní Ukrajině, jakož i jeho potlačení remixu Majdanu v Kyjevě budou dostávat zelenou. Všichni provolávají Ukrajinu za nové Somálsko; příhodného Frankensteina vytvořeného vyjímečnou Říší chaosu.